16 Co 203/2023-340 — Krajský soud v Brně

1. Shora v záhlaví citovaným rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ve znění uvedeného doplňujícího usnesení téhož soudu bylo rozhodnuto, že žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 160 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Oběma žalovaným bylo dále uloženo, aby společně a nerozdílně nahradili žalobci na nákladech řízení 35 626 Kč k rukám jeho bývalé právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.3. Doplňujícím usnesením z téhož dne bylo oběma žalovaným uloženo nahradit státu do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem částku 8 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a prvnímu žalovanému byla stanovena povinnost nahradit státu do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem částku 17 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemků parc. č. , číslo, , jehož součástí je rodinný dům čp. , číslo, a dále pozemků parc. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, , přičemž podíl žalobce činí ideální ¼ , podíl prvního žalovaného také ideální ¼ a podíl druhé žalované ideální ½ . Předmětné nemovitosti užívají výlučně žalovaní, přičemž mezi účastníky jako spoluvlastníky nedošlo k dohodě ohledně užívání předmětného domu a žalovaní za užívání nemovitostí nehradí žalobci žádnou částku. Samotné vlastnické právo není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu. Z „vlastnictví“ podílu nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně pokud spoluvlastník je v rámci svého podílu oprávněn užívat celou věc ještě neznamená, že ji může bez dalšího užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený takovýmto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze 17. 12. 2014 sp. zn. 22 Cdo 2512/2014). Plnění bez právního důvodu odůvodňuje i zjištěný stav předmětné věci, kdy je spoluvlastnický podíl žalobce užíván žalovanými bez toho, aniž by toto užívání se žalobcem projednali, a aniž by za to žalobci cokoliv zaplatili. Žalobce se proto důvodně za období od , datum, do , datum, domáhal (podle znaleckého posudku) celkové částky 160 055 Kč.5. Zcela úspěšnému žalobci byly přiznány i účelně vynaložené náklady i náklady řízení před soudem I. stupně spočívající v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech právního zastoupení v celkové výši 35 626 Kč. Doplňujícími výroky bylo konečně rozhodnuto o povinnosti obou žalovaných nahradit státu náklady řízení vzniklé v souvislosti s přiznaným a proplaceným znalečným ve výši 8 100 Kč a prvnímu žalovanému bylo uloženo nahradit státu náklady vzniklé v souvislosti s vyplacením odměny advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, , který na základě rozhodnutí soudu prvního žalovaného v průběhu řízení před okresním soudem zastupoval, za což mu byla pravomocně přiznána odměna ve výši 17 100 Kč.6. Proti rozsudku podali oba žalobci v zákonem stanovené lhůtě odvolání, jímž se domáhali buď jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, anebo změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Podle žalobců dospěl prvostupňový soud na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí též spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odvolací důvody ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.).7. Žalovaní se v průběhu odvolacího řízení omluvili ze své neúčasti u odvolacího jednání stanoveného na 10. 7. 2024 a zároveň namítli podjatost předsedy senátu JUDr. Pavla Holzbauera s tím, že v jiných věcech, kde žalovaní figurují jako účastníci řízení, měl postupovat a rozhodovat nezákonně, vždy v jejich neprospěch.8. Podle § 15b odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.9. Dle § 15b odst. 2 o. s. ř. ustanovení odst. 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.10. V souladu se shora citovaným zákonným ustanovením nepředložil odvolací soud věc Vrchnímu soudu v Olomouci, jako svému nadřízenému soudu, s uplatněnou námitkou podjatosti proti předsedovi senátu, neboť učiněná námitka není důvodná. V námitce podjatosti totiž byly uvedeny pouze takové okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Takovéto okolnosti a důvody uplatňované v námitce podjatosti jsou přímo ze zákona vyloučeny, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř.11. Poněvadž se žalovaní pouze omluvili z neúčasti u odvolacího jednání stanoveného na 10. 7. 2024 a nežádali o jeho odročení, konalo se uvedeného dne odvolací jednání v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).12. Odvolací soud tak přezkoumal napadený rozsudek ve znění jeho doplňujícího usnesení v celém jeho rozsahu, jakož i řízení jeho vydání předcházející, vzal v úvahu, že v průběhu odvolacího řízení nebyly uplatněny žádné nové skutečnosti ani nové důkazy (§ 212a odst. 3 o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.13. Odvolací soud předně konstatuje, že soud první instance provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž po právní stránce správně posoudil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jak soud hodnotil jednotlivě prováděné důkazy, jaký učinil celkový závěr o skutkovém stavu a jak celou věc po právní stránce vyhodnotil. Odvolací soud v podstatě nemá ničeho, čím by doplnil výstižné a přiléhavé skutkové i právní závěry prvostupňového soudu, a proto v podrobnostech a pro stručnost odkazuje na výstižné a přesvědčivé odůvodnění rozhodnutí, s nímž se ztotožňuje.14. Nad rámec jinak správného odůvodnění rozhodnutí okresního soudu, odvolací soud doplňuje a poznamenává, že samotné spoluvlastnické právo není právním důvodem k užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je pouze důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu, tj. v daném případě u žalovaných v rozsahu ¾. To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, neznamená, že ji může užívat nad rámec podílu na úkor ostatních vlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním je považován za obohacení získané bez právního důvodu.15. Vycházeje ze shora uvedeného, byl proto celý napadený rozsudek, včetně jeho doplňujícího usnesení shledán věcně správným a podle § 219 o. s. ř. byl potvrzen. Úspěšnému žalobci byly přiznány i účelně vynaložené náklady odvolacího řízení spočívající v paušální náhradě 300 Kč. V odvolacím řízení již žalobce nebyl právně zastoupen advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , za žalobce se odvolacího jednání konaného dne 10. 7. 2024 účastnil jeho statutární zástupce předseda družstva , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem