70 Co 228/2024-234 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, konkrétně pozemku p. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rod. dům, stavba stojící na pozemku p. , číslo, , pozemku p. , číslo, zahrada, pozemku p. , číslo, zahrada, vše zapsané na LV , číslo, , adresa, , obec a k. ú. , adresa, (dále též jen jako „předmětné nemovité věci“), (I. výrok), a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 35 971 Kč (II. výrok).2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobkyně jako dárkyně uzavřela dne 15. 8. 2022 se svojí dcerou , jméno FO, (dále též i jako „obdarovaná“ či „dcera žalobkyně“) jako obdarovanou darovací smlouvu včetně smlouvy o zřízení služebnosti, jejímž předmětem bylo darování předmětných nemovitých věcí a zřízení práva služebnosti doživotního bezúplatného užívání předmětných nemovitých věcí ve prospěch žalobkyně. Dcera žalobkyně byla zapsána jako vlastnice předmětných nemovitých věcí do katastru nemovitostí ke dni 17. 8. 2022. Dne 11. 3. 2023 dcera žalobkyně jako prodávající uzavřela s , jméno FO, jako kupujícím kupní smlouvu (kupní cena 600 000 Kč), na jejímž základě byl ke dni 13. 3. 2023 , jméno FO, zapsán jako vlastník předmětných nemovitých věcí. Dne 26. 4. 2023 , jméno FO, jako prodávající uzavřel s žalovanou jako kupující kupní smlouvu (kupní cena 650 000 Kč), na jejímž základě byla žalovaná ke dni 27. 4. 2023 zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice předmětných nemovitých věcí. Služebnost ve prospěch žalobkyně zůstala zachována. Dne 15. 5. 2023 žalobkyně odvolala dar vůči , jméno FO, pro nevděk, odvolání daru bylo obdarované doručeno dne 16. 5. 2023. Dne 17. 5. 2023 bylo podáním žaloby zahájeno řízení v této věci a byl podán návrh na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí, která byla doložena listinou – Oznámením o podaném žalobním návrhu na určení, že právní úkon je neplatný. Poznámka spornosti o určení vlastnického práva byla zapsána do katastru nemovitostí dne 19. 5. 2023 dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Smyslem převodu předmětných nemovitostí z , jméno FO, a , jméno FO, bylo očištění od exekucí a zbavení se dluhů, což kupující , jméno FO, splnil, když u výslechu na Policii ČR obdarovaná výslovně uvedla, že k uzavření kupní smlouvy nebyla nikterak nucena, podepsala ji dobrovolně a bez nátlaku. Žalobkyně napadala zejména platnost kupní smlouvy uzavřené mezi obdarovanou a , jméno FO, z důvodu lichvy, avšak ve vztahu k nabývacímu titulu žalované bylo tvrzeno pouze to, že , jméno FO, převedl předmětné nemovitosti na žalovanou jako osobu spřízněnou proto, aby vlastnickou strukturu zkomplikoval nebo že k převodu došlo za výhodnější cenu, než za kterou ji nabyl. V řízení však bylo prokázáno, že , jméno FO, převedl vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovanou za cenu o 50 000 Kč vyšší, než byla kupní cena, kterou zaplatil obdarované. Tvrzení, že žalovaná je spřízněnou osobou , jméno FO, se žalobkyni prokázat nepodařilo. Pokud žalobkyně odvolala dar pro nevděk ke dni 16. 5. 2023, nemohla tato skutečnost způsobit obnovení vlastnického práva žalobkyně, neboť v období od 17. 8. 2022 do 26. 4. 2023 byl vlastníkem předmětných nemovitostí , jméno FO, a od 27. 4. 2023 byla jejich vlastníkem žalovaná. Žalobkyně neprokázala aktivní legitimaci, což bylo důvodem zamítnutí žaloby. Opravným usnesením (specifikovaným v záhlaví tohoto rozsudku) byl opraven nákladový výrok.3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, která zopakovala argumentaci učiněnou před soudem prvního stupně. Měla za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, v důsledku čehož věc nesprávně právně posoudil. Nesouhlasila s tím, jakým způsobem soud prvního stupně hodnotil jednotlivé důkazy, což podrobně zdůvodnila a upozornila na nesprávná zjištění, která soud prvního stupně učinil jednak ze svědecké výpovědi , jméno FO, , dále pak z výpovědi , jméno FO, učiněné na Policii ČR. Měla za to, že právní posouzení kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, je nesprávné, neboť z výpovědi , jméno FO, je zřejmé, že kupní smlouva byla uzavřena na oko, neboť , jméno FO, potřebovala pouze peníze na vyplacení exekucí a , jméno FO, si převodem vlastnického práva k předmětným nemovitostem chtěl zajistit, aby mu , jméno FO, peníze vrátila. Uvedené vyplývá zejména z výpovědi , jméno FO, , ve které uvedla, že uzavřela s , jméno FO, dohodu, podle níž jakmile mu peníze za vyplacené exekuce vrátí, převede její vlastnické právo k předmětným nemovitostem zpět. Poněvadž kupní smlouva byla simulovaným právním jednáním, je nutno ji posoudit jako neplatnou podle § 552 o.z. Dále odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudky ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 30 Cdo 833/2008, ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3762/2016, ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2737/2017). Kupní smlouva uzavřená mezi , jméno FO, a , jméno FO, je dle názoru žalobkyně absolutně neplatná a obdarovaná nepozbyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Za platnou nepovažovala ani darovací smlouvu, poněvadž obdarovaná předmětné nemovitosti chtěla použít jako zástavu nebo propadlou zástavu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně sám ve věci rozhodl a žalobě vyhověl, alternativně navrhla, aby soud určil, že vlastníkem předmětných nemovitostí je obdarovaná. V doplnění odvolání žalobkyně zdůraznila, že dle výpovědi svědka , jméno FO, měl obdarované za prodej předmětných nemovitých věcí zaplatit 350 000 Kč za exekuce obdarované a pak měl předat obdarované 300 000 Kč v hotovosti, což je v rozporu s ujednanou kupní cenou v kupní smlouvě, která činila 600 000 Kč. Dále poukázala na další rozpory ve výpovědi svědka , jméno FO, , z níž vyplynulo, že obdarované zaplatil částku nejméně 900 000 Kč, případně nejméně 1 250 000 Kč, což je v rozporu s výpovědí obdarované, která uvedla, že od , jméno FO, neobdržela žádné peníze. Svědek , jméno FO, navštívil sestru obdarované p. , jméno FO, po vyhlášení napadeného rozsudku a vyjádřil zájem na tom, aby se v řízení nadále nepokračovalo, z čehož dovodila, že se svědek cítí být vlastníkem předmětných nemovitých věcí, nebo musí trpět onemocněním, jež mu způsobilo ztrátu paměti.4. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Měla zato, že u žalobkyně není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalovaná je v pořadí 3. osobou, která má vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem po žalobkyni, když žalovaná nabyla vlastnické právo na základě platné a účinné kupní smlouvy od vlastníka v dobré víře. Vnitřní rodinné vztahy žalobkyně a jejích dcer nejsou relevantní pro výsledek v tomto řízení.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), v souladu s ustanoveními § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.] i nad rámec odvolacích důvodů a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Zákonnou podmínkou, bez jejíhož splnění nemůže žalobce s určovací žalobou uspět, je existence naléhavého právního zájmu. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.8. Podle § 5 o.s.ř. soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.9. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle odst. 2 cit. ust. má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1. Podle odst. 3 cit. ust. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.10. Podle odst. 4 cit. ust. při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.11. Podle § 107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečn