44 CO 132/2021-174 — Krajský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady majetkové a nemajetkové újmy formou peněžitého zadostiučinění ve výši 383 442 146 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 30.11.2020 do zaplacení na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Předmětná újma měla vzniknout částečně žalobci a částečně jeho právnímu předchůdci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (oba společně dále též jen jako„ poškození“) v důsledku nesprávného úředního postupu žalovaného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen:„ ÚOHS“) v zadávacím řízení, jehož předmětem byl výběr nového dodavatele výběru tzv. elektronického mýta na území České republiky. Nesprávnost spočívala v nevydání předběžného opatření dne 20.9.2018, které by pozastavilo zadávací řízení na veřejnou zakázku prostřednictvím řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ministerstva dopravy České republiky – vedeného pod společnou spisovou značkou [anonymizováno], [číslo], [číslo] [rok], [číslo], [číslo] [rok], a zahájeného z podnětu žalobce a jeho právního předchůdce. Jelikož ÚOHS předběžné opatření, jehož se poškození opakovaně domáhali, uvedeného dne nevydal a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele rozhodnutím z téhož dne zastavil a zamítl návrhy poškozených na uložení nápravných opatření, byla navzdory všem námitkám žalobce a jeho právního předchůdce uplatněným v zadávacím řízení zadavatelem, který námitkám nevyhověl a obratem se vzdal práva odvolání pro rozhodnutí ÚOHS, týž den, tj. v nestandardně krátkém čase, uzavřena smlouva na předmět veřejné zakázky s jiným – vítězným - dodavatelem jiného systému (společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba]), než se žalobcem a jeho právním předchůdcem, kteří zajišťovali provoz dosavadního systému, aniž by těmto poškozeným byla dána jakákoliv možnost se takto vymezenému nezákonnému postupu zadavatele bránit. Uvedenou nesprávnost postupu ÚOHS později potvrdila kasační rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věcech vedených pod sp. zn. 62 Af 16/2019 a sp. zn. 62 Af 29/2019. Celková žalovaná částka sestávala jednak z náhrady nákladů ve výši 42 762 146 Kč, vynaložených částečně žalobcem a částečně jeho právním předchůdcem v souvislosti s přípravou jejich nabídky do zadávacího řízení a s obranou proti postupu zadavatele a následně ÚOHS v zadávacím řízení a v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (náklady na práci zaměstnanců poškozených na překlady, náklady na právní služby a ostatní náklady v podobě přepravních nákladů, překladatelských služeb a služeb notáře). Část z uvedené částky ve výši 12 893 466 Kč činí náhrada nemajetkové újmy, odpovídající rozdílu mezi smluvní odměnou (13 163 166 Kč) a mimosmluvní odměnou za právní služby (719 700 Kč) advokátních kanceláří [jméno] & [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno]. Zbývající část žalovaného nároku ve výši 340 680 000 Kč pak činí součet náhrady ušlého zisku žalobce (278 545 000 Kč) a jeho právního předchůdce (62 135 000 Kč) za odhadovanou dobu 17 měsíců (od 1.12.2019 do 30.4.2021) potřebnou pro provozování stávajícího systému výběru mýta do doby, než by výběr mýta v případě řádně proběhlého zadávacího řízení po věcném vypořádání námitek žalobce zahájil nově vybraný dodavatel. Jelikož žalovaná v rámci mimosoudního uplatnění nároku žalobci nevyhověla, podal si žalobu na soud. 2. Nadepsaným rozsudkem soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Předně dovodil, že nevydání předběžného opatření dne 20.9.2018 ze strany ÚOHS v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod společnou spisovou značkou ÚOHS-S0406, [číslo], [číslo] 2017, [číslo], [číslo] 2018 lze hodnotit jako nesprávný úřední postup v rozporu se smyslem a účelem zákona o zadávání veřejných zakázek, když vydání předběžného opatření bylo v daném případě povinností ÚOHS. Mezi uvedeným pochybením a uplatněným nárokem na náhradu škody a náhradou ušlého zisku před uvedeným datem, jakož i po uvedeném datu, však nelze dovodit další z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu spočívající v příčinné souvislosti. Nelze učinit závěr, že kdyby ÚOHS předběžné opatření vydal, že by byl žalobce následně úspěšný, jak v rámci správního řízení vedeného u tohoto úřadu, tak v tendru vypsaném zadavatelem a že by smlouva byla nakonec uzavřena právě s ním. Náklady vynaložené žalobcem či zčásti jeho právním předchůdcem před 