28 Co 210/2023-163 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 980 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 34 408,03 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok) a že žalovaná je povinna nahradit České republice - Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).2. Proti tomuto rozsudku v celém jeho rozsahu podala žalovaná odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že učinil nesprávná skutková zjištění ohledně vad, které měly způsobit zatékání do objektu, a zdůraznila, že těmito defekty do objektu zatéct nemohlo, jelikož vytýkané vady svou podstatou zatečení vylučují. Namítla rovněž, že jde-li o žalobkyní požadovanou slevu z ceny díla, pak ta jí byla již poskytnuta, a to při předání díla dne 30. 4. 2020, kdy původně účastníky sjednaná částka 479 094 Kč byla při předání stavby zredukována na částku 440 000 Kč a následně až na částku 414 000 Kč za rychlou platbu. Žalovaná dále polemizovala se závěry znaleckého posudku, který se z jejího pohledu stal zcela zbytečným a vynaložené finanční prostředky za jeho zpracování bezúčelné. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl.3. Žalobkyně se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, který považuje za věcně správný. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 5. 12. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 18 980 Kč. V žalobě uvedla, že v únoru 2020 uzavřela s žalovanou ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení střešního pláště na objektu společnosti , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Žalovaná byla v pozici subdodavatele, zhotovení díla si u žalobkyně objednala jako zadavatel společnost , právnická osoba, . K předání a převzetí díla došlo dne 30. 4. 2020, následně byla vyúčtována cena díla 414 000 Kč, kterou žalobkyně dne 15. 5. 2020 uhradila. V červnu 2020 u žalobkyně zadavatel reklamoval vadu střechy, protože do ní zatékalo, příčinou byl špatně provedený svár foliových pásů střešní krytiny. Vadu žalobkyně neprodleně reklamovala u žalované a vyzvala ji k odstranění vady opravou. Žalovaná však na reklamaci nereagovala a vadu neodstranila. Žalobkyni tak vzniklo právo na slevu z ceny díla ve výši žalované částky odpovídající nákladům vynaloženým žalobkyní na odstranění vady. Žalovaná požadovanou částku žalobkyni nezaplatila ani přes její výzvu ze dne 21. 6. 2021. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že v daném vztahu vystupovala jako dodavatel pro žalobkyni, odpovídala tak pouze za práci svých zaměstnanců, a to jen po dobu realizace díla. Žádná záruka na prováděné práce ve smlouvě o dílo sjednána nebyla. Dne 16. 6. 2020 žalobkyně telefonicky reklamovala vadu díla a velmi důrazně, až nevybíravě vyzvala žalovanou k okamžité nápravě. Žalovaná reagovala tak, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků a na dílo není dohodnuta žádná záruka. Přesto navrhla, že dne 19. 6. 2020 se na dílo pojede podívat zaměstnanec žalované při své plánované cestě do , Anonymizováno, . Žalobkyně toto odmítla s tím, že reklamace se musí řešit ihned; dne 26. 6. 2020 pak zaslala žalované několik dehonestujících zpráv o kvalitě provedených prací. Na tyto zprávy žalovaná nereagovala, rozhodla o ukončení spolupráce s žalobkyní a fakturu s vyúčtovanou částkou za provedení opravy díla vrátila zpět žalobkyni.6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. Vyšel z nesporných tvrzení obou účastníků řízení, že uzavřeli ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení střešního pláště na objektu společnosti , právnická osoba, , že dílo bylo předáno dne 30. 4. 2020, že na základě vystavené faktury byla uhrazena cena díla a že žalobkyně vytkla vady předmětného díla spočívající v nesprávně provedeném sváru fóliových pásů střešní krytiny, v důsledku čehož mělo docházet k zatékání do objektu. Nesporné bylo rovněž to, že žalobkyně uplatnila nárok na slevu z ceny díla ve výši 18 980 Kč a žalovaná tento nárok odmítla. Mezi účastníky řízení zůstalo sporným, zda zhotovené dílo mělo vytýkanou vadu, a spornou byla i výše případné slevy z ceny díla. V rovině právního posouzení věci vycházeje z § 2586 odst. 1, § 2615 odst. 2, § 2100 odst. 1, § 2106 odst. 1 písm. c) a § 2107 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl soud k závěru, že dílo zhotovené žalovanou vykazovalo po jeho předání vadu spočívající v netěsnosti svárů fólie střešní krytiny. Žalobkyně vadu u žalované vytkla a dožadovala se jejího odstranění, k čemuž žalovaná nepřistoupila. Proto žalobkyně uplatnila u žalované slevu z ceny díla jakožto nárok z odpovědnosti za vady díla. Výše slevy z ceny díla byla stanovena znaleckým posudkem a představuje rozdíl mezi obvyklou cenou díla bez vady a obvyklou cenou díla s přihlédnutím k vadě (a nikoliv „proplacení“ nákladů na provedení opravy vady ze strany žalobkyně). Tento rozdíl činí 19 279 Kč, avšak žalobkyně požadovala částku 18 980 Kč. Tvrzení žalované, že dílo bylo provedeno a předáno bez závad, bylo vyvráceno provedeným dokazováním, na jehož základě byla existence vytýkané vady i její charakter spolehlivě prokázána. Argument žalované, že na dílo nebyla sjednána žádná záruka, není relevantní, neboť nárok žalobkyně není nárokem ze sjednané záruky, ale vyplývá z odpovědnosti za vady díla podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zvolila jako právo z vadného plnění slevu z ceny, nepovažoval soud za podstatné zabývat se tím, zda se v posuzovaném případě jedná o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, když tato práva z vadného plnění náleží žalobkyni v obou případech. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.7. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto sporu plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 34 408,03 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, ze zálohy na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, tj. odměna advokáta za šest úkonů právní služby po 1 860 Kč podle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“), za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, písemné podání soudu – žalobu a účast na jednáních soudu dne 1. 8. 2022, dne 19. 9. 2022 a dne 2. 8. 2023, dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za každý z těchto úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za ztrátu času advokáta stráveného cestou ze , adresa, a zpět k třem jednáním soudu za celkem 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a. t., cestovné k těmto jednáním na trase ze , adresa, a zpět za celkem 200 km jízdy osobním automobilem reg. zn. , SPZ, při spotřebě benzínu pro kombinovaný provoz podle norem Evropského společenství 8,7 litrů/100 km, a to ve výši 2krát 1 714,30 Kč při jeho ceně 44,50 Kč a sazbě náhrady 4,70 Kč/km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a ve výši 1 756,88 Kč při jeho ceně 41,20 Kč a sazbě náhrady 5,20 Kč/km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 4 062,56 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení státu odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. a v tomto řízení neúspěšné žalované uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 2 100 Kč představující část nákladů na znalecký posudek, které nebyly uhrazeny z žalobkyní složené zálohy.9. Odvolací soud, aniž by doplňoval či opakoval dokazování, vycházel při posouzení věci ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně. Se zjištěným skutkovým stavem se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, jenž detailně a přesvědčivě popsal, na základě jakých důkazů dospěl k jednotlivým skutkovým zjištěním, a rovněž srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil.10. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.11. Podle § 2615 odst. 2 o. z., o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náh