70 Co 155/2024-341 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že je žalovaný povinen provést vhodná a přiměřená opatření na budově garáže, která je součástí pozemku , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže, tj. kompletní odstranění stávající skladby střešního pláště až na stropní konstrukci, posouzení stavu stropní konstrukce ze statického hlediska, není vyloučená omezená únosnost vlivem dlouhodobého pronikání vlhkosti do skladby konstrukce (předpoklad keramický strop do ocel. I profilů), kontrola stavu prostupu střešním pláštěm (stropní konstrukcí) svod v ploše střechy. Demontáž oplechování atiky a kontrola stavu atikového zdiva po obvodu stavby včetně předmětné garáže, zjištění stavu atikového zdiva a stavu dilatační spáry mezi objekty. Provedení nové skladby střešního pláště garáže odbornou firmou na základě projektové dokumentace, s důrazem na funkční odvodnění – zajištění plynulého odtoku srážkové vody (spádování – sklon střechy, opracování detailu vpustí) a řádné opracování detailů v provedení nové střešní krytiny např. povlakové hydroizolace, krytí koruny atiky se spádem do plochy střechy, a to vše v souladu s ČSN 73 1901-3/2020 (Navrhování střech, část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi), ČSN P 73 0606/2000 (Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení), ČSN EN 12056-3/2021 (Vnitřní kanalizace; odvádění dešťových vod ze střech), ČSN 73 3610/2002 (Navrhování klempířských konstrukcí), a to do 60 dnů od právní moci napadeného rozsudku (I. výrok). Dále stanovil, že je žalovaný povinen zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 56 971 Kč (II. výrok) a České republice náhradu nákladů řízení jejichž výše bude stanovena samostatným ustanovením (III. výrok).2. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že z předložené fotografické dokumentace a z výslechu znalce bylo zcela nepochybně prokázáno, že se v důsledku masivního zatékání do garáže žalobců její vnitřní stav zhoršuje, dochází k vlhnutí stěny a k degradaci omítky. Majetek žalobců je vážně ohrožen. Vlhké zdivo je náchylné ke vzniků plísní, které by mohly žalobcům způsobit zdravotní problémy. Tyto závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, se shodují s konstatováními z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Argumentace žalovaného, že k zatékání do garáže žalobců dochází v důsledku neodborně provedeného zásahu žalobců do oplechování atiky, byla spolehlivě vyvrácena znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a následně i výslechem tohoto znalce. Sice došlo k poškození jedné cihly v nároží pod oplechováním atiky, avšak tato skutečnost nijak nesouvisí s výskytem vlhkostních vad v garáži žalobců, neboť zdivo v okolí tohoto místa je suché. Příčinou vzniku vlhkostní poruchy garáže žalobců je jednoznačně dlouhodobé zatékání dešťových vod z povrchu střechy garáže žalovaného. Soud prvního stupně vysvětlil, že dle ustálené rozhodovací praxe nemohl přezkoumávat odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku. Konstatoval, že je dle jeho názoru znalecký posudek náležitě a logicky odůvodněn a je úplný ve vztahu k zadaným úkolům, má podklad v obsahu nálezu. Závěry znaleckého posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení. Bylo také dostatečně zjištěno, že žalobci navržená opatření jsou vhodná a přiměřená k naplnění preventivního účelu podané žaloby dle § 2903 odst. 2 o.z. Sanační opatření navrhované žalobci je obsahově shodné s návrhem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v jeho znaleckém posudku. Lhůtu k plnění soud prvního stupně určil v souladu s § 160 o.s.ř.; požadavek žalobcům, aby byla rekonstrukce garáže provedena ve lhůtě 30 dnů, soud prvního stupně shledal rozporným s realitou prováděných stavebních prací.3. Ve vztahu k argumentaci žalovaného ohledně nejisté vlastnické hranice mezi garážemi a vlivu řízení u Městského soudu v Brně, vedeného pod , spisová značka, , soud prvního stupně vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4127/2016. Soud prvního stupně zjistil, že ke dni svého rozhodování, tj. 5. 3. 