17 CO 117/2022-395 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Hodoníně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 16. 3. 2022, č. j. 6 C 335/2018-361, že žaloba žalobkyně, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.000.000 Kč, se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 173.815,57 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady řízení ve výši 3.174,44 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 23.275,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobkyně má za to, že základní postuláty, na kterých byla její žaloba postavena, byly v řízení prokázány, proto nesouhlasí se zamítnutím žaloby. Žalobkyně prokázala, že pochybením zaměstnance žalovaného došlo k neopodstatněnému zásahu do její tělesné integrity operačním výkonem provedeným bez řádného a uvážlivého posouzení jejího zdravotního stavu, neodborně a bez toho, aby o zákroku provedeném dne [datum] byla lékařem předem kvalifikovaně poučena. Pokud je nesporné, že k porušení základních pravidel poskytování zdravotní péče a k zásahu do tělesné integrity žalobkyně bez řádného souhlasu došlo, měl soud prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení zvážit příjmové poměry žalobkyně a charakter sporu a aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. Žalobkyně vnímá jako nespravedlivé uložení povinnosti nahradit žalovanému, vedlejšímu účastníkovi a státu náklady řízení. Dále žalobkyně namítla, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se při zpracování znaleckého posudku nezabýval odůvodněnými tvrzeními žalobkyně a řešil pouze, zda operace je nebo není lege artis. Kvalitou provedení zákroku a tvrzenými následky se soud prvního stupně významněji nezabýval. Dle názoru žalobkyně absence jejího souhlasu s chemickou denervací vulvy provedenou neplánovaně dne [datum] je zřejmá. Právní závěr soudu prvního stupně o tom, že uplatněný nárok žalobkyně je nedůvodný, považuje za nesprávný a navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě zcela vyhoví, neboť požadovaná peněžitá náhrada má žalobkyni vyvážit vytrpěné bolesti a omezení, která musela snášet po dobu více jak šesti let a bude nucena snášet po zbytek života, ale i náklady, které musí vynakládat. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné a ztotožňuje se se závěrem soudu prvního stupně, který provedl všechny potřebné důkazy, zjistil zdravotní stav žalobkyně v dostatečné míře a rozhodl správně na základě znaleckých posudků, kdy zejména znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] bylo jednoznačně prokázáno, že obtíže, které žalobkyně uvádí, nejsou v souvislosti s denervací vulvy provedenou žalovaným, kdy denervace vulvy nemůže být příčinou onemocnění páteře žalobkyně. Žalovaný trvá na tom, že žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by jí jednáním žalovaného vznikla uplatňovaná nemajetková újma v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí na oddělení gynekologie a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 4. [ulice] účastník na straně žalovaného se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení se ztotožnil s argumentací žalovaného uvedenou ve vyjádření k odvolání žalobkyně a navrhl rovněž potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobkyně bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Odvolací důvody, o které žalobkyně opřela své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn. že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelkou tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.000.000 Kč představující finanční zadostiučinění žalobkyně, neboť v důsledku nepodloženého zásahu zaměstnance žalovaného do její tělesné integrity není schopna realizovat dosavadní osobní a rodinný život a nemůže vést obvyklý a kvalitativně odpovídající životní styl praktikovaný do doby operačního zákroku. Uplatněný nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že dne [datum] byla přijata na gynekologicko – porodnické oddělení žalované nemocnice z důvodu posunutí (sestupu) dělohy a svědění (pálení) zevních rodidel. Po vyšetření žalobkyně bylo rozhodnuto lékařem MUDr. [jméno] o provedení operace, kdy dne [datum] provedl žalobkyni vaginální hysterektomii s odstraněním obou vaječníků, vejcovodů a denervaci vulvy. Žalobkyně je přesvědčena, že její objektivní nález nevyžadoval radikální hysterektomii. Za zásadní žalobkyně považuje, že došlo k denervaci vulvy, ačkoliv se lékař nepokusil zjistit, zda potíže žalobkyně nezpůsobuje jiný proces než změna procesu vzruchu v nervovém systému. [příjmení] žalobkyně spočívající v pálení a svědění zevních rodidel denervací nevymizely, již tři týdny po propuštění žalobkyně udávala obdobné potíže. Při kontrole lékař MUDr. [jméno] zjistil, že jde o chronickou vulvodynii a objednal žalobkyni na [datum] k hospitalizaci za účelem naříznutí (odstranění) Bartholiniho žlázy, neboť se domníval, že je ucpaná. Dne [datum] byla žalobkyně přijata k tomuto operativnímu výkonu, v operačním protokolu je však uvedeno, že proběhla chemická denervace vulvy, která nebyla plánována, nebyla se žalobkyní projednána, žalobkyně nebyla poučena o důvodech a rizicích spojených s tímto zákrokem a nevyjádřila s tím souhlas. V důsledku tohoto zákroku došlo u žalobkyně k nevratnému poškození nervových vláken, poklesu hýžďového svalstva, neurologickým potížím, včetně výhřezu meziobratlové ploténky, kterou bylo třeba následně operovat. Žalobkyně od té doby trpí trvalou bolestí a tento stav se podepisuje na jejím psychickém stavu. Žalobkyně je přesvědčena, že zvolený způsob léčby a diagnostikované onemocnění neodpovídalo jejímu objektivnímu nálezu ani udávaným potížím. V roce 2016 žalobkyně podala na postup MUDr. [jméno] stížnost u [obec] lékařské komory, revizní komise dospěla k závěru, že nedošlo k žádnému pochybení. Následně dne [datum] podala stížnost na žalovaného ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje. Při šetření z odborného stanoviska vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že postup žalovaného byl bezchybný. Žalobkyně se proto soudní cestou domáhá náhrady nemajetkové újmy po žalovaném v celkové částce 1.000.000 Kč, která sestává z částky 250.000 Kč za úporné každodenní bolesti po provedené denervaci, z částky 100.000 Kč za dočasné omezení obvyklého způsobu života v důsledku obou provedených operačních zákrok v roce 2015, z částky 100.000 Kč za duševní strádání žalobkyně spočívající v negativních emočních stavech spojených s vnímáním ublížení na zdraví a z částky 550.000 Kč za trvalé následky vedoucí ke ztížení společenského uplatnění. 8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznal a trval na zamítnutí žaloby v celém rozsahu, plně se ztotožnil se závěry odborného posudku [obec] lékařské komory, z něhož vyplývá, že zdravotní péče na oddělení gynekologie poskytnutá žalobkyni v roce 2015 byla lege artis, což vyslovil i MUDr. [jméno] [příjmení], kterému bylo zadáno zpracování odborného posouzení. Žalobkyně má dle názoru žalovaného utkvělou představu, že všechny její potíže jsou důsledkem gynekologických operací, uvádí řadu nepodložených tvrzení, nicméně závěry odborných lékařů jakékoliv pochybení žalovaného jednoznačně vyloučily. 9. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (odborným posudkem oborové komise pro gynekologii a porodnictví vědecké rady [obec] lékařské komory vypracovaným Ing. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., MUDr. [jméno] [příjmení] pod [číslo] odborným stanoviskem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum], rozhodnutím revizní komise ČLK ze dne [datum]), dále znaleckým posudkem prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., z oboru zdravotnictví - porodnictví a gynekologie, včetně jeho výslechu, znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví - odvětví neurologie, včetně jeho výslechu, výpověďm