14 Co 80/2023-207 — Krajský soud v Brně

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 353,90 Kč s 20,5 % úrokem z částky 6 815,35 Kč od , datum, do zaplacení a s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 6 815,35 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.) a dále částku 12 746,32 Kč s 20,5 % úrokem z částky 12 746,32 Kč od , datum, do zaplacení a s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 12 746,32 Kč od , datum, do zaplacení (výrok III.), zamítl žalobu na zaplacení částky 4 930 Kč a 20,5 % úroku z částky 6 815,35 Kč za den , datum, (výrok II.) a na zaplacení částky 14.088 Kč a 20,5 % úroku z částky 15 763,94 Kč za den , datum, a z částky 3 017,62 Kč za období od , datum, do zaplacení a 8,05 % úroku z prodlení z částky 3.017,62 Kč od , datum, do zaplacení. (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. Doplňujícím rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni ještě 8,05 % úrok z prodlení z částky 6 815,35 Kč od , datum, do , datum, (výrok I.) a zamítl žalobu na zaplacení částky 66,41 Kč (výrok II.).3. Žalovaný podal odvolání proti rozsudku i doplňujícímu rozsudku, a to v obou případech v celém rozsahu, avšak usneseními z , datum, a z , datum, odvolací soud odvolání žalovaného odmítl v částech směřujících proti zamítavým výrokům II. a IV. rozsudku a II. doplňujícího rozsudku, neboť proti těmto zamítavým rozhodnutím není žalovaný k odvolání subjektivně oprávněn.4. Odvolací soud po zjištění, že ve zbylých částech jsou odvolání žalovaného přípustná a včas podaná osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadená přisuzující rozhodnutí soudu I. stupně i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodná nejsou.5. Soud I. stupně odůvodnil napadená přisuzující rozhodnutí závěrem, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným byla , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce č. , číslo, na částku 20 000 Kč, kterou žalovaný obdržel ten den v hotovosti, a dále , datum, smlouva o zápůjčce č. , číslo, na částku 7 000 Kč, kterou žalovaný obdržel ten den v hotovosti, přičemž v obou případech se žalovaný zavázal splatit poskytnuté jistiny zápůjček (a další částky, ohledně nichž byla žaloba zde nepřezkoumávanými rozhodnutími zamítnuta) spolu se sjednaným obligačním (půjčovním) úrokem ve výši 20,5 % ročně, a to v 60 týdenních splátkách, které u první zápůjčky činily 613 Kč do , datum, , a u druhé zápůjčky 215 Kč do , datum, .6. Původní žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ještě částky 49 832,78 Kč jako zůstatku nevrácené jistiny ze smlouvy o zápůjčce č. , číslo, uzavřené předchůdkyní žalobkyně s žalovaným , datum, na částku 36 000 Kč, avšak ohledně tohoto nároku vzal žalobce žalobu zpět a soud I. stupně usnesením z 26. 1. 2022, č. j. 9 C 140/2021-64 řízení v této zpětvzaté části zastavil. Proto předmětem napadených rozsudků a jejich přezkumu v odvolacím řízení jsou pouze nároky uplatněné zbývající částí žaloby založené výše uvedenými dvěma smlouvami o zápůjčkách.7. K nim učinil soud I. stupně především ten závěr, že žalobkyně získala od své právní předchůdkyně , právnická osoba, zde uplatněné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze , datum, , což právní předchůdkyně žalobkyně podáním z , datum, žalovanému oznámila. Z listin předložených žalobkyní, a to „tabulek umoření“ z , datum, k oběma zápůjčkám, pak soud I. stupně učinil zjištění, že žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně na prve uvedenou zápůjčku 20 000 Kč celkem 9 886,68 Kč a na druhou zápůjčku 7 000 Kč jen 568,10 Kč.8. Na tato zjištění aplikoval soud I. stupně ustanovení občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to § 2390 ohledně jistin uvedených zápůjček, § 2392 odst. 1 ohledně půjčovního úroku a § 1968 věty první a § 1970 ohledně úroku z prodlení. Na jejich základě učinil právní závěr, že žalovaný platně sjednal s předchůdkyní žalobkyně smlouvy o zápůjčkách částek 20 000 Kč a 7 000 Kč se sjednaným půjčovním úrokem 20,5 % a splatností celkem 60 týdenními splátkami do , datum, a do , datum, , z čehož zaplatil pouze částky 9 886,68 Kč a 568,10 Kč. Zohledněním splacených částek na jistiny zápůjček a kapitalizovaný půjčovní úrok do dat splatnosti, tedy částek 20 263 Kč a 7 922 Kč, a to postupem podle § 1932 odst. 1 o. z. nejprve na úrok a poté na jistiny, dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovaný dosud dluží částku 12 746,32 Kč (část nesplacené jistiny z první zápůjčky) a