2024, žalovaný (v posuzované věci) jako žalobce v řízení pod , spisová značka, od roku 2018 nebyl schopen vymezit kudy má vlastnická hranice probíhat mezi garážemi, ani z tohoto řízení nebylo patrné, že hranici mezi pozemky opravdu nelze zjistit, tj. zda se jedná o žalobu ve smyslu 1028 o.z. Žalovaný netvrdil konkrétní skutečnosti dle toho typu žaloby, tj. že hranice mezi pozemky je neznatelná nebo pochybná. Pouze opakoval, že neví kudy vlastnická hranice vlastně vede a že mezi garážemi je prostor 118 cm, kde je nejistý majitel. Aby předmětné řízení vedené pod , spisová značka, mělo na posuzovanou věc vliv, muselo by být ze skutkových tvrzení žalovaného podložených důkazními návrhy zcela zřejmé, že vlastnická hranice mezi garážemi je jiná oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí tím způsobem, že by nemohla být navrhovaná oprava garáže žalobci po žalovaném požadována, jelikož by žalovanému k části jeho garáže nenáleželo vlastnické právo. Nic takového však dle názoru soudu prvního stupně navrhováno a prokazováno ze strany žalovaného nebylo, a to ani v tomto řízení, ani v řízení vedeném pod , spisová značka, . Soud prvního stupně v tomto ohledu zohlednil i kritický stav garáže žalobců, který se v průběhu času rapidně zhoršuje.4. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Uvedl výčet opatření uložených mu za účelem rekonstrukce střechy garáže soudem prvního stupně, přičemž se k nim vyjádřil převážně tak, že nebudou mít žádný efekt. Dále měl za to, že žalobci a soud prvního stupně stejně seženou nějakého znalce typu pana , tituly před jménem, , jméno FO, , který bude tvrdit, že nebyla dodržena nějaká norma, a proto zatéká dál a žalovaný dostane další sankce. Žalovaný je přesvědčen, že zbytečně vyhodí peníze, protože žalobci při opravě atiky poškodí novou střechu a on ji bude muset udělat znovu. Kvůli nejisté vlastnické hranici žalovaný neopraví střechu celou. Tvrdí, že všichni projektanti odmítli zpracovat projektovou dokumentaci, vyžadují vytyčenou vlastnickou hranici. Znalecké posudky si odporují, každý autor určil odporující si příčiny zatékání. Soud prvního stupně měl rozhodnout, který znalecký posudek je správný a použitelný a určit, který z nich má být proplacen. Projevila se absolutní neznalost stavařiny soudu prvního stupně, což ho diskvalifikuje pro rozhodování. Žádný znalecký posudek neurčuje jako příčinu zatékání atiku G25/27 poškozenou žalobci. Znalec tvrdí, že je nepoškozená. Soud prvního stupně musí odůvodnit proč požaduje zaplacení nějakého znaleckého posudku. KSB se ani nenamáhal vyjádřit k zaplacení znaleckého posudku, aby se diskvalifikoval. Každý soudce, který souhlasí se znalcem uvedeným „horizontálním kapilárním vzlínáním“ atd. si říká o umístění do psychiatrické léčebny. Soudkyně Šťastná znovu odmítla určit vlastnickou hranici. Soud prvního stupně odmítá tři roky nařídit žalobcům opravení oplechování atiky G25/G27. Dále soud prvního stupně ignoruje všechny žalovaným uváděné důkazy. Žalobci žalovaného vydírají, aby jim prodal garáž. Když pochopili, že nemají naději, chtějí, aby žalovaný opravil, co poškodili. Žalovaný pochopil, že od zločinců, kteří zdevastovali jeho garáž nedostane ani korunu. Uvedl, že musel provést jediné možné účinné opatření – odsekal střechu G27 od atiky mezi G25/27. Důsledkem je, že do garáže žalovaného nezatéká a zatékat nebude. Žalovaný tak zabránil zatékání z atiky mezi G25/27, kterou po celé délce, tj. 7 m, poškodili žalobci a tím zavinili masivní zatékání. Má za to, že takto dokázal, že oplechování atik jeho garáže je v pořádku. Zabránil tak používání lži žalobců, že zatéká ze střechy žalovaného do G25 – protože přes díru mezi střechou G27 a atikou se voda nedostane. Atikou mezi G25/27, kterou žalobci poškodili, zatéká a bude zatékat dál, dokud ji neopraví. Žalovaný žádá soud, aby nařídil žalobcům odstranění igelitu z jeho garáže, kterým žalobci maskují zatékání atikou mezi G25/27. Uvedené řešení umožní dlouhodobý odklad k důkladné opravě, spíš totální přestavbě střechy G27 včetně vytvoření spádu. Soud zná průběh vlastnické hranice z listin, ale odmítá ji publikovat v rozhodnutí. Uvedl, že Chlupová neprojevila zájem navštívit jeho garáž, proto v ní nebyla. Soud prvního stupně lže, všechny znalecké posudky si odporují. Dokazování soudu prvního stupně je gestapácké řvaní – fin. zájmy? Důkazem výmyslu znalce je stav po odsekání střechy G27 od atiky – G27 je suchá, zatéká do G25, pokračuje přes oplechování atiky – viz současný stav (proto mají žalobci igelity na garáži žalovaného, účelem je maskování). Soud prvního stupně věděl, že znalec lže, proto řval na žalovaného, odmítal jeho dorazy, v rozsudku není geniální objev znalce „horizontální kapilární vzlínání.“ Žalovaný má za to, že jeho názor není rozhodující, když soud může zpochybnit cokoli.5. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání uvedli, že