47 CO 162/2020-383 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 435 162,14 Kč (I. výrok). Rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 52 126,80 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok). 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Uvedl, že smluvní pokuta byla sjednána nikoli za jakoukoliv vadu projektové dokumentace, ale pouze za takovou vadu, jejíž důsledkem je navýšení ceny stavby. Smyslem pokuty bylo zajištění povinnosti projektanta zpracovat úplnou projektovou dokumentaci bez vad, které by zvyšovaly cenu díla. Není pak povinností stran určit ve smlouvě, kdo učiní závěr o vadě projektové dokumentace, ten může být třeba shodně vyjádřen smluvními stranami či konstatován soudem. Odvolatel poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3196/2016, podle něhož je smluvní pokuta sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor. Jde-li o závěr soudu o neplatnosti smluvní pokuty pro nezjistitelnost její výše ke dni porušení povinnosti, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 555/98 není třeba, aby smluvní pokuta byla určena tak, aby umožňovala vyčíslení jednorázovou částkou již v okamžiku porušení smluvní povinnosti. Upozornil, že cena díla, s ohledem na postavení žalobce jako veřejného zadavatele, není stanovována na základě smluvní volnosti stran, nýbrž postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Změny smlouvy o provedení stavby mohou strany sjednat v případě, nedojde-li k podstatné změně závazku (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). [příjmení] položky naceněné původní smlouvou se použijí i pro sjednání víceprací, práce neprovedené jsou ze sjednané ceny odečteny. Tento postup byl v době uzavírání smlouvy o dílo i v době porušení smluvní povinnosti žalovanému znám. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaný uvedl, že žalobce v odvolání pouze zopakoval svá skutková tvrzení a právní hodnocení uplatněná před soudem prvního stupně. Odvolání doplnil jen o judikáty týkající se smluvních pokut, které však nelze použít v této věci. Žalovaný má za to, že v předmětné smlouvě měla být určena horní hranice smluvní pokuty, neboť plnění z tohoto titulu nemůže být bezbřehé. Výši pokuty mohl ovlivnit žalobce, protože společně se zhotovitelem stavby měli možnost navýšit její cenu a žalovaný nemohl jejich dohodu ovlivnit. Ujednání o smluvní pokutě je neurčité, neboť z něj není zřejmé kým a jakým způsobem má být určeno, že plnění je vadné. Žalovaný navrhl, aby odvolací soudu věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 493 162,14 Kč. Uvedl, že provádí stavbu„ Bytové domy [ulice]“ na základě projektové dokumentace zhotovené žalovaným. Zajištění stavební jámy u objektů SO01 a SO02 žalovaný řešil v dokumentaci nedostatečně. V technických zprávách obou objektů je této problematice věnován jen stručný odstavec:„ Zajištění výkopů v navážkách je nutné volit individuálně podle charakteru navážky. Všechny výkopy, které by byly prováděny pod hladinou podzemní vody, bude třeba zajistit hnaným pažením a po dobu výstavby odčerpávat podzemní vodu“. Ve výkresové dokumentaci je zajištění stavební jámy při ulici [ulice] navrženo pouze schematicky. [ulice] jáma má v linii ulice Vojtovy hloubku cca 4,5 až 6 m. S ohledem na využití staveniště musí být přinejmenším v tomto úseku její stěny kolmé. Toho nelze dosáhnout bez řádně pažící konstrukce zachycující boční tlaky. S ohledem na poměrně velkou hloubku je nezbytné aktivní podepření pažící konstrukce, přičemž standardně používané rozepření nepřipadá s ohledem na rozlehlost stavební jámy v úvahu a podepření vzpěrami není možné vzhledem k malé disponibilní šířce pracovního prostoru při stěně. Stěny stavební jámy bylo nezbytné dostatečně podepřít také s ohledem na statické a dynamické zatížení od nepřerušené dopravy na komunikaci v ulici [ulice]. Z důvodu nutnosti rychlého řešeni problému spočívajícího v nedostatečném zajištění stavební jámy v projektu byla vypracována detailní dokumentace pažení