15 Co 160/2024-330 — Krajský soud v Brně

Průběh řízení před soudem I. stupně1. V řízení zahájeném podáním žaloby ze dne , datum, , ve znění doplnění a rozšíření ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 142 715,25 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Nárok odůvodnila tím, že dne , datum, ji žalovaná napadla na jejím pracovišti v , Anonymizováno, (prodejna , Anonymizováno, , , adresa, ), a to tím způsobem, že ji po předchozí verbální rozepři bez varování a nečekaně uchopila zezadu za vlasy a strhla ji na zem, v důsledku čehož se udeřila o zem do hlavy a bylo jí způsobeno zranění spočívající ve zhmoždění zad a hlavy, které si vyžádalo lékařské ošetření a následnou pracovní neschopnost od , datum, do , datum, . Za toto jednání byla žalovaná rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, uznána vinnou trestnými činy výtržnictví a ublížení na zdraví; tento rozsudek nabyl právní moci , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že je manželkou syna žalované, jednalo se tedy o fyzické napadení mezi rodinnými příslušníky, když žalovaná je její tchýně. Žalobkyně se coby poškozená připojila k předmětnému trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu škody, byla však odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Touto občanskoprávní žalobou se tedy žalobkyně domáhala po žalované zaplacení náhrady škody, která se skládala z následujících dílčích nároků: náhrada mzdy ve vztahu k hlavnímu zaměstnavateli žalobkyně – společnosti , právnická osoba, . ve výši 22 859,60 Kč hrubého, náhrada za nevyplacený příspěvek zaměstnavatele na stravné u společnosti , právnická osoba, . ve výši 2 376 Kč, náhrada mzdy ve vztahu k druhému zaměstnavateli žalobkyně – společnosti , právnická osoba, . ve výši 27 531 Kč hrubého, náhrada za nevyplacený příspěvek zaměstnavatele na stravné u společnosti , právnická osoba, . ve výši 1 224,90 Kč, náhrada mzdy ve vztahu ke třetímu zaměstnavateli žalobkyně – , Anonymizováno, . ve výši 25 300 Kč hrubého, náhrada majetkové škody ve výši 860 Kč v souvislosti se zaplacením úhrady za fyzioterapii, kterou žalobkyně byla nucena podstoupit dne , datum, pro přetrvávající bolesti, náhrada bolestného ve výši 29 688,75 Kč, náhrada majetkové škody v souvislosti se zaplacením znaleckého posudku pro stanovení nemateriální újmy na zdraví (bolestné) ve výši 2 875 Kč, náhrada další nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč.2. Celkem tak žalobkyně po rozšíření žaloby ze dne , datum, požadovala po žalované zaplacení částky 142 715,25 Kč s příslušenstvím. Změna žaloby (z původně žalované částky 129 254,75 Kč s příslušenstvím) byla připuštěna usnesením soudu I. stupně ze dne , datum, .3. K požadované náhradě mzdy u společnosti , právnická osoba, . žalobkyně tvrdila, že v důsledku své pracovní neschopnosti zameškala od , Anonymizováno, . do , datum, celkem 9 pracovních dnů v týdnu + 1 pracovní sobotu. V červnu 2020 zameškala 22 pracovních dnů v týdnu, + 2 pracovní soboty. V období od , Anonymizováno, . do , datum, (konec pracovní neschopnosti) zameškala 17 pracovních dnů v týdnu, + 2 pracovní soboty + 1 státní svátek (, datum, ). V důsledku pracovní neschopnosti tedy zameškala celkem 54 pracovních dnů. , jméno FO, , právnická osoba, v roce 2020 obdržela 9 356 Kč a následně v roce 2021 ještě dalších 9 356 Kč. K výpočtu ušlé mzdy dále tvrdila, že v období od ledna do března 2020 odpracovala u společnosti , právnická osoba, . celkem 368,25 hodin a obdržela hrubou mzdu 43 686 Kč; tedy její průměrná hodinová hrubá mzda činila 118,63 Kč. Hrubá mzda za 1 odpracovaný den tedy činila 839,90 Kč, hrubá mzda za 54 neodpracovaných dnů pak činila 45 354,60 Kč. Od této částky odečetla nemocenské dávky vyplacené od společnosti , právnická osoba, . ve výši 3 783 Kč a vyplacené nemocenské dávky od , právnická osoba, ve výši 4 740 Kč, 4 616 Kč a 9 356 Kč; celkem tedy jí byly vyplaceny nemocenské dávky ve výši 22 495 Kč. Po odečtení všech vyplacených nemocenských dávek tak dospěla ke konečné výši ušlé mzdy v částce 22 859,60 Kč (45 354,60 Kč -22 495 Kč).4. K výpočtu ušlého příspěvku na stravné u společnosti , právnická osoba, . tvrdila, že za den práce měla nárok na příspěvek ve výši 80 Kč, z čehož ji zaměstnavatel hradil 55 % (44 Kč). Za neodpracovaných 54 dnů tedy měla nárok na příspěvek ve výši 2 376 Kč.5. K požadované náhradě mzdy u společnosti , právnická osoba, . žalobkyně tvrdila, že pro tuto společnost standardně pracovala 25 hodin v měsíci a pobírala čistou mzdu ve výši