38 Co 148/2025-282 – Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 376 777 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 332 710 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 44 067 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % a částku 309 683 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 136 563 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III) a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 6 864 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).2. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům I a III, podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Vytýká v něm soudu I. stupně nesprávná skutková zjištění i nesprávný výklad právní normy, kterou na zjištěný skutkový stav aplikoval. Soud I. stupně dle žalovaného zejména pochybil při posouzení oprávněnosti víceprací, které přiznal k úhradě, a při vyhodnocení možnosti nedodržení či změny ujednané formy právního jednání s odkazem na zvyk mezi účastníky řízení. Další pochybení soudu I. stupně pak žalovaný spatřuje v chybném závěru o způsobilosti či nezpůsobilosti pohledávky uplatněné v tomto řízení k započtení, kdy v návaznosti na tento závěr soud I. stupně neprovedl důkazy k rozsahu této pohledávky. Otázka oprávněnosti pohledávky žalovaného k započtení je zásadní pro výsledek sporu, tím spíše za situace, kdy soud shledal nárok žalobkyně důvodným. Žalovaný proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že předmětem sporu byly nároky z titulu smlouvy o dílo, a to nedoplatek ceny díla, vícepráce na díle a dále smluvní pokuta za pozdní platby. Ohledně těchto nároků provedl soud I. stupně rozsáhlé dokazování, kterým bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno a protokolárně předáno a vznikl nárok na zaplacení ceny díla, což žalovaný ani nerozporuje. Ohledně víceprací bylo ve smlouvě ujednáno, že mají být předmětem dodatku ke smlouvě. K vícepracím provedl soud I. stupně dokazování soupisem prací a fakturou, e-mailovou zprávou z , datum, , ve které bylo řešeno závěrečné vyúčtování včetně víceprací a slev, a vícepráce byly odsouhlaseny žalobkyní i zástupcem žalovaného. Bylo to potvrzeno i výslechem účastníků a svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Ti shodně uvedli, že během realizace díla bylo vyhotoveno , počet, změnových listů, provedeno bylo asi , počet, a ty byly odsouhlaseny a z velké části žalovaným zaplaceny. Soud I. stupně tak vyvodil správný právní závěr, že v rámci víceprací bylo zavedenou praxí stran provádět je na základě změnových listů. Dle judikatury Nejvyššího soudu přitom může dojít ke změně smlouvě i v jiné než písemné formě. Soud I. stupně také správně dle žalobkyně posoudil otázku započitatelnosti pohledávek žalovaného, který sám k jejich prokázání navrhl rozsáhlé dokazování a již to svědčí o tom, že to by výrazně převýšilo dokazování o nárocích, jež jsou předmětem řízení. K návrhům listinných důkazů přitom zcela absentovala skutková tvrzení, která by měly uvedené důkazy prokazovat, a chyběl rovněž odkaz na konkrétní listiny. Důkazní návrh musí být konkrétní, nelze dle žalobkyně odkázat obecně na projektovou dokumentaci nebo spis stavebního úřadu, neboť účastník řízení má povinnost konkrétně uvést, jaké listiny ze stavebního deníku či spisu stavebního úřadu chce číst a co mají prokazovat ve vztahu ke skutkovým tvrzením žalovaného.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I a III a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Odvoláním žalovaného nebyly napadeny výroky II a IV rozsudku soudu I. stupně, které proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyly právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2, § 159 o. s. ř.).6. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalovaném shora uvedené částky na základě tvrzení, že mezi účastníky byla , datum, uzavřena smlouva o dílo o stavbě rodinného domu v katastrálním území , adresa, , že dílo bylo dokončeno a předáno bez vad , datum, , že cena měla být placena dle dílčích faktur po odsouhlasení skutečně provedených prací, že žalobkyně vystavila dílčí fakturu za , měsíc, rok, na částku 332 710 Kč po odsouhlasení prací, dále fakturu na částku 44 067 Kč týkající se víceprací uvedených ve zjišťovacím protokolu , číslo, a dále fakturu na smluvní pokutu za nezaplacení faktur na uvedené částky. Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že dle platebních smluvních podmínek cena díla měla být placena průběžně měsíčně za provedené práce, že pro vznik práva na její zaplacení proto není rozhodující provedení díla, že vícepráce byly řádně odsouhlaseny žalovaným, že nebyla prokázána dohoda účastníků o pozdějším vystavení faktury v závislosti na zaplacení vzniklých škod a že k pohledávkám žalovaného nebylo možné přihlédnout z důvodu jejich nezapočitatelnosti. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.7. Dle ustanovení § 2586 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.8. Dle ustanovení § 2610 odstavec 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.9. Dle ustanovení § 2611 o., z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.10. Dle ustanovení § 2048 odstavec 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.11. Dle ustanovení § 1987 odstavec 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.12. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu na pozemcích parcelní číslo , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, , v níž se žalobkyně zavázala dodat stavební části domu dle projektové dokumentace zpracované společností , právnická osoba, Dílo mělo být provedeno v rozsahu dle položkového rozpočtu zhotovitele z , datum, . Žalobkyně výkaz výměr jako závazný podklad pro zpracování rozsahu díla zpracovala dle projektové dokumentace a zavázala se dodržovat jednotkové ceny v rozpočtu po celou dobu výstavby. Zavázala se rovněž provést dílo v rozsahu podle položkového rozpočtu a v souladu s harmonogramem prací připojeným jako příloha ke smlouvě s tím, že veškeré změny, doplňky nebo rozšíření smlouvy musí být provedeny podle článků , číslo, smlouvy, tedy změny musí být dohodnuty v dodatku ke smlouvě, přičemž změnou předmětu plnění se rozumí se rozumí požadavek zadavatele na provedení dodávek a montáží neobsažených v projektové dokumentaci. Dále bylo dohodnuto, že veškeré vícepráce, změny či doplňky objednané dodavatelem dodatečně u zhotovitele musí být ještě před jejich realizací vzájemně odsouhlaseny včetně způsobu jejich provedení a ocenění. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za provedení díla na základě dílčích faktur vystavovaných jednou za měsíc po vzájemném písemném odsouhlasení soupisu skutečně provedených prací, který se zavázala vyhotovit žalobkyně a žalovaný se zavázal provést kontrolu soupisu nejpozději do pěti pracovních dnů od jeho obdržení. Schválené položky měly být neprodleně poskytnuty žalobkyni k fakturaci, neschválené položky měly být vráceny žalobkyni k objasnění a poté se žalovaný měl k vyúčtování opětovně do pěti dnů vyjádřit. Pro případ nesplnění termínu zaplacení daňových dokladů se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za nesplnění termínu proplacení daňových dokladů z důvodů na své straně ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý i započatý kalendářní den prodlení. Stejně tak byla sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 0,25 % z celkové ceny díla, za každý i započatý den prodlení ve prospěch žalovaného, pokud by se žalobkyně ocitla v prodlení s dokončením kterékoli fáze díla, přičemž žalovaný byl oprávněn započítávat všechny smluvní pokuty proti fakturované ceně díla účtované dílčí nebo konečnou fakturou. Cena za dílo byla sjednána v