7 C 216/2016-166 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že zamítl návrh na určení, že vlastníky specifikovaných nemovitostí ve výroku I. ke dni vkladu vlastnického práva byli [celé jméno žalobce], narozen [datum] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození] (výrok I.), zamítl návrh na určení, že kupní smlouva, uzavřená mezi prodávajícím [celé jméno žalovaného] a kupujícím [jméno] [příjmení] o převodu nemovitostí specifikovaných v bodě I. ze dne [datum], je neplatná (výrok II.), zamítl návrh na určení, že převod nemovitostí z převodců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na nabyvatele [celé jméno žalovaného] dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum], je neplatný (výrok III.), žalobce a/, b/, c/, d/, zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému 1/ na nákladech řízení částku 16.601 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a konečně pokud jde o žalovaného 2/, tomuto náhradu nákladů řízení vůči žalobcům nepřiznal (výrok V.). 2. Proti tomuto rozsudku pouze však proti výroku IV. podal odvolání žalovaný 1/ co do nepřiznání nákladů řízaní za úkony právní služby ohledně žalobních nároků zamítnutých ve výroku II. a III. rozsudku v celkové výši 15.000 Kč. Poukázal na to, že soud I. stupně přiznal žalovanému 1/ náhradu nákladů řízení za právní zastoupení podle vyhlášky č 177/1996 Sb. a to odměnu za 3 úkony právní služby po 3.100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]). Dle výše přiznané odměny je zřejmé, že tato se vztahuje k žalobnímu nároku zamítnutému ve výroku I. Soud I. stupně však již ve výroku o nákladech řízení nezohlednil žalobou uplatněné a rozsudkem zamítnuté návrhy uvedené ve výrocích II. a III., přičemž se jednalo o návrhy určovací, kde odměna advokáta činí dle § 9 odstavec 3a/ a § 7 AT za 1 úkon částku 2.500 Kč, tj. u výroku II. se jedná o odměnu za 3 úkony právní služby 7.500 Kč a u výroku III. se rovněž jedná o odměnu za 3 úkony právní služby 7.500 Kč, celkem tedy 15.000 Kč. Právní zástupce žalovaného 1 pro úplnost uvedl, že nezpochybňuje soudem I. stupně provedené vyčíslení hotových výdajů advokáta a závěrem navrhl změnit napadený výrok IV. tak, že žalobci a/, b/, c/, d/ jsou povinni zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 31.601 Kč, k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku a aby bylo uloženo společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náklady odvolacího řízení. 3. V průběhu odvolacího řízení zemřela žalobkyně c/ [celé jméno žalobkyně] dne [datum] a odvolací soud svým usnesením ze dne 2. 8. 2022, č. j. 16 Co 224/2020-163 řízení ve vztahu k žalobkyni c/ zastavil, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v napadené výrokové části IV. o nákladech řízení, jakož i řízení jeho vydání předcházející a poté aniž bylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odstavec 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 5. Podle ustanovení § 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně, dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno. 6. Podle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně zcela jednoznačně vyplývá, že žalovanému byly přiznány náklady řízení toliko ve vztahu k zamítavému výroku I., došlo zde tak k přiznání třech úkonů právní služby po 3.100 Kč, jiných paušálů a hotových výdajů advokáta, vše v celkové částce 16.601 Kč (toto provedené vyčíslení hotových výdajů včetně přiznaných úkonů právní služby není napadeno, resp. zpochybňováno). Je zcela zřejmé, že skutečně soud I. stupně nepřiznal úspěšnému žalovanému náklady řízení za úkony jeho právního zástupce, ohledně žalobních nároků, jež byly zamítnuty ve výrocích II. a III. V obou případech se jednalo o návrhy na určení, je pak nutno vycházet z ustanovení § 9 odstavec 3a a § 7 bod 5 a jeden úkon právní služby je tak oceněn částkou 2.500 Kč. V těchto určovacích žalobách (výroky II. a III.) se vždy jedná o 3 úkony právní služby v každé takto samostatné věci, jde tak o částku 3 x 2.500 Kč v případě určení neplatnosti kupní smlouvy a o částku 3 x 2.500 Kč v případě určení neplatnosti převodu nemovitostí, celkem tedy 15.000 Kč. K dosud přiznané částkou za zamítavý výrok I. 16.601 Kč, kde výpočet byl ze strany soudu I. stupně proveden správně, pak jen nutno připočíst i částku 15.000 Kč z, a celkem se tak jedná o částku 31.601 Kč, kteroužto jsou již jen žalobci a/ b/, c/ povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce. 8. Z výše uvedeného plyne, že odvolací soud takto přistoupil ke správnému vyčíslení náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně a proto za použití ustanovení § 220 odstavec 1 písm. b/ o. s. ř. odvolací soud změnil napadený výrok IV. rozsudku soudu I. stupně tak, že žalobci a/, b/, c/ jsou povinni nahradit žalovanému na nákladech řízení právě částku ve výši 31.601 Kč. 9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř., když žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný a z tohoto důvodu mu vznikl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Tyto se sestávají z mimosmluvní odměny, přičemž mimosmluvní odměna je ponížená na ½ v souvislosti s ustanovením § 11 odstavec 2 písm. c/ AT, tedy na částku 1.250 Kč u každé určovací žaloby zamítnuté ve výroku II. a III., když do tohoto bylo podáno odvolání, jedná se tak o částku 2.500 Kč ([číslo] + 1.250 Kč) a dále jde o jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 AT Celkem se tak jedná o částku 2.800 Kč, kterou jsou žalobci a/, b/, c/ povinni nahradit úspěšnému žalovanému společně a nerozdílně k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. 10. Odvolací soud pak jen pro úplnost dodává, že platební místo a lhůta k plnění povinnosti již byly stanoveny za použití ustanovení § 149 odstavec 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 160 odstavec 1 o. s. ř.