27 CO 118/2022-151 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 100 488 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 20 214,36 Kč a 90,82% úroků (nominální sazba) z částky 81 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úroky dosáhnou částky 213 638 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum]; žalobce následně zaslal žalovanému oznámení o schválení úvěru. Sjednaný úvěr 81 000 Kč, který byl vyplacen na účet uvedený ve smlouvě, se žalovaný zavázal splatit s 139,99% úroky (efektivní sazba) ve 24 měsíčních splátkách po 7 418 Kč, počínaje září 2019. Žalobce uvedl, že schopnost žalovaného úvěr řádně hradit prověřil na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného), z nichž zjistil, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Rovněž ověřoval úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. V důsledku prodlení s placením sjednaných splátek vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč za prodlení o délce 30 dnů u splátek č. 1 a 2) a v souladu s bodem 6. 2 smlouvy nárok na náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč za prodlení o délce 15 dnů u splátek č. 1 a 2). Z důvodu prodlení o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné [datum] došlo k datu [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru (bod 6. 3 smlouvy). Podle bodu 6. 4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru ve výši 99 090,40 Kč (zbývající dlužná původní jistina 81 000 Kč a úroky přirostlé ke dni zesplatnění 18 090,40 Kč). Protože žalovaný nesplnil povinnost uhradit novou jistinu nejpozději v den zesplatnění úvěru, uplatnil žalobce rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6. 5 smlouvy ve výši 20 214,36 Kč, tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny od [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]). 2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že úvěr se žalobcem nikdy nesjednal a smlouvu nepodepsal. Nyní je Policií ČR vyšetřován pan [jméno] [příjmení] (viz zpráva ze dne [datum] a úřední záznam z téhož dne Policie České republiky, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality), který se dopustil podvodu, když bez jeho vědomí a souhlasu sjednal i další úvěry, které nehradil. Taktéž ho donutil podepsat půjčky u [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno]. On sám peníze nikdy neviděl a když se [jméno] [příjmení] ptal na splácení, sdělil mu, že on nic splácet nebude. Následně žalovaný doplnil a zopakoval, že s obchodní zástupkyní žalobce paní [jméno] [příjmení] nikdy nejednal, nikdy ji neviděl a žádnou smlouvu se žalobcem tedy nepodepsal. Uvedl, že [jméno] [příjmení] měl k dispozici jeho občanský průkaz a důchodový výměr, a to z toho důvodu, že pod jeho vyhrožováním a nátlakem podepsal půjčky u [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno]. Při jednání soudu prvního stupně žalovaný uvedl, že žalobci dosud žádnou částku nezaplatil a ani platit nebude, protože žádnou smlouvu se žalobcem nepodepsal a peníze si za něho bral [jméno] [příjmení]. Následně žalovaný v písemném podání sdělil, že v blíže nezjištěné době v měsíci v srpnu 2019 ho přesvědčil pan [jméno] [příjmení], aby si vzal u žalobce půjčku ve výši 81 000 Kč. K úvěru doložil kopii občanského průkazu, důchodový výměr a číslo bankovního účtu. Předmětná částka byla zaslána na jeho účet č. [bankovní účet], nicméně tento výhradně ovládal právě [jméno] [příjmení]. Zdůraznil, že [jméno] [příjmení] si takto vzal několik půjček a způsobil mu tak škodu. 3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 81 000 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (I. výrok) a žalobu zamítl co do částky 19 488 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 20 214,36 Kč a 90,82% úroků z částky 81 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úroky dosáhnou částky 213 638 Kč (II. výrok). Dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 105,10 Kč (III. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce i obranu žalovaného a uvedl skutková zjištění z provedených důkazů. Konstatoval, že řízení bylo přerušeno do doby skončení trestního řízení vedeného Policií ČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, pod [číslo jednací] - [číslo] [rok] [číslo]. O pokračování v řízení soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení] byl shledán vinným mimo jiné tím, že v blíže nezjištěné době měsíce srpna 2019 z dosud nezjištěného důvodu přesvědčil [jméno] [příjmení] (žalovaného), aby si na sebe vzal půjčku, v důsledku čehož dne [datum] prostřednictvím obchodní zástupkyně [jméno] [příjmení] sjednal [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 81 000 Kč u společnosti [právnická osoba] (žalobce), k úvěru doložil kopii občanského průkazu, důchodový výměr a dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách týkající se bankovního účtu č. [bankovní účet], [jméno] [příjmení] ve [obec] podepsal úvěrovou dokumentaci se [jméno] [příjmení], částka 81 000 Kč pak dne [datum] jako úvěr [číslo] byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] majitele [jméno] [příjmení], kdy tento účet výhradně ovládal obžalovaný [jméno] [příjmení], jenž z úvěru ničeho neuhradil a [jméno] [příjmení] částku 81 000 Kč nevrátil, čímž poškozenému [jméno] [příjmení] způsobil škodu ve výši nejméně 81 000 Kč (viz bod 52 výroku rozsudku), kdy tímto svým jednáním se obžalovaný dopustil přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Obžalovaný [jméno] [příjmení] se k žalované trestné činnosti plně doznal. Za jednání popsaná pod body [číslo] byl obžalovanému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou. Podle § 220 odst. 1 trestního řádu soud rozhodl o povinnosti obžalovaného [jméno] [příjmení] na náhradě škody zaplatit poškozenému [jméno] [příjmení] částku 280 173 Kč (za škodu způsobenou jednáním obžalovaného uvedeným pod body 49 - 52 výroku rozsudku). Rozsudek nabyl právní moci [datum] ve vztahu k rozhodnutí o vině a k trestu; ve vztahu k žalovanému rozsudek nabyl právní moci [datum]. Soud první stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázaná skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě. Naproti tomu neuvěřil tvrzení žalovaného, že smlouvu nepodepsal a, i s ohledem na výsledek trestní řízení, uzavřel, že žalovaný smlouvu podepsal a ještě před jejím podpisem zprostředkovatelce žalobce [jméno] [příjmení] předal potřebné doklady. S odkazem na § 2991 odst. 1 a 2 o. z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 81 000 Kč, kterou žalobce [datum] zaslal na účet č. [bankovní účet] sjednaný ve smlouvě, a to s 10% úroky z prodlení. Ve vztahu k dalším nárokům uplatněným žalobou soud zdůraznil, že účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.) je nutno posuzovat rovněž podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a bylo tedy povinností žalobce před jejím uzavřením řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 a 87 citovaného zákona). Soud uvedl, že v daném případě žalobce při ověřování příjmů žalovaného vycházel pouze z předloženého důchodového výměru a bylo tedy zřejmé, že starobní důchod je jediným příjmem žalovaného a při zohlednění jeho výdajů bylo evidentní, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet. Protože žalobce nesplnil svoji povinnost a úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumal, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. Ve zbývajícím rozsahu proto žalobu zamítl. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, když dovodil, žežalobce byl v řízení úspěšný co do částky 81 000 Kč (67 %) z celkově požadované částky 120 702 Kč a vznikl mu tak nárok na náhradu 34 % nákladů řízení. 4. Proti I. a III. výroku rozsudku podal včas odvolání žalovaný s tím, aby i v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta a bylo mu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Namítl, že soud prvního stupně v daném případě dospěl k nesprávným skutkovým i právním závěrům. Souhlasí pouze se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva ze dne [datum] [číslo] je neplatným právním jednáním. Žalovaný je však nadále přesvědčen, že předmětná smlouva je nicotným právním jednáním, neboť ji nikdy nesjednal, neuzavřel a nikdy ji nepodepsal. Na žádné z listin předložených žalobcem se nenachází jeho pravý vlastnoruční podpis. Znovu zopakoval, že odsouzený [jméno] [příjmení] se vůči němu dopustil rozsáhlé trestné činnosti, uvedl ho v omyl a na jeho úkor se obohatil. V souvislosti s těmito skutky poskytl odsouzenému [j