18 Co 176/2025-80 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“ či „soud“), označeným v záhlaví, bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, Kč splatných vždy ke každému , Anonymizováno, . dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek (výrok I). Dále bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, co do požadavku na zaplacení částky ve výši , částka, Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení (výrok II) a nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III).2. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům II a III, podala žalobkyně odvolání. V něm uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, pokud zamítl nárok na zaplacení smluvních pokut, vyplývající ze smluvního ujednání stran ve smlouvě o sdružených dodávkách plynu ze dne , datum, , obsaženém v části „SMLUVNÍ SANKCE“. Pokud soud dospěl k neplatnosti tohoto ujednání pro rozpor s dobrými mravy a že narušuje rovnováhu smluvních stran, pak poukazuje na to, že jednotlivá smluvní ujednání jsou ve smlouvě rozčleněna do odstavců nadepsaných dle obsahu, mimo jiné „UZAVŘENÍ A TRVÁNÍ SMLOUVY“ a „SMLUVNÍ SANKCE“. Použité písmo sice může být považováno za menší, ale je dostatečně čitelné ve srovnání například s popisky na potravinových obalech, jež jsou často komplikovány užitím barevných podkladů, nekontrastních barev a československou jazykovou mutací, a nevybočuje směrem k horší čitelnosti či zastření obsahu. Na první straně smlouvy jsou podstatné náležitosti smlouvy, jako je vzájemný závazek stran či způsob určení ceny, zatímco na druhé straně smlouvy jsou pro snadné zpracování shromážděny individualizované údaje a cíleně se na této straně nenachází delší text, který by nepozorný spotřebitel mohl považovat za smlouvu. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve smlouvě, v části nadepsané „SMLUVNÍ SANKCE“ a samotné ustanovení obsahuje několik skutkových podstat řazených za sebou v rámci jednoho souvětí, na které dopadá sjednaná jednotná smluvní pokuta, přičemž hypotéza i dispozice jsou z textu jasně patrné. Textace není o nic složitější než jazyk, jímž jsou standardně psány právní předpisy, u nichž platí princip „neznalost neomlouvá“, a lze se dovolávat legitimního očekávání dle § 4 občanského zákoníku, které platí i pro právní vztahy se spotřebiteli a znamená, že každý může důvodně očekávat, že jedná s osobou nadanou rozumem průměrného člověka, která jej užívá s běžnou péčí a opatrností, a pokud není schopna porozumět obsahu smlouvy, měla by své neporozumění rozpoznat a vyhledat odbornou radu předtím, než smlouvu uzavře. Bezprostředně za částí obsahující smluvní sankce následuje část „PROHLÁŠENÍ ZÁKAZNÍKA“, v níž zákazník výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny plynu po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost uhradit smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy, a výslovně prohlašuje, že si je vědom, že innogy zajistí plyn pro skupinu zákazníků, do níž spadá, na základě smluvních a zákonných povinností v předstihu na příslušné období trvání smlouvy a že si je vědom, že ze smlouvy benefituje jistotou nezvýšení ceny plynu po sjednanou dobu oproti innogy variantně nabízené smlouvě na dobu neurčitou, a že v případě porušení jeho závazku, který způsobí její předčasné ukončení či ukončení dodávky, může innogy vzniknout škoda zejména v důsledku kolísání nákupních/prodejních cen plynu v čase na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných administrativních. nákladů. Formuláře smluv nejužívanějších produktů jsou zveřejňovány na webových stránkách dodavatele podle § 11a odst. 1 energetického zákona a každý spotřebitel se tak může s jejich obsahem seznámit ještě před vstupem do jednání o uzavření smlouvy. Povinnosti dodavatele jsou utvrzovány obdobnou smluvní pokutou sjednanou pro případ, že neoprávněně přeruší dodávku do odběrného místa, a zákazník má právo na náhradu škody převyšující sjednanou smluvní pokutu, přičemž míra rizika, že smlouvu poruší právě dodavatel, je výrazně nižší i z důvodu, že jeho povinnosti jsou utvrzovány veřejnoprávními právními předpisy, jejichž porušení je sankcionováno až odejmutím licence na dodávky plynu. Vázanost smluvní pokuty na opakované neplnění platebních povinností odpovídá zákonné definici neoprávněného odběru plynu a v podmínkách českého energetického trhu nelze energie dodávat zákazníkovi, který kvalifikovaným způsobem vymezeným zákonem poruší platební povinnosti ze smlouvy, naopak v zájmu fungování energetického trhu je nezbytné dodávku takovému zákazníkovi přerušit a od smlouvy odstoupit. Výhoda pevné ceny plynu po sjednanou dobu je přímo spjata s tím, že dodavatel musel zajistit potřebné množství plynu pro celé období trvání smlouvy, což je hlavním důvodem vzniku škody při předčasném ukončení smlouvy zákazníkem a současně důvodem, proč je významné, aby zákazníci dodržovali sjednanou dobu trvání smlouvy, neboť předčasné ukončení smlouvy větším počtem zákazníků může způsobit vychýlení trhu s energiemi. Ujednání o smluvní pokutě nezakládá nerovnováhu mezi stranami smlouvy. Navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, tak že žalobě vyhoví, případně rozsudek soudu prvního stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení.3. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II a III, jakož i řízení jejich vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Právní moc výroku I není odvoláním žalobkyně dotčena, neboť odvolání směřuje do skutkově samostatného výroku II a výroku III o nákladech řízení (§ 206 odst. 2 a 3 o. s. ř.).5. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , a žalovaná se zavázala hradit cenu plynu podle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období. Smlouva byla sjednána na dobu , Anonymizováno, měsíců od termínu zahájení dodávky, s možností automatické prolongace. V části „Smluvní sankce“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou přesahující , Anonymizováno, dní a smluvní pokuta ve výši , částka, Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy.6. Na základě provedeného dokazování listinami předloženými žalobkyní soud uzavřel, že žalobkyně řádně vyúčtovala cenu za dodávku plynu a že žalovaná řádně vyúčtovanou částku, ani po zaslaných výzvách, neuhradila. Proto jí uložil povinnost zaplatit dlužnou částku za dodávku plynu období od , datum, do , datum, ve výši , částka, Kč a za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, Kč, včetně úroků z prodlení (výrok I).7. Pokud jde o část žaloby, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty , částka, Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu a smluvní pokuty , částka, Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, soud prvního stupně dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě sjednané mezi účastníky je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Vyšel přitom z toho, že žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako spotřebitel a že formulářová smlouva žalobkyně obsahovala ujednání o smluvní pokutě způsobem, který nenaplňuje požadavek poctivosti jednání vůči spotřebiteli. Ujednání bylo podle soudu zařazeno přímo v textu smlouvy, avšak psáno výrazně menším písmem než ostatní části, členěno do nepřehledných odstavců a umístěno na straně, která není spotřebitelem podepsána. Takové uspořádání vyhodnotil jako praxi, jež je přinejmenším nepoctivá, neboť vizuálně vytváří dojem jednostrannosti smlouvy a brání spotřebiteli v přehledném seznámení se s obsahem smluvní sankce. Soud dále zdůraznil, že sjednaná smluvní pokuta je jednostranně zaměřena výhradně proti odběrateli, nikoliv proti poskytovateli služby, a v jejím důsledku je spotřebitel pod pohrůžkou významné sankce nucen setrvat ve smluvním vztahu po celou sjednanou dobu. Ze smlouvy zároveň nevyplývá, že by tato povinnost, měla být spotřebiteli kompenzována výhodnější cenou nebo jinou smluvní výhodou. Soud proto