částku 7 353,90 Kč (část nesplaceného úroku 353,90 Kč a celá jistina 7 000 Kč z druhé zápůjčky) a že od , datum, a od , datum, je v prodlení s jejich zaplacením.9. Ohledně sjednaného půjčovního úroku 20,5 % ročně učinil soud I. stupně závěr na základě článku 4 a článku 12 smluvních podmínek o každé shora uvedené zápůjčce, že byl takto sjednán až do vyrovnání celé dlužné částky, ohledně 8,05 % úroku z prodlení shledal soud I. stupně důvodnost žaloby z článku 18 podmínek smlouvy o každé zápůjčce z výše REPO sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo ke shora uvedenému prodlení se zaplacením obou zbývajících dlužných částek.10. Žalovaný v odvolání proti rozsudku a doplňujícímu rozsudku proti těmto závěrům soudu I. stupně namítá obecně a nekonkrétně, že žaloba je nepodložená, že v odůvodnění rozsudků jsou „závažné skutečnosti smlčeny“, že žaloba nese známky podvodného vymáhání domnělého dluhu, že soud se nevyjádřil k zásadní výhradě žalovaného o nepodloženosti žaloby účetními doklady a že vymáhání této pohledávky žalobkyní lze označit za „podvod krytý zmatečným rozhodováním soudu“. Bez konkretizace těchto odvolacích námitek, k níž byl žalovaný marně vyzván, nelze učinit závěr, zda vůbec a proč směřují proti těm výše uvedeným závěrům soudu I. stupně, jímž odůvodnil vyhovující rozhodnutí, nebo zda se týkají jen té části žaloby, která byla ve zbývajících částech rozsudkem a doplňujícím rozsudkem soudu I. stupně zamítnuta. Právě tato zamítavá a zde nepřezkoumávaná rozhodnutí byla odůvodněna tím, že sjednání zaplacení poplatků za administrativní činnost a za hotovostní režim splátek v obou smlouvách o zápůjčkách bylo neplatné, že na zaplacení těchto částek neměla nárok už právní předchůdkyně žalobkyně a žaloba byla v těchto částech nedůvodná (samozřejmě i s úroky tvořící příslušenství těchto částek). Obecná obrana žalovaného uplatněná v odvolacím řízení je odlišná od obrany uplatněné v řízení před soudem I. stupně, v němž u jednání , datum, žalovaný uvedl, že po přerušení splácení obou zápůjček do února 2016 (které žalovaný tvrdil shodně s žalobkyní) měl zápůjčky splácet schovanec žalovaného , jméno FO, , který tak nečinil, ale o prázdninách 2016, poté, co „nalezl svých ztracených 100 000 Kč“, došlo údajně k úhradě všech dluhů žalovaného ve dvou větších splátkách, jedné ve výši 40 000 Kč a druhé ve výši, na niž si žalovaný nepamatuje. To mělo být hotově uhrazeno zástupkyni společnosti , právnická osoba, , nikoliv však paní , jméno FO, , s níž žalovaný smlouvy sjednával, ale jiné paní, jejíž jméno žalovaný nezná, přičemž doklady o takových platbách také nemá, protože od té doby již uplynula dlouhá doba. Žalovaný byl soudem I. stupně poučen o důkazním břemenu k těmto jeho tvrzením a o tom, že neunesení důkazního břemene může mít za následek jeho neúspěch v řízení, ale v poskytnuté lhůtě ani později žalovaný k těmto tvrzením žádné důkazy nenavrhl a v odvoláních a jejich doplněních již tyto skutečnosti neuplatňuje a namítá pouze „nepodloženost“ žaloby účetními doklady původní zapůjčitelky.11. Shora uvedené závěry soudu I. stupně jsou však správné a odvolací námitky žalovaného proti nim důvodné nejsou. Soud I. stupně učinil shora uvedené závěry na základě provedeného dokazování, a to především listinnými důkazy, které jsou v odůvodnění rozsudku uvedeny a jimiž jsou přiznané nároky proti žalovanému dostatečně podloženy, včetně toho, jakou část zapůjčených částek a úroků žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátil a jakou dosud podle sjednaných podmínek vrácení dluží. Zohlednění splacených částek zohlednil soud I. stupně (při závěru o částečné neplatnosti smluv o zápůjčkách ohledně poplatků za administrativní činnost a za hotovostní režim splátek), správně nejprve na půjčovní úrok ve sjednané výši 20,5 % ročně a poté na jistiny zápůjček (jen zapůjčených částek), správně pak přiznal žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % z těchto dlužných částek za dobu od , datum, u první zápůjčky a od , datum, u druhé zápůjčky do zaplacení, ohledně čehož byl v případě druhé zápůjčky vázán žalobou, v níž žalobkyně požaduje tyto úroky jen z částky 6 815,35 Kč, nikoli z částky 7 000 Kč, a to z důvodu jiného zápočtu částečných plnění na jistinu této zápůjčky, do níž žalobkyně zahrnovala i neplatně sjednané poplatky shora uvedené.12. K závěru soudu I. stupně, že také půjčovní úrok 20,5 % ročně byl sjednán platně, doplnil odvolací soud dokazování veřejně dostupnými údaji ze systému časovýc