38 Co 291/2024-229 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zrušil podílové spoluvlastnictví nemovitých věcí – pozemku parcelní číslo , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům, číslo popisné , číslo, , a pozemku parcelní číslo , číslo, , zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví číslo , číslo, u , instituce, (výrok I), spoluvlastnický podíl o velikosti , číslo, k nemovitým věcem – pozemku parcelní číslo , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům, číslo popisné , číslo, a pozemku parcelní číslo , číslo, , zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví číslo , číslo, u , instituce, , přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku , částka, Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III), dále rozhodl, že o náhradě nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok IV), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Usnesením z 28. 8. 2025, čj. 63 C 107/2021-192 dále soud I. stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku , částka, Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok I) a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení částku , částka, Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II).2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně. Poukázala na to, že řízení se protáhlo v důsledku obstrukčních praktik žalované a jejího bratra , jméno FO, . Žalovaná nejprve avizovala, že zadá vlastní znalecký posudek na určení obvyklé ceny, poté navrhla soudu, aby ustanovil znalce k zodpovězení daných otázek, následně několikrát iniciovala odročení jednání z důvodu tvrzených zdravotních potíží a vystřídala rovněž tři právní zástupce s vidinou naplnění utkvělých představ o ceně jejího podílu na nemovitostech, který bez důkazní opory určila částkou , částka, korun. Soudem ustanovená znalkyně určila cenu nemovitostí částkou , částka, Kč s tím, že ji neovlivňuje užívání třetí osobou. Znalecký posudek dle žalobkyně trpí vadami a nemělo by k němu být přihlíženo. Nemovitosti jsou vykresleny jako bezvadné místo k bydlení s možností realizace různých stavebních záměrů, a to bez jakýchkoliv podkladů k prokázání takových tvrzení. Žalobkyně své výtky k posudku podrobně popsala ve vyjádření z , datum, , v němž změnila současně svůj procesní návrh tak, že již o nabytí vlastnického práva nemá zájem, a navrhla prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. U jednání , datum, přistoupila žalobkyně na návrh žalované odročit jednání za účelem pokusu prodat nemovitosti za cenu určenou znaleckým posudkem. Inzerce probíhala několik týdnů, aniž by se ozval jakýkoliv zájemce. Za této situace měl soud I. stupně rozhodnout tak, jak žalobkyně navrhovala, tím spíše, když nezjistil její solventnost ani dostatečně obvyklou cenu nemovitostí či podílu žalované. Vydal tak zcela překvapivý a nezákonný rozsudek. Soud I. stupně navíc nesprávně posoudil otázku přiměřené náhrady, neboť vyšel z nezpůsobilého znaleckého posudku. Vyšel rovněž z nesmyslného navýšení ceny za nemovitosti, které dle jednoduchého výpočtu znamenalo, že růst cen na trhu s nemovitostmi v období dvou let dosáhl 159,3 %. Za situace, kdy existovaly dva rozdílné znalecké posudky, bylo namístě provést výslech znalců a doplnění znaleckých posudků. Žalobkyně proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.3. Žalobkyně svým odvoláním napadla i samostatné usnesení soudu I. stupně týkající se náhrady nákladů řízení státu. Namítla, že není spravedlivé, aby se spolupodílela na nákladech státu tvořených vyplaceným znalečným. Žalobkyně po zahájení řízení předložila soudu svůj vlastní znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny nemovitostí. I když projednávaná věc je svou povahou iudicium duplex, je spravedlivým řešením, aby žalovaná nesla náklady řízení státu sama a nahradila je též žalobkyni, neboť soud může rozhodnout o povinnosti účastníka nahradit nálady, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobil svým zaviněním. V daném případě žalovaná zavinila vznik nákladů řízení státu. Žalobkyně proto navrhla změnu napadeného usnesení tak, že žalované bude uložena povinnost nahradit v celém rozsahu náklady řízení státu.4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. V první řadě namítla, že odvolání neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, neboť