38 Co 50/2025-276 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 79 242,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení (výrok I), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 64 075,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, (výrok II) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení za dokazování ve výši 66 957 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalobce. Vytýká v něm soudu I. stupně, že neúplně zjistil skutkový stav, neboť soudem ustanovený znalec nesplnil znalecký úkol a neodpověděl na otázku číslo 4. Žalobce nejprve spatřoval příčinu nadměrné spotřeby vody v nesprávně nastavené hodnotě pojišťovacího ventilu, kdy vycházel z posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . V průběhu řízení označil za další příčinu nesprávné napojení na domovní rozvody vody, a to podáním z , datum, , kdy byla zachována lhůta pro koncentraci. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že žalovaný neprovedl tlakovou zkoušku, takže nebylo zjištěno, zda je rozvod těsný a zda nemůže docházet k úniku vody. Znalec uvedl, že uzavřením bytu by zjistil, že dochází k úniku, toto však neprovedl a není pravda, že důvodem neprovedení znaleckého zkoumání byla neochota žalobce byt na několik dnů opustit. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že odvolací námitky žalobce nejsou důvodné. K otázce 4 zadání znaleckého posudku znalecký ústav uvedl, že demontoval bytový vodoměr, předal jej k přezkoušení autorizovanému metrologickému středisku, osadil byt kontrolním průtokoměrem a výsledkem bylo zjištění, že měření spotřeby vody odpovídá skutečnému odběru vody v bytě žalobce. To, že příčinou vysoké spotřeby vody je nesprávné napojení na domovní rozvody vody, uvedl žalobce v podání z , datum, , avšak toto zmiňuje velmi obecně v jediné větě posledního odstavce podání a je otázkou, zda tuto větu lze vykládat tak, že se žalobce domnívá, že na rozvody v jeho bytě může být napojen jiný byt, jehož obyvatelé vodu žalobce odebírají. I pokud by tak bylo možné předmětnou větu vykládat, dle žalovaného žalobce před koncentrací řízení nesplnil povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti ani povinnost důkazní. Žalobce neuvádí, který z bytů domu má vodu odebírat, v jakém místě má být byt napojený, jakým způsobem dochází k odběru vody, v jakém rozsahu dochází k odběru, jak žalovaná konkrétně porušila své smluvní povinnosti a podobně. Nelze spekulovat ani s výsledkem znaleckého zkoumání, kdy žalobce nejprve znalci neumožnil zapečetění bytu a pak se toho dodatečně domáhá, když znalecký posudek nevyšel podle jeho představ. Ani z ostatních důkazů pak nevyplývá, že by voda měla odtékat kamsi do jiných bytů. Vysoká spotřeba vody byla v bytě žalobce i před rekonstrukcí provedenou žalovanou a je v ní i v současné době. Není pravdivé ani tvrzení žalobce, že žalovaná neprovedla tlakovou zkoušku. Ze znaleckého posudku pouze vyplývá, že účastníci nepředložili znalci protokol o tlakové zkoušce, avšak z výslechu svědka , jméno FO, plyne, že tlaková zkouška provedena byla, a její provedení či neprovedení by nebylo způsobilé změnit výsledek řízení.4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 5, 6 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podána včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.5. Žalobce se v dané věci domáhá po žalované zaplacení částky 79 242,08 Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že účastníci uzavřeli , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výměna vnitřních a vnějších rozvodů vody v bytě číslo , číslo, na , adresa, a dodání plynového kondenzačního kotle, že po měsíci začala téct voda z pojistného ventilu a byl třikrát vyměněn, že i přesto přetrvávala nadměrná spotřeba vody, která dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byla způsobena vadným nastavením hodnot pojistného ventilu, a že nadměrná spotřeba vody byla vypočítána dle spotřeby tříčlenné rodiny dle zákona č. 428/2001 Sb. Soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že v řízení nebylo prokázáno, že by nadměrná spotřeba vody žalobce vznikla v souvislosti s činností žalované. S tímto závěrem se odvolací soud ztotožňuje.6. Dle ustanovení § 2913 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „zákon“, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.7. Dle ustanovení § 2951 odstavec 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Neníli to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.8. Dle ustanovení § § 2952 věta prvá o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).9. Dle shora citovaných zákonných ustanovení každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti (protiprávní jednání, které je v rozporu se zákonem či smluvním ujednáním), škoda a vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody s tím, že zavinění se presumuje. Škůdce zásadně odpovídá za škodu jen v tom rozsahu, v jakém ji způsobil zaviněným porušením povinnosti. V rozsahu, v jakém se na vzniku škody podílely jiné okolnosti, a v rozsahu, v jakém byla škoda způsobena zaviněním poškozeného, není dána odpovědnost škůdce.10. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaná na základě ústní smlouvy o dílo provedla pro žalobce v jeho bytě na , adresa, rekonstrukci vnitřních rozvodů vody, kdy došlo k napojení na studenou vodu na záchodě v souladu s vypracovaným projektem společnosti , právnická osoba, ., dle něhož došlo dále k odpojení od společné teplé vody a v souvislosti s rekonstrukcí bytu byl vytvořen vlastní rozvod teplé vody a ze společných prostor docházelo k odběru pouze vody studené. Za provedené práce žalovaná vyúčtovala žalobci částku 108 400 Kč, a to na základě zjišťovacího protokolu číslo 1 o provedených pracích z , datum, a rekapitulace dílů. Po prvním vyúčtování po provedených pracích žalobce podal reklamaci kvůli vysoké spotřebě vody, kterou prověřil zaměstnanec žalované , jméno FO, , který jako svědek uvedl, že nic nezjistili, ale pro jistotu vyměnili pojistný ventil za silnější 6,7 barů, po několika měsících došlo k další reklamaci, při které byl ventil vyměněn za nový, ale stejný typ. Před vypracováním znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, došlo k instalaci redukčního ventilu a k výměně pojistného ventilu za stejný typ, přičemž znalci vyměňovaný pojistný ventil nebyl předložen. V bytě žalobce od sledovaného roku , rok, až do roku , rok, byla zjištěna nadměrná spotřeba vody pohybující se v rozmezí 247 m3 v roce , rok, do 418 m3 v roce , rok, , kdy po roce , rok, průměrná spotřeba činila 306 m3 ročně. Dle znaleckého posudku znaleckého ústavu , instituce, nadměrná spotřeba v bytě žalobce je stabilní a nejvyšší spotřeba vody bývá mezi osmou či devátou hodinou večer a půlnocí, kdy množství odebrané vody v tomto období odpovídá s ohledem na průtok asi 35 minutám soustavného sprchování. Odtok je v současnosti napojen na odtokovou nádobu, která byla v době znaleckého šetření prázdná, zpětný ventil tam původní byl do roku , rok, , tvořil jednu armaturu s pojistným ventilem, který byl demontován a ještě před kontrolním měřením byl osazen jiný typ pojistného ventilu, který zpětný ventil neobsahoval. Důvod vysoké spotřeby vody v celém období nebyl zjištěn, uzavřením bytu by bylo možné zjistit pouze to, že voda někde uniká. Pro zjištění místa úniku vody by se muselo destruktivním způsobem obnažit celé potrubí. Absence zpětného ventilu neovlivní celkovou spotřebu, pokud by docházelo k úniku vody, mohlo by docházet k zatékání, na které si však nikdo nestěžoval. Dalším způsobem, jakým by mohlo dojít k úniku, by bylo napojení jiného bytu na rozvody žalobce, což se však jeví jako málo pravděpodobné. Provedením tlakové zkoušky je zjištěna pouze těsnost rozvodu, pokud zkouška neproběhla, tak se neví, zda nedochází k úniku vody. U žalobce nebyl vadně nastavený ventil, problémem bylo pouze to, že tam nebyl redukční ventil, který tam však po nějakou dobu byl, jak uváděl znalec , jméno FO, .11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud I. stupně k zcela správnému závěru o nesplnění předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu žalobce. V řízení nebylo prokázáno, že by škoda vznikla v důsledku vadně nastaveného pojistného v