27 CO 59/2022-211 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 164 083,18 Kč s 6,9% úroky od [datum] do zaplacení a s 8,25% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 2 946,24 Kč (za dobu od [datum] do [datum]) a částky 600 Kč. K tomu uvedl, že [datum] uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] dle které žalovanému aktivoval běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k rámcové smlouvě (úvěr č. [jméno] [číslo]) a žalobce [datum] vyplatil žalovanému na jeho běžný účet úvěr ve sjednané výši 414 642 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 8 792 Kč zahrnujících jistinu a 6,9% úroky, a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje [datum]; předpokládané datum splacení úvěru [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] došlo ke změně (snížení) výše splátky na 2 511 Kč (počínaje [datum]) a v dodatku [číslo] uzavřeném téhož dne se účastníci dohodli i na změně splatnosti splátek na 24. den v měsíci (počínaje [datum]). Žalovaný od [datum] do [datum] splátky řádně hradil, do prodlení se dostal počínaje splátkou splatnou [datum]. Žalobce proto v souladu se smlouvou a podmínkami pro používání úvěru, tvořícími nedílnou součást smlouvy, dopisem ze dne [datum] úvěr k témuž dni zesplatnil. K dni zesplatnění činila nesplacená jistina 164 083,18 Kč. Požadovaná částka 600 Kč představuje náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu po žalovaném. 2. Žalovaný v prvním vyjádření uvedl, že úvěr mu byl schválen a poskytnut až na základě ručení ze strany jeho tehdejší manželky [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] a byl použit na refinancování koupě auta pořízeného z nevýhodného úvěru poskytnutého jinou společností. Na základě nátlaku ze strany bývalé manželky auto přepsal na ni a zůstalo v její dispozici. Je přesvědčen, že dluh by tedy měl být posuzován jako dluh jeho bývalé manželky jakožto ručitelky a nynější majitelky auta. Poukázal na svoji velmi nepříznivou majetkovou a osobní situaci, v jejímž důsledku má nyní i vážné zdravotní problémy. V dalším vyjádření žalovaný potvrdil, že [datum] uzavřel se žalobcem rámcovou smlouvu [číslo] byl mu aktivován běžný účet. Rovněž potvrdil, že na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě mu žalobce [datum] převedl na jeho účet úvěr ve sjednané výši 414 642 Kč, který se zavázal uhradit ve splátkách po 8 792 Kč zahrnujících i úroky ve výši 6,9 % ročně; následně došlo k uzavření dodatků [číslo] kterými byla změněna výše splátek a doba jejich splatnosti. Doplnil, že již v roce 2015 uzavřel se žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě a poskytnutý úvěr ve výši 170 000 Kč použil na opravu a rekonstrukci bytu v Kladně ve spoluvlastnictví jeho a jeho bývalé manželky. Zopakoval a doplnil, že v roce 2015 uzavřel se žalobcem ještě dodatek [číslo] na jehož základně mu byl poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč, který použil na úhradu kupní ceny auta a za zaplacení tohoto úvěru ručila jeho bývalá manželka. V roce 2017 se účastníci dohodl na konsolidaci obou dříve poskytnutých úvěrů a nově poskytnutý úvěr ve výši 414 642 Kč byl v plné výši použit na úhradu dluhů z předchozích smluv. Žalovaný zdůraznil, že poskytnutý úvěr řádně splácel až do [datum], přestože se již koncem roku 2019 ocitl v obtížné finanční situaci, neboť v důsledku vzneseného obvinění ze strany bývalé manželky proti němu bylo zahájeno trestní stíhání (probíhá od roku 2016, dosud nebylo ukončeno). Z tohoto důvodu mu Armáda ČR, u které byl ve služebním poměru do konce roku 2019, již služební poměr neobnovila. [příjmení] mohl splácet své závazky, vzal si dvě půjčky od kamarádů a díky tomu byl schopen úvěr splácet až do [datum]. Od [datum] do [datum] byl veden jako uchazeč o zaměstnání, nepobíral však žádnou podporu v nezaměstnanosti ani sociální dávky, následně byl zaměstnán v době od března do června 2021. Zdůraznil, že musí platit výživné na dítě z prvního manželství ve výši 7 000 Kč a dvě děti z druhého manželství výživné ve výši 12 000 Kč. Vzhledem k tomu, že výživné v takové výši není schopen hradit, je proti němu vedeno řízení pro trestný čin neplacení výživného. Je přesvědčen, že za situace, kdy automobil (pořízený z úvěru poskytnutého žalobcem) zůstal bývalé manželce, měla by dluh hradit ona a žaloba vůči němu by měla být zamítnuta. Následně žalovaný vznesl námitku neplatnosti smlouvy o úvěru s tím, že žalobce řádně neprověřil jeho schopnost úvěr splácet. 3. