15 CO 43/2022-241 — Neznámý soud 69

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) zastavil řízení o části žaloby, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit část jalovce chvojky klášterské převislé ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (odst. I.), zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých, vzrostlých na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] a odstranit část porostu břečťanu popínavého převislou ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (odst. II.), žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalované k rukám právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 43 670 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. III.) a žalobcům dále uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 1