nejméně 8 125 Kč měsíčně a příspěvek na stravné ve výši 786 Kč. Z důvodu pracovní neschopnosti však u tohoto zaměstnavatele odpracovala za období květen až červenec pouze 6 hodin v měsíci květnu 2020. V období leden až březen 2020 ji byla u tohoto zaměstnavatele vyplacena hrubá mzda za leden 2020 ve výši 9 975 Kč, za únor 2020 ve výši 9 975 Kč a za březen 2002 ve výši 9 975 Kč. V květnu 2020 jí byla vyplacena před počátkem pracovní neschopnosti hrubá mzda ve výši 2 394 Kč. Za dobu pracovní neschopnosti jí tak ušla hrubá mzda ve výši 27 531 Kč (3× 9 975 Kč - 2 394 Kč).6. K výpočtu ušlého příspěvku na stravné u zaměstnavatele , právnická osoba, . žalobkyně tvrdila, že za den práce měla nárok na příspěvek ve výši 131 Kč, přičemž příspěvek zaměstnance činil 45 % a příspěvek zaměstnavatele 55 %. Pravidelně měla nárok na stravné za 6 odpracovaných dnů v měsíci. Za 3 kalendářní měsíce tak žalobkyně měla nárok na příspěvek od zaměstnavatele za 18 dnů. V důsledku pracovní neschopnosti však žalobkyně za předmětné období obdržela příspěvek od zaměstnavatele jen za 1 odpracovaný den. V důsledku pracovní neschopnosti jí tak zaměstnavatel nevyplatil příspěvek za 17 pracovních dnů v celkové výši 2 227 Kč (17x 131 Kč). Z toho 55 % příspěvku platil zaměstnavatel, proto dílčí škoda na ušlém stravném dosáhla částky 1 224,90 Kč.7. K požadované náhradě mzdy u společnosti , Anonymizováno, . žalobkyně tvrdila, že standardně pro tohoto zaměstnavatele odpracovala každý měsíc 49,5 hodin a její hrubá měsíční mzda činila 9 900 Kč. V květnu 2020 před začátkem pracovní neschopnosti žalobkyně u tohoto zaměstnavatele odpracovala 22 hodin a za to obdržela hrubou mzdu 4 400 Kč. V červnu a červenci 2020 již v důsledku pracovní neschopnosti neodpracovala nic. Za tyto 3 měsíce jí tedy ušla hrubá mzda v celkové výši 25 300 Kč (3× 9 900 Kč - 4 400 Kč).8. Nárok na bolestné ve výši 29 688,75 Kč žalobkyně opírala o znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který škodu na zdraví způsobenou žalovanou ohodnotil na 87 bodů, přičemž hodnotu jednoho bodu stanovil na 341,25 Kč (odvozeno od 1 % hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na bolest; tato průměrná mzda za rok 2019 činila 34 125 Kč, tj. hodnota jednoho bodu činila 341,25 Kč).9. Nárok na další nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč žalobkyně odůvodnila tím, že v důsledku napadení ze strany žalované neabsolvovala plánovanou čtrnáctidenní dovolenou podle svých představ, že důvodu obavy ze ztráty zaměstnání požádala i přes trvající obtíže o ukončení pracovní neschopnosti dne , datum, a pro další léčení využila od jara 2020 plánovaný termín dovolené, v jehož průběhu se podrobila několika rehabilitacím a fyzioterapiím. Způsobená zranění pro ni byla velice bolestivá a bolestmi trpí dodnes. Kvůli obtížím s páteří měla více jak měsíc po napadení problémy s pohybem i schůzí. Vinou toho byla omezena její schopnost sebeobsluhy a zároveň byla i po skončení pracovní neschopnosti a dovolené omezena při výkonu zaměstnání, především z důvodu bolesti v oblasti bederní páteře. Fyzické napadení v ní rovněž vzbudilo velký strach o její život a zdraví. Bezprostředně po útoku pociťovala ponížení, protože k napadení došlo v jejím zaměstnání, na prodejně ve veřejném prostoru, kde byla po útoku v šoku, dezorientovaná a odkázána na pomoc spolupracovníků. Až do dnešního dne trpí v souvislosti s napadením psychickými problémy. Trpí nespavostí, v noci se jí o napadení často zdá, cítí úzkost, svírá se jí žaludek a potí se. Zároveň trpí neustálým strachem, že se napadení bude opakovat. V důsledku toho musí užívat léky na zvládnutí úzkostných reakcí a musí docházet k psycholožce na psychoterapii. Z popsaných důvodů požadovala náhradu další nemajetkové újmy za zásah do jejího práva na ochranu důstojnosti a soukromého života ve výši 30 000 Kč.10. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že předžalobní výzvou ze dne , datum, (doručenou žalované dne , datum, ) požadovala po žalované zaplacení náhrady škody (v původně požadované výši 129 254,75 Kč) do , datum, . Jelikož jí žalovaná na základě této výzvy nic nezaplatila, požadovala z této částky i zákonný úrok z prodlení (ve výši 8,25 % ročně) od , datum, do zaplacení. Poté, co u jednání dne , datum, rozšířila žalovanou částku ze 129 254,75 Kč na 142 715,25 Kč (tedy o 13 460,50 Kč), požadovala z částky 13 460,50 Kč také zákonný úrok z prodlení (ve výši 15 % ročně) od , datum, do zaplacení.11. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby b