60 CO 262/2021-168 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 28 C 29/2021-143, bylo určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín (výrok I.) a žalovaná byla zavázána nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24.684 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) odvolání žalovaná. 3. Namítala, že v době platnosti a účinnosti zákona [číslo] sb., občanského zákoníku, tj. od [datum] do [datum], nebylo mimořádné vydržení možné, a proto nelze žalobci v jeho prospěch započítat držbu předmětného pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Aplikace judikatury Nejvyššího soudu České republiky obsažené v jeho rozhodnutí ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1646/2018, není případná, neboť ve vztahu k této věci z něho žádné specifické okolnosti nevyplývají. 4. Namítala dále, že pro mimořádné vydržení podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, bylo třeba při započtení vydržecí doby právního předchůdce splnit podmínky § 1096 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 992 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení lze započíst pro účel mimořádného vydržení pouze dobrověrnou držbu jeho právních předchůdců. Přitom je třeba přihlédnout i k tomu, že podle § 980 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. 5. Žádný ze svědků se nevyjádřil jednoznačně, že by je právní předchůdci informovali o vlastnictví k předmětnému pozemku a právní předchůdci žalobce od samého počátku užívání pozemku, kterého se chopili na základě návrhu přídělu dne [datum], věděli a byli srozuměni s tím, že jsou pouze uživateli předmětného pozemku a že podmínkou případného budoucího nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku je přídělová listina, která nebyla vydána, nikoliv že by byla vydána a nedochovala se (k tomu dokument ze dne 21. 4. 1966 pod č. j. ZEM/1017/66 Tr. Okresního národního výboru v [anonymizováno]), a pokud se ve věci vlastnického práva k předmětnému pozemku obrátili na stát jako zapsaného vlastníka předmětného pozemku, dostali zpětnou vazbu, že je stát za vlastníky předmětného pozemku nepovažuje (k tomu dokument ze dne 2. 8. 1990 pod č. j. ZLH 1512/90-Ma Odboru zemědělství a lesního hospodářství Okresního národního výboru ve [obec]). Takové užívání předmětného pozemku proto nelze považovat za nepřerušenou držbu předmětného pozemku právních předchůdců žalobce v dobré víře. Proto právní předchůdci žalobce ani neučinili předmětný pozemek předmětem dědění. Podle výsledků dědického řízení byl rodinný dům [adresa] postavený na pozemku parc. č. st. 296 v [katastrální uzemí] ve vlastnictví státu, který měl žalobce v nájmu podle smlouvy o nájmu ze dne [datum] a který posléze od státu odkoupil podle kupní smlouvy ze dne [datum], jejich jediným významným majetkem. 6. Pokud tedy k vydržení předmětného pozemku nedošlo již před tímto datem, pak od tohoto data byla přerušena dobrá víra žalobce, že předmětný pozemek pro sebe drží jako vlastník. Stát byl totiž stále zapsán jako vlastník předmětného pozemku. Předmětný pozemek sousedil s pozemkem parc. č. st. 296 v [katastrální uzemí], na kterém stál rodinný dům [adresa], a oba tato pozemky tvořily oplocený areál a byly vedeny jako vlastnictví státu. Žalobce nabyl id. 1/2 domu [adresa] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od svého dědečka [jméno] [příjmení] st., id. 1/4 domu [adresa] v rámci dědického řízení po zemřelém otci [jméno] [příjmení] ml. na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 10. 7. 2009, č. j. 33 D 757/2009-24, a id. 1/4 domu [adresa] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od svého strýce [jméno] [příjmení]. Žalobce již jen prostým nahlédnutím do výpisu z katastru nemovitostí v souvislosti s výše uvedenými majetkovými úkony musel vědět, že předmětný pozemek je ve vlastnictví státu. Navíc na rozdíl od svého dědečka [jméno] [příjmení] st. nikdy neplatil z předmětného pozemku daň z nemovitostí. Nejpozději od roku 2010 proto žalobce musel vědět, že není vlastníkem předmětného pozemku a došlo u něho k přerušení držby předmětného pozemku. 7. Protože mimořádné vydržení vlastnického práva umožňuje až zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, žalobce právo vlastnictví k předmětnému pozemku mimořádným vydržením z výše uvedených důvodů získat nemohl. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl. 8. Žalobce ve vyjádření s odvoláním nesouhlasil, poukazoval na věcnou správnost rozsudku soudu I. stupně a navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil. 9. Odvolací soud poté, co zjistil, že je uplatněn zákonný odvolací důvod (§ 205 odst. 2 písm. e/, g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 10. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobce a žalovaná se k nařízenému jednání na předvolání dostavili. Žalobce se k nařízenému jednání na předvolání doručené mu prostřednictvím jeho zástupce dne [datum] nedostavil, omluvil nepřítomnost u jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce. 11. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 12. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda v posuzovaném případě je ve smyslu § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení a dospěl k závěru, že na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem jako podklad k zápisu do katastru nemovitostí. V souladu se soudem I. stupně se proto zabýval věcí samou. 13. Soud I. stupně správně zjistil, že na základě konfiskace majetku hraběte [anonymizováno] podle [anonymizováno] presidenta republiky č. / [číslo] Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku [anonymizována dvě slova], jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, byl konfiskován mimo jiné pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který se stal vlastnictví státu dnem účinnosti tohoto dekretu, tj. dnem [datum]. 14. Podle § 9 odst. 4 dekretu č. 12/1945 Sb. okresní rolnická komise přezkoumávala předložené přídělové plány a návrhy na úhradu a na jejich základě vypracovávala přídělový plán a rozvrh úhrad pro celý okres. O přídělech půdy podle dekretu [číslo] Sb. pak rozhodovalo Ministerstvo zemědělství, byť v součinnosti s rolnickými komisemi a [příjmení] národním výborem, jak vyplývá z § 9 odst. 5, 6 dekretu č. 12/1945 Sb. K nabytí vlastnického práva k nemovitému majetku, přidělenému podle dekretu [číslo] Sb., nebylo třeba vkladu do pozemkových knih (intabulace). 15. Soud I. stupně správně zjistil, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] převzali do držení a užívání na základě návrhu přídělu Místní rolnické komise v [obec] a zaplatili podle seznamu záloh na úhradu za příděl s tím, že na ně budou vydány přídělové listiny, právní předchůdci žalobce praprarodiče [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum], z toho pozemku byla oddělena část označená jako pozemek parc. č. st. 296, na kterém postavili v letech 1956 až 1959 rodinný dům [adresa]. Oba tyto pozemky tvořily oplocený areál ve svých hranicích a byly vedeny stále jako vlastnictví státu. 16. V průběhu tohoto řízení přídělová listina praprarodičů žalobce [jméno] a [jméno] [příjmení], z nichž [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum], a [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], k předmětnému pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] nebyla doložena a nebylo možno z ní vycházet jako z nabývacího titulu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch praprarodičů žalobce. Její vydání však bylo sporné s poukazem vycházející na jedné straně z dokumentu ze dne 21. 4. 1966 pod č. j. ZEM/1017/66 Tr. Okresního národního výboru v [anonymizováno], odboru vodního hospodářství, energetiky a pro věci zemědělství a lesnictví, který nabytí vlastnictví praprarodičů žalobce k výše uvedenému pozemku na základě přídělové listiny vyvracel s tím, že přídělová listina nebyla vydána, a na druhé straně z potvrzení Místního národního výboru v [obec] ze dne [datum], který nabytí vlastnictví praprarodičů žalobce k výše uvedenému pozemku na základě přídělové listiny potvrzoval s tím, že přídělová listina byla vydána, ale nedochovala se, a z dokumentu ze dne 2. 8. 1990 pod č. j. ZLH 1512/90-Ma Okresního národního výboru ve [obec], odboru zemědělství a lesního hospodářství, který nabytí vlastnictví praprarodičů žalobce k výše uvedenému pozemku na základě přídělové listiny výslovně nevyvracel s tím, že přídělová listina neexistuje či je ztracena, a ze kterých ve svém závěru