17 CO 45/2022-695 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 15. 9. 2021, č. j. 9 C 171/2018-636, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 1.770.496,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla zamítnuta žaloba do částky 404.488,10 Kč. Výrokem III byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku 169.215 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV byla zamítnuta žaloba ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovaným do částky 130.785 Kč. Výrokem V byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 169.215 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VI byla zamítnuta žaloba ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným do částky 130.785 Kč. Výrokem VII byla žalovanému uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku 86.698,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců. 2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci i žalovaný, kdy odvolání žalobců směřovalo proti zamítavým výrokům II, IV, VI a souvisejícímu výroku VII o nákladech řízení, odvolání žalovaného směřovalo proti přísudečným výrokům I, III, V a souvisejícímu nákladovému výroku VII a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jejich písemná vyhotovení založená ve spise. 3. Žalobci namítají, že soud prvního stupně nesprávně zamítl částečně žalobu ve vztahu ke každému z nich týkající se nároku na přiměřené zadostiučinění v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného soudem prvního stupně pod sp. zn. 9 C 1766/96, kdy každému žalobci přiznal pouze částku 169.215 Kč. Soud prvního stupně pochybil, pokud krátil nárok žalobců o 20 % pro údajnou složitost řízení, základní sazbu zvýšil jen o 10 % za liknavý přístup soudů při rozhodování věci a základní sazbu zvýšil jen o 10 % u významu předmětu řízení pro účastníky. Význam předmětu řízení pro žalobce však byl zcela zásadní, neboť jim a jejich dětem šlo doslova o střechu nad hlavou, o níž v důsledku protizákonných a protiústavních rozsudků soudů přišli. Základní sazba měla být dle názoru žalobců zvýšena více než jen o 10 %. Řízení nebylo nijak zvlášť skutkově ani právně složité, pokud by soudy konaly, jak měly, mohlo být o věci pravomocně rozhodnuto do tří let od podání žaloby. Žalobci rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, který shledal překážku věci pravomocně rozhodnuté ohledně nároku na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu soudu prvního stupně a Katastrálního úřadu v [obec] s tím, že ohledně tohoto nároku žalobců již soudy pravomocně rozhodly v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 39/2011. Dále žalobci uvedli, že soud prvního stupně pochybil, pokud jim nepřiznal nárok na náhradu škody i ve výši 404.488,10 Kč z důvodu neunesení důkazního břemene na straně žalobců a neexistence příčinné souvislosti. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích změnil tak, že žalobě bude zcela vyhověno nebo přinejmenším ve větším rozsahu. 4. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně učiněným ve výroku I rozsudku, jímž přiznal žalobcům náhradu materiální újmy ve výši 1.770.496,90 Kč se závěrem, že stát je v řízení v pozici solidárního dlužníka. Žalovaný trvá na tom, že odpovědnost státu nastupuje až ve chvíli, kdy poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči původnímu - primárnímu dlužníku a až následně po státu. Žalovaný zdůraznil, že řízení o úhradu kupní ceny vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 3 C 9/2005, v něm se žalobci domáhají po paní [příjmení] (prodávající) vrácení kupní ceny, stejně jako řízení o určení vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitostem vedené u Okresního soudu v Břeclavi proti manželům [příjmení] pod sp. zn. 8 C 180/2015, stále běží, pro případné odškodňovací řízení tak bude třeba znát konečný výsledek těchto řízení, žaloba je tudíž v tomto rozsahu předčasná. Žalovaný má za to, že žaloba je nejen předčasná, stát není solidárním dlužníkem, ale též absentují podmínky pro vznik odpovědnosti státu, neboť nebyla prokázána existence škody a příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, o vzniku škody je možno hovořit až v okamžiku neúspěchu v probíhajících soudních řízeních. Absence příčinné souvislosti je žalovaným spatřována i ve vztahu s vyplacenou provizí realitní kanceláři, kdy řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 43 C 14/2005 bylo pro žalobce neúspěšné, stejně jako požadavek na úhradu poplatků v souvislosti s vyřizováním hypotéky, kdy tento výdaj by žalobcům vznikl i v případě nákupu jiné nemovitosti, v neposlední řadě absentuje příčinná souvislost i se zhodnocením nemovitosti, tuto pohledávku je třeba uplatnit vůči jejímu vlastníkovi. U výroků III, V napadeného rozsudku žalovaný nesouhlasí s mírou snížení základní částky odškodnění přiznané žalobcům ve vztahu ke složitosti řízení, která zahrnuje jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena a dále složitost věci samé. Žalovaný hodnotí posuzované řízení jako zvýšeně složité, ve smyslu kombinace složitosti skutkové, právní, procesní, počtu všech čtyř stupňů soudní soustavy. Soud prvního stupně dospěl k nesprávným závěrům vedoucím ke snížení základní částky odškodnění pouze o 20 %. Žalovaný dále namítá, že posuzované řízení nemělo pro žalobce zvýšený význam jako např. řízení trestní, věc osobního stavu, věc sociálního zabezpečení nebo věc týkající se zdraví nebo života, provedené zvýšení o 10 % považuje za nesprávné a neodůvodněné, kdy je třeba přihlédnout i k tzv. sdílené újmě. Žalobci žili jako manželé ve společné domácnosti, předmětné nemovitosti byly jejich společnou věcí, společně uhrazovali náklady, újmu pociťovali společně, jedná se o typický případ sdílené nemajetkové újmy. Žalovaný rovněž nesouhlasí s výpočtem nákladů řízení provedených soudem prvního stupně, neboť předmětem řízení je nemajetková újma a tarifní hodnotou je částka 50.000 Kč, a nikoliv výše požadovaného zadostiučinění. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III, V tak, že žalobu i v tomto rozsahu zamítne. 5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobců i žalovaného byla podána v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřují proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že částečně důvodné je pouze odvolání žalovaného směřující do výroku I rozsudku. 6. Odvolací důvody, o které žalobci i žalovaný opřeli svá odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolateli tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 7. Žalobci se k odvolání žalovaného vyjádřili písemně s tím, že je nepovažují za důvodné, považují za správný právní závěr soudu prvního stupně, že žalovaný je ve věci solidárním dlužníkem a spoluodpovědným za škodu vzniklou žalobcům. Reálná šance žalobců na úspěch v řízeních vedených před soudem prvního stupně pod sp. zn. 8 C 180/2015 a Okresním soudem ve [obec] pod sp. zn. 3 C 9/2005, resp. dobytnost nároku žalobců je bohužel minimální. Za lichou považují žalobci i námitku žalovaného, že jejich žaloba je předčasná. Je nesporné, že žalobcům se výrazně zmenšil majetek s ohledem na vydané rozsudky soudů všech stupňů, následně zrušené Ústavním soudem. Právě v souvislosti s nezákonným a protiústavním rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2010, č. j. 14 Co 378/2009-282, žalobci přišli jak o vlastnické právo k nemovitostem, tak o kupní cenu za ně zaplacenou, stejně jako o provizi zaplacenou realitní kanceláři v souvislosti s koupí nemovitostí, o náklady na získání hypotečního úvěru na koupi nemovitostí, náklady na jejich rekonstrukci se staly marně vynaloženými. 8. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali po žalovaném, aby jim k ruce společné a nerozdílné zaplatil na náhradě škody celkovou částku 2.174.985 Kč a každému ze žalovaných zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši 300.000 Kč. Uplatněný nárok opírali žalobci o tvrzení, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení] se stali s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] spoluvlastníky nemovitostí – domu [adresa] a pozemku p. č. 2050 v k. ú. [obec] nad Jihlavou, za kupní cenu ve výši 1.590.000 Kč, kterou zaplatili prodávající. V době uzavření kupní smlouvy v katastru nemovitostí nebylo zapsáno žádné omezení vlastnického práva prodávající ani žádná poznámka spornosti, resp. poznámka o tom, že by nemovitosti byly předmětem nějakého soudního ř