v něm není uvedeno, v čem žalobkyně spatřuje nesprávnost nebo nezákonnost rozhodnutí ani odvolací návrh, a byť blanketní odvolání bylo doplněno, stalo se tak až po lhůtě, takže odvolání by mělo být odmítnuto. Dále uvedla, že zpochybnila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, předložený žalobkyní, a proto navrhla, aby soud nechal vypracovat vlastní znalecký posudek, což je zcela v souladu s procesním postupem soudu. Žalobkyně změnila své procesní stanovisko dva roky po zahájení řízení po zpracování znaleckého posudku, kdy začala činit procesní obstrukce, podávat žádosti o odročení jednání a o přerušení řízení. Její deklarovaný nezájem o nemovitosti je zcela účelový, žalobkyně pouze spekuluje s tím, že v dražbě podíl získá za nižší částku než v případě soudního rozhodnutí. Změna procesního stanoviska žalobkyně je však bezpředmětná, neboť soud rozhoduje o zrušení spoluvlastnictví a o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Není vázán návrhy účastníků, proto není rozhodné sdělení žalobkyně, že nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Je zjevné, že žalobkyně od počátku usilovala o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, za čím účelem podnikala soustavné právní kroky, kdy nejdříve získala spoluvlastnický podíl ve výši , číslo, kupní smlouvou z , datum, uzavřenou s , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , poté získala v exekuční dražbě , číslo, podíl , jméno FO, a následně projevila opakovanou snahu odkoupit spoluvlastnický podíl žalované. Mezi účastníky proběhlo několik jednání a četná korespondence, kdy žalobkyně nechtěla přistoupit na podmínky žalované, která nárokovala za spoluvlastnický podíl částku , částka, Kč. Když nedošlo k dohodě, podala žalobu a trvala na tom, že chce přikázat nemovitosti do svého vlastnictví. Ke změně stanoviska došlo účelově až v okamžiku, kdy zjistila, že by musela zaplatit skutečnou obvyklou cenu. Následně činila procesní obstrukce a soud I. stupně správně uvedl, že žalobkyně nikdy nepozbyla svůj záměr nemovitosti nabýt a je zde zcela zřejmý její investiční záměr. Tento záměr nyní účelově zastírá a žádá prodej v dražbě tak, aby podíl žalované mohla nabýt levněji. Soud I. stupně věc rozhodl spravedlivě, aby nedošlo k poškození majetkových práv žalované. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně proti samostatnému usnesení pak žalovaná uvedla, že argumentace žalobkyně je nesmyslná a neodpovídá průběhu řízení. Není pravda, že by žalovaná nebo její bratr jakkoli obstruovali řízení, pokud žádala o odročení jednání, tak to bylo ze zdravotních důvodů, neboť je vážně nemocná, o čem žalobkyně dobře ví. Proti ustanovení znalce soudem žalobkyně neměla žádné výhrady, takový postup je zcela běžný, zejména pokud dochází k změnám cen nemovitostí a starší znalecké posudky jsou nepoužitelné. Žalobkyně neuvádí žádné argumenty, proč by měla být samotná žalovaná zavázána k náhradě nákladů řízení státu a žalobkyně, takové rozhodnutí by bylo v rozporu se soudní praxí.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve spojení s napadeným samostatným usnesením a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, pokud jím napadá rozsudek vydaný ve věci samé.6. Žalobkyně se v dané věci domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shora označeným nemovitostem na základě tvrzení, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníci, a to žalobkyně vlastní , číslo, podíl a žalovaná zbývající , číslo, podíl, že žalovaná o dům nejeví zájem, neužívá ho, nestará se o něj, zatímco žalobkyně o jeho užívání má zájem a k dohodě mezi účastníky nedošlo. V průběhu řízení žalobkyně změnila své procesní stanovisko tak, že již nemá zájem o přikázání podílu žalované do svého vlastnictví, a navrhla prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Soud I. stupně návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověl a rozhodl o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně s odůvodněním, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení spoluvlastnického práva a pro přikázání sporných nemovitých věcí do vlastnictví žalobkyně, neboť ta nepozbyla svůj zájem o nemovitosti. S rozhodnutím soudu I. stupně o zrušení podílového spoluvlastnictví se odvolací soud ztotožňuje, nikoli však se zvoleným způsobem