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného potvrdil, že úvěr č. [jméno] [číslo] (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě) byl poskytnut jako účelový, určený ke splacení dvou předchozích úvěrů žalovaného (úvěr č. [jméno] [číslo] ve výši 170 000 Kč - dodatek [číslo] úvěr č. [jméno] [číslo] ve výši 350 000 Kč - dodatek [číslo]). Uvedl, že konsolidační úvěr č. [jméno] [číslo] (dodatek [číslo]) byl poskytnut bez ručení (bývalé) manželky žalovaného, pouze dodatek [číslo] (úvěr č. [jméno] [číslo]) byl uzavřen s jejím souhlasem; nejednalo se však o ručení. Ručitelský závazek není v žádném z dodatků uzavřených mezi účastníky obsažen. První dva úvěry poskytnuté na základě dodatků [číslo] byly poskytnuty jako neúčelové a bylo pouze na uvážení žalovaného, jak peníze využije. Žalobce nemá žádný právní titul na to, aby se mohl úhrady dlužné částky domáhat po (bývalé) manželce žalovaného. S ohledem na žalovaným tvrzenou nepříznivou životní situaci žalobce připustil možnost plnění dluhu ve splátkách. Při jednání ve věci žalobce uvedl skutková tvrzení týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Tato tvrzení následně doplnil v písemném podání, kdy uvedl, že úvěruschopnost žalovaného posuzoval nejen před uzavřením dodatků [číslo] ze dne [datum] a [datum], ale rovněž před uzavřením dodatku [číslo] ze dne [datum]. Je však přesvědčen, že při uzavírání dodatku [číslo] neměl povinnost úvěruschopnost žalovaného zkoumat, neboť nedošlo k poskytnutí nového úvěru ani k významnému navýšení předchozích úvěrů. Rovněž nedošlo k navýšení splátek, když na základě dvou předchozích smluv byl žalovaný povinen hradit měsíčně 8 770 Kč a dle dodatku [číslo] činily splátky původně 8 792 Kč a žalovaný je v této výši hradil. K jejich snížení došlo až počínaje [datum]. 4. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 99 388,39 Kč s 8,25% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (I. výrok). Žalobu zamítl co do 64 694,79 Kč s 8,25% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, 6,9% úroků z částky 164 083,18 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 2 946,24 Kč a částky 600 Kč (II. výrok). Žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 789,20 Kč (III. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce i obranu žalovaného a uvedl skutková zjištění z provedených důkazů. Věc právně posuzoval dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ustanovení zákona [číslo] 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ-III), když žalovaný v daném vztahu vystupoval v pozici spotřebitele. Soud konstatoval, že i před uzavřením dodatku [číslo] byl žalobce povinen řádně přezkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 ZSÚ-III). Z provedeného dokazování však nevyplývá, že by tuto svoji povinnost splnil. Pokud by se řádně zabýval posouzením příjmů a výdajů žalovaného, musel by dospět k závěru, že rodina má měsíční výdaje vyšší, než byly její tehdejší příjmy. Jestliže za takové situace žalobce žalovanému úvěr poskytl, je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 ZSÚ-III). Žalovaný je tak povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Vzhledem k tomu, že v průběhu doby již žalovaný zaplatil 315 253,61 Kč, posoudil soud jako důvodný nárok žalobce na doplatek jistiny ve výši 99 388,39 Kč, a to spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (8,25 % ročně) od [datum] (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v zesplatňujícím dopisu (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Za důvodnou neshledal námitku žalovaného, že ve věci není pasivně legitimován. K tomu uvedl, že dodatek [číslo] byl uzavřen v průběhu trvání manželství, úvěr byl poskytnut na splacení předchozích úvěrů a není rozhodné, že jeden z těchto úvěrů (dodatek [číslo]) byl použit na koupi motorového vozidla, které po rozvodu zůstalo v dispozici bývalé manželky. Ručitelský závazek za splácení dluhu bývalá manželka žalovaného nepřevzala. V řízení bylo pouze prokázáno, že v písemném souhlasu ze dne [datum] udělila souhlas s uzavřením dodatku [číslo] že žalovaný a jeho bývalá a manželka neměli zúženo společné jmění manželů ani uzavřenu žádnou smlouvu, která by měnila majetkový režim manželů. [příjmení] náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve sporu úspěšnějšímu žalobci přiznal právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. 5. Proti I. a III. výroku rozsudku podal odvolání žalovaný s tím, aby byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě změ