20.9.2018 v souvislosti s přípravou nabídky do zadávacího řízení i náklady vynaložené po 20.9.2018, spojené s obranou proti postupu zadavatele a následně UOHS ve správních a soudních řízeních před správními soudy, tak nemohou být skutečnou škodou či účelně vynaloženými náklady, vzniklými žalobci či [anonymizována tři slova] v důsledku nezákonného postupu ÚOHS. 3. Nedůvodným shledal i nárok na ušlý zisk žalobce a zčásti jeho předchůdce [anonymizována tři slova] za období od 1.12.2019 do 30.4.2021, kdy dovodil, že v případě vydání předběžného opatření se zákazem uzavření smlouvy dne 20.9.2018 žalobce a jemu spřízněné osoby s ohledem na dodatky z roku 2016 ke smlouvě prodlužující poskytování plnění jen do 31.12.2019, uzavřené s poškozeným žalobcem a s ním spřízněnými osobami, nemohli legitimně očekávat, že by měli nadále žalované plnění dodávat. Žalovaná dodržela postup sjednaný dodatkem č. 1- 2016 bod 18.10 spočívající v oznámení ukončení dodávek šest měsíců předem. Dodatky řešily dobu přesahující původně sjednanou dobu plnění a byly uzavírány výlučně z důvodu faktické (technické) nemožnosti jiného řešení. Žalobce věděl, že tento nedostatek se žalovaná snaží odstranit a že doba trvání provizorního řešení je omezená. Postupem žalované, kdy došlo k ukončení dodávek jeden měsíc, před datem nejzazšího termínu plnění, tudíž žalobci nemohl ujít žádný zisk. 4. Jednání žalobce, který předpokládal, že fakticky přiměje žalovanou k odebírání plnění až do skončení správních řízení u ÚOHS, případně navazujících řízení, a z tohoto důvodu podával řadu podnětů s cílem prodloužit dobu trvání těchto řízení, označil za nepoctivé, jež nemůže požívat právní ochrany podle § 6 o. z. Námitku žalobce o technické závislosti žalované na žalobci vyvrací nesporné zjištění, že dnem 1.12.2016 plnění dodával jiný dodavatel. 5. Soud prvního stupně nehodnotil, zda žalovaná (tímto zřejmě myšlen zadavatel) měla postupovat podle § 63 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek a zda volba žalobce, resp. jeho právního předchůdce, by znamenala lepší postup. Přestože žalovaná (správně zřejmě zadavatel) postupovala jinak, její postup nebyl nesprávný i podle právního názoru Nejvyššího správního soudu v rozsudku z 18.9.2019, sp. zn. 3 As 184/2019, v řízení, v němž žalobce nebyl úspěšný s návrhem na uložení zákazu plnění ze smlouvy s vítězným uchazečem. Žalobce tedy neměl právní nárok na postup žalované (zřejmě zadavatele) podle § 63 odst. 3 cit. zákona. 6. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, i v tomto případě soud prvního stupně dovodil nedůvodnost nároku. Žalobce ani přes poučení soudu neuvedl skutková tvrzení, z nichž by bylo lze dovodit, že mu (případně [anonymizována tři slova]) vznikla jakákoli nemajetková újma. Nebylo tvrzeno, ani jinak v řízení zjištěno, že by byla snížena důstojnost těchto poškozených, jejich čest, vážnost apod. Také, že by jim bylo nevydáním předběžného opatření (nikoliv neuzavřením smlouvy) jakkoli konkrétně imateriálně ublíženo či že by došlo k jakémukoliv zásahu do jejich osobnostní sféry. Žalobcem učiněné původní vymezení nemajetkové újmy, spočívající v rozdílu mezi reálně vynaloženými náklady na právní pomoc a náklady v částce cca 13 000 000 Kč, které lze uplatnit jako skutečnou škodu, zjevně není nemajetkovou újmou, a to ani na základě žalobcova pozdějšího tvrzení, že výše vynaložené částky svědčí o významu věci pro žalobce. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání do výroku I. a III., obsahově z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), d) a g) o. s. ř. Tvrdí, že okolnosti pro přiznání nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v řízení před soudem prvního stupně náležitě specifikoval, když v doplnění žaloby z 27.1.2021 výslovně uvedl skutečnost, že byl zbaven práva na věcné projednání námitek proti postupu při zadávání veřejné zakázky příslušným úřadem a poté soudem v rámci soudního přezkumu správního rozhodnutí. Je-li běžně odškodňována nemajetková újma za to, že určitá věc je projednávána nepřiměřeně dlouho, tím spíše musí být odškodněna rozhodně závažnější újma, kdy určitá věc nebude věcně projednána nikdy. Množství finančních prostředků žalobcem vynaložených pro nápravu závadného stavu, zejména na právní služby o objemu více než 13,5 mil. Kč, jasně dokládá závažnost vzniklé újmy a význam dané věci pro žalobce a současně odpovídá okolnostem, za nichž ke vniku újmy došlo. To jsou kritéria rozhodná pro stanovení výše zadostiučinění za