stavební jámy včetně statického výpočtu [právnická osoba] CZ s.r.o. Navrhované řešení bylo zhotovitelem stavby naceněno položkovým rozpočtem na částku 7 233 810,68 Kč, skutečné náklady na provedení záporového pažení činily 7 175 810,68 Kč. Podle odborného vyjádřeni Fakulty stavební VUT v [obec] ze dne [datum], které si nechal žalobce zpracovat, nebylo zajištění stavební jámy objektů SO01 a SO02 v projektové dokumentaci pro stavbu„ Bytové domy [ulice]“ žalovaným prakticky řešeno. Uvedené kusé poznámky žalovaného týkající se tohoto problému byly v zásadě nepoužitelné. Opatření na odstranění problému spočívající v realizaci záporového pažení se jeví jako standardní a technicky správné. Příčinou změny projektu a z toho vyplývajících víceprací je vada projektové dokumentace vypracované žalovaným. V článku [číslo] smlouvy o dílo se žalovaný zavázal, že pokud z důvodu chyby, opomenutí, nesrovnalosti, nedodržení platných zákonů, vyhlášek či norem nebo obdobných nedostatků v projektové dokumentaci, bude prokazatelně konstatováno, že se jedná o vadu projektové dokumentace a bude nutno zvýšit cenu stavby realizované na základě této dokumentace, uhradí žalobci jako objednateli smluvní pokutu ve výši 20% sazby z ceny víceprací uvedených v dodatku uzavřeném se zhotovitelem stavby ke smlouvě o dílo. Z toho je zřejmé, že byly splněny všechny podmínky pro udělení smluvní pokuty, pro opomenutí žalovaného v projektu bylo nutné vynaložit vícepráce, jejichž cenu musel žalobce uhradit zhotoviteli stavby. Žalobci vznikla ještě škoda spočívající v úhradě ceny nově zpracované dokumentace ve výši 58 000 Kč Smluvní pokuta činí 20 % z částky 7 175 810,68 Kč, to je 1 435 162,14 Kč Celkem tedy žalobce požaduje po žalovaném částku 1 493 162,14 Kč. Dne [datum] žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného, lhůtu pro plnění mu stanovil do [datum]. Žalovaný plnit odmítl a dodnes dluh neuhradil. Usnesením vyhlášeným na jednání dne [datum] vyloučil soud prvního stupně nárok žalobce na zaplacení částky 58 000 Kč k samostatnému řízení. 6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uplatnil vůči ní tyto právní námitky: a) žalobce jako objednatel díla byl povinen se domáhat odstranění vad díla, pokud by prokazatelně existovaly, a to v záruční lhůtě, což neučinil; b) uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla podle občanského zákoníku má přednost před smluvní pokutou a náhradou škody; c) smluvní pokuta musí být sjednána přesně a určitě, proto nelze ujednání bodu [číslo] smlouvy o dílo, na které žalobce odkazuje, považovat za platné ujednání smluvní pokuty, v této části je smlouva neplatná pro neurčitost; d) objednateli díla nevzniklo právo na smluvní pokutu ani na náhradu škody, neboť chybně a nedostatečně ve smlouvě ujednal obsah těchto práv, když budoucí základ pro výpočet smluvní pokuty je dohodnut jen hypoteticky a verbálně; e) rovněž peněžité vyčíslení smluvní pokuty a náhrady škody neobstojí, neboť výpočet nemá právní ani jiný smluvní základ. Současně žalovaný vznesl i námitky technické s tím, že rozsah a obsah dokumentace (včetně zajištění výkopové jámy, jako pomocné konstrukce) odpovídal nejen požadavkům stanoveným ve vyhlášce [číslo] Sb., o dokumentaci staveb v platném znění, ale také požadavkům žalobce jako objednatele. Žalovaný navrhl, aby byl vypracován znalecký posudek, který by odpověděl na otázku, zda rozsah pažení navržený v dodatečně zpracované dokumentaci byl potřebný. 7. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] na zpracování projektové dokumentace pro stavbu„ Bytové domy [ulice], [obec]“. Smlouva sice byla uzavřena již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., účinný od 1. 1. 2014), ale samotné zadávací řízení této veřejné zakázky bylo ve smyslu § 26 odst. 3 písm. b/ zákona č. 137/2006 Sb. zahájeno ještě za účinnosti obchodního zákoníku odesláním výzev k podání nabídky na veřejnou zakázku dne [datum]. Podle čl. LXXV zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, se soukromá práva a povinnos