18 Co 171/2025-63 – Krajský soud v Brně

1. Shora označeným („napadeným“) rozsudkem Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, Kč s úrokem z prodlení , Anonymizováno, % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení , částka, Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok III), vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a žalobu na zaplacení smluvní pokuty , částka, Kč zamítl (výrok II).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, kterým napadla výrok II o zamítnutí žaloby o smluvní pokutě a III o nákladech řízení a navrhla i v tomto rozsahu rozsudek zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo změnit a žalobě i v tomto rozsahu vyhovět. Vytýká napadenému rozsudku nesprávná skutková zjištění soudu. Smluvní pokuta byla sjednaná v listině o jediném listu, na kterou spotřebitel připojil svůj podpis. Předmět smlouvy se nachází na první straně smlouvy, kterou soud první stupně označuje za jakési skryté obchodní podmínky. Na ty však smlouva odkazuje hned ve svém druhém odstavci jako na samostatný dokument. Na straně 1/2 obsahuje smlouva esenciální náležitosti pro smlouvu o sdružených službách dodávky „plynu“, v části nazvané „OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“ se nachází ujednání o souvisejících povinnostech zákazníka, např. poskytnout součinnost a ujednání o smluvních pokutách. Proměnná ujednání na straně 2/2 nelze od zbytku smlouvy oddělit, tato strana neobsahuje podstatné a povinné náležitosti dle energetického zákona. Proto strana 1/2 tvoří integrální součást smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je psáno stejným písmem jako ostatní části smlouvy. I když může být písmo považováno za menší, lze je porovnat s písmem běžně používaným na obalech potravinových výrobků a není tak méně čitelné. Každý, kdo by se chtěl s textem smlouvy seznámit, by si ho před jednáním o uzavření smlouvy mohl přečíst na webových stránkách žalobkyně. Smlouva a ustanovení o smluvní pokutě jsou napsány ve spisovném českém jazyce a gramaticky správně. Ustanovení o smluvní pokutě obsahuje několik skutkových podstat řazených za sebou v rámci jednoho souvětí, je srozumitelné, textace není složitější než jazyk, jímž jsou standardně v ČR psány právní předpisy. Soud na rozhodnutí aplikoval nesprávnou normu, pokud považoval ujednání za neplatné podle § 588 o. z., podle něhož musí být kumulativně splněny dvě podmínky (že jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek) a soud neodůvodnil závěr o zjevném narušení veřejného pořádku. Neplatné jednání nenaplňující znaky uvedené v § 588 o. z. může být stiženo jen relativní neplatností, které se žalovaný nedovolal.3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, ač byl řádně a včas předvolán, k odvolacímu jednání se bez omluvy nedostavil.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II a III i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.5. Podaným odvoláním nebyl napaden výrok I, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci dnem následujícím poté, co poslednímu z účastníků uplynula lhůta pro podání odvolání (§ 212, § 206 odst. 2, § 159 o. s. ř.).6. Co se týká smluvních pokut, soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že podle předložené smlouvy jsou smluvní sankce uvedeny drobným textem na samostatné straně smlouvy označené číslem 1/2, která není podepsána. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v daném vztahu vystupoval jako podnikatel, žalovaný jako zákazník (příjemce nabízených služeb), tedy jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Ujednání o smluvních pokutách shledal neplatným podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Ačkoli jde o spotřebitelskou smlouvu a veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí být dána jasně a srozumitelně, v daném případě se tak nestalo jejich zakomponováním do odstavce nazvaného „OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“ na první straně smlouvy, která není účastníky podepsaná, vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a ani z „Informace pro zákazníka“ nebyl žalovaný o smluvní pokutě informován, pokud obsahuje údaj pouze o „případných smluvních pokutách“, které mohou být ve smlouvě/dodatku zakotveny.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.9. Podle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle § 1813 odst. 2 o. z. zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.11. Podle § 1815 o. z. se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.12. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě , částka, Kč měsíčně pro případ nedodržení trvání smlouvy je neplatné podle shora citovaného ust. § 588 o. z., a to pro rozpor s citovaným ust. § 1811 o. z., dle kterého veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí být jasná a srozumitelná. V tomto konkrétním případě forma smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, je značně matoucí. V této souvislosti je třeba zmínit zejména vzhled smlouvy, kdy ujednání o smluvní pokutě je obsaženo na straně 1/2 smlouvy, která však vizuálně vskutku vzbuzuje dojem obchodních podmínek. Nelze si pak nevšimnout samotné formulace smluvního ujednání, když ujednání je obsaženo ve velice dlouhém souvětí, kdy se jedná o nepřehledný a složitě formulovaný text. To vše v porovnání se stranou 2/2 smlouvy, která je vizuálně koncipována přehledně a která vzbuzuje dojem, že vše podstatné je právě na této straně označené číslem 2/2, která je podepsána oběma účastníky. Konečně je třeba v této souvislosti zmínit i drobné písmo, které je použito v textu celé smlouvy, zejména hustě psaného na straně 1/2. Všechny tyto okolnosti dle odvolacího soudu vzbuzují dojem, že smlouva byla záměrně koncipována tak, aby průměrnému spotřebiteli ujednání o smluvní pokutě, nadto obsažené v odstavci nazvaném „OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“, uniklo. Z těchto důvodů smluvní ujednání o smluvní pokutě nesplňuje požadavky stanovené zákonem (§ 1811 odst. 1 o. z.). Proto odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, pokud žalobu v této části zamítl.13. K námitkám žalobkyně lze dodat:14. Nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, bylo judikováno, že ujednání zakládající smluvní pokutu v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Smlouva je přitom v tomto případě koncipována tím způsobem, že konkrétní obsah smlouvy je na její straně 2/2 obsahující i podpis účastníků smlouvy a na straně 1/2 jsou velmi drobným písmem zahrnuty obecné podmínky smlouvy (včetně smluvních pokut), jejichž textace vskutku budí dojem, že se jedná o obecné obchodní podmínky a nikoli konkrétní uzavíranou smlouvu. To potvrzuje i skutečnost, že ani v „Informaci pro zákazníky před uzavřením smlouvy“ není o konkrétní smluvní pokutě ani možnosti žalobkyně smlouvu ukončit odstoupením pro nezaplacení záloh zákazníkem zmínka (je v ní pouze obecná poznámka, že „Případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve Smlouvě/Dodatku.“).15. Nad rámec tohoto odkazu odvolací soud uvádí, že právní argumentace ohledně ujednání účastníků o smluvní pokutě ve smlouvách koncipovaných žalobkyní obdobným způsobem vyplývají z mnoha rozhodnutí soudu prvního stupně, i rozhodnutí Krajského soudu v Brně (senátů 15 Co, 19 Co, 37 Co a 70 Co) a je přiléhavá i pro zde hodnocené vyhotovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Dlouhý odstavec textu OSTATNÍ UJEDNÁNÍ je nepřehledně formulovaný, tvořený složitými souvětími s různými údaji bez jakéhokoliv zvýraznění nebo vzájemného oddělení, jimiž jsou sjednány různé smluvní pokuty za různá porušení sjednaných povinností se současným uvedením mnoha podmínek a parametrů takových porušení a tím vznikajících nároků, to vše v „p