70 CO 80/2022-60 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 70 000 (I. výrok) a naopak zamítl žalobu co do částky 30 000 Kč (III. výrok). Současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 27 410 Kč (II. výrok). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal satisfakce za tvrzený neoprávněný zásah žalované do práva na ochranu osobnosti žalobce, spočívající ve zveřejnění příspěvku žalované na sociální síti Facebook dne 13. 11. 2018. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná v rámci tohoto svého příspěvku zveřejnila následující text:„ Vy všichni, kdo se divite, co to zase v te televizi ukazovali za hrůzu o tyraných zvířatech, poslechnete si ted můj příběh. Dnes nám ve zverimexu plakala paní, že je ve [anonymizováno] firma, která tam má v kotci psa. A že ten pes se tam nemá dobře, a ze tam jezdí na benzin, a že to sleduje již delší dobu, a ze včera ten pejsek již nemohl stát na nohou a majitel řekl, že ať do rána zdechne. Tak jsem do te firmy jela. Pes byl v kotci, na zavolání nereagoval, jen apaticky ležel. Vyhodnotila jsem, že pes potřebuje veterinární vyšetření. Majitel mi telefon nebral. Volala jsem linku 158 a kolegyně, co se mnou jela, volala [anonymizována tři slova]. Státní policie nepřijela a poslala na místo hlídku městské policie [anonymizováno]. [jméno] jsme požádali, zda by nám pod jejich dozorem dovolili pejska převézt na veterinu. Toto hlídka odmítla, ze by to vypadalo, ze psa krademe. To nás udivilo, vždyť je prave proto zadáme o dohled. Tak jsme je pozadali, ze s nimi chce mluvit Krajská veterinární správa, která by zvolila ve věci další potřebné kroky. [ulice] městské policie si telefon do ruky nevzala, ze prý by jim mohl upadnout na zem. Trvala jsem tedy na příjezdu státní policie. Ta za cele 2 hodiny, kdy jsme u kotce stali nepřijela. Kolegyně mezitím zalarmovala veterinarniho lékaře, který na místo přijel, pejska vyšetřil a konstatoval, ze je pejsek v tak těžkém zdravotním stavu, kdy odchod z tohoto sveta je pro něj vysvobozením. Majitel nám telefon konečně zvednul, řekl, ze ma povinnosti vůči svým zákazníkům, že ho pes nezajímá a dává svolení s utracenim. Rexika jsem držela v poslední chvíli alespoň v náručí a plakala jsem. Nad jeho osudem, nad jeho životem, nad jeho koncem. Přítomny zaměstnanec dotyčné firmy mi řekl, ze se pes mel prece dobře a večer mi volala jeho rozezlena matka, co ze jsem si to dovolila takto jednat. Dovolila a zase dovolim paní [příjmení], právě kvůli takovým lidem jako je Váš syn, majitel psa, Vy a všichni Vám podobni, co jste záměrně hlusi, slepí, falešní a bezcitni. Závěr ? Jsem absolutně šokována přístupem a chováním hlídky městské policie [obec]. Ta nám nepomohla, neřekli jaké maji kompetence, ignorovali telefon Krajské veterinarni správy, nazvali nas" slunickari" a ze si nemůžeme chodit kde chceme a určovat, ze je pes tyrany. [příjmení] jsme chtěli ale jen pod dohledem státních orgánů poskytnout pejskovi nutnou veterinarni peci. Vše ostatní by se porěšilo následně. Nebylo tomu tak. Nikdo nám nepomohl, slovní arogance byla šokující. Na chvíli mne to srazilo na kolena. Na malou chvíli. Zítra jdu opět do boje ! Prosím sdilejte a komentuje. Potřebují názor veřejnosti. S úctou ke všem zvířatům a jen k některým lidem [příjmení]“. Text doplnila 3 fotografiemi, a to psa po aplikaci smrtící injekce, prázdného kotce a části auta s názvem firmy [právnická osoba], sídlem a číslem mobilního telefonu. Na dotaz jiného uživatele pod příspěvkem uvedla, že majitel firmy je majitelem psa. Po zveřejnění příspěvku bylo v reakci na něj odesláno na telefonní číslo žalobce množství většinou anonymních SMS převážně vulgárního a nenávistného obsahu, které žalobci vyčítaly utýrání psa. Příspěvek žalované byl medializován i dalšími subjekty, např. na webových stránkách televize [příjmení] či na [webová adresa]. 3. Ohledně průběhu události samotné soud prvního stupně zjistil, že žalovaná oznámila dne 13. 11. 2018 na [číslo] že v areálu autodopravy dochází k týrání psa, na místo přijela hlídka Městské policie [obec], ale nezjistila, že by k týrání docházelo. Na žádost žalované a její kamarádky [jméno] [příjmení] se na místo dostavil veterinární lékař MVDr. [příjmení], který po konzultaci s žalobcem provedl euthanasii psa pro jeho špatný zdravotní stav, věk a špatnou prognózu. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobce psa týral nebo o něj zanedbával péči (např. že by jej nekrmil, nevenčil, nechal celodenně přivázaného, ve znečištěném kotci apod.). Z provedeného dokazování trestním spisem naopak vyplývá, že žalobce se o psa řádně staral, zajistil mu přístup k vodě i granulím a pravidelně uklízený kotec s boudou. Přes den, kdy do areálu chodili lidé, byl pes zavřený v kotci a po zavírací době se pohyboval volně po areálu, který hlídal. Žalobce a jeho dcery chodili psa venčit a žalobce se psem pravidelně navštěvoval veterináře za účelem očkování. Je pravdou, že pes poslední rok výrazně hubnul, což ovšem žalobce připisoval jeho věku 13 let. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobce prohlásil,„ ať pes do rána zdechne“. Žalovaná byla v trestním řízení, vedeném pro přečin pomluvy, původně uznána vinnou, avšak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], byly odsuzující rozsudky Okresního soudu v Kroměříži i Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec], zrušeny s poukazem na subsidiaritu trestní represe a princip ultima ratio. Následně proto došlo ke zproštění obviněné návrhu na potrestání pro daný skutek, a to rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka]. 4. Soud prvního stupně dovodil, že obsah příspěvku žalované celkově zkresloval skutečnost a vyzníval tak, že žalobce dlouhodobě zanedbával či dokonce týral psa, v důsledku čehož byl pes v tak špatném zdravotním stavu, že musel být utracen. Příspěvek je uvozen slovy o týrání zvířat a je v něm obsaženo také smyšlené tvrzení, že žalobce prohlásil, ať pes do rána zdechne, i to, že sdělil, že ho pes nezajímá. Žalobce se však pouze v danou chvíli nemohl do areálu dostavit, neboť měl povinnosti ke svým zákazníkům, a na místo poslal svého zaměstnance pana [příjmení]. Příspěvek obsahoval i kritiku žalobce, že je osoba falešná, bezcitná, záměrně slepá a hluchá. Rovněž větou o tom, že žalovaná psa držela v poslední chvíli aspoň v náručí a plakala„ nad jeho osudem, nad jeho životem, nad jeho koncem“, dala žalovaná najevo, že pes celý svůj život trpěl, což však nebylo prokázáno. To, že žalobce nenavštívil z důvodu hubnutí psa v posledním roce jeho života veterináře, ještě nenasvědčuje tomu, že by péči o psa zanedbával. Navíc text příspěvku byl doplněn fotografií mrtvého psa a prázdného kotce bez uvedení, že jde o fotografii mrtvého psa po aplikaci smrtící injekce a stáří psa, i fotografií údajů o firmě žalobce s telefonním číslem, což přímo spojuje osobu žalobce s textem příspěvku. O tom, že celkově příspěvek vyzníval tak, že žalobce psa dlouhodobě zanedbával či týral, svědčí i nenávistné reakce čtenářů. 5. Na tomto základě soud prvního stupně dovodil, že žalovaná zveřejněním příspěvku, obsahujícího nepravdivé informace a hodnotové soudy z nich vycházející, neoprávněně zasáhla do osobnostních práv žalobce na důstojnost, čest, vážnost a soukromí. Příspěvek sice následně dne 16. 11. 2018 ze svého facebookového profilu odstranila, avšak neomluvila se za něj, přičemž příspěvek byl sdílen více než 30 000 uživateli a byl doprovázen více než 10 000 negativními komentáři. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění vyšel soud prvního stupně z vysoké intenzity zásahu, způsobilého značnou měrou snížit čest a vážnost žalobce ve společnosti, neboť veřejnost je velmi citlivá k informacím o týrání zvířat, o čemž svědčí také nenávistné komentáře, které na příspěvek reagovaly, jakož i nenávistné SMS zprávy zaslané žalobci. Soud prvního stupně zohlednil rovněž to, že žalovaná byla přinejmenším srozuměna, že poškodí žalobce, neboť pod článek umístila údaje o firmě žalobce obsahující jeho příjmení a telefonní číslo a na dotaz uvedla, že„ Majitel firmy je majitel psa“. Na druhou stranu soud prvního stupně zohlednil, že žalovaná příspěvek třetím dnem po zveřejnění ze svého profilu odstranila a zásah do osobnostních práv žalobce byl intenzivní po dobu jednoho měsíce, potom věc utichla. Přiznal proto žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku 70 000 Kč a ve zbývajících 30 000 Kč žalobu zamítl. 6. Proti I. a II. výroku tohoto rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jeho změny zamítnutím žaloby. Namítla, že soud prvního stupně v řízení provedl jediný důkaz přečtením části trestního spisu sp. zn. [spisová značka] a žalobce neprokázal tvrzenou újmu. Závěr soudu prvního stupně, že se žalobce o psa řádně staral, je vyvrácen např. zprávou Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj, dle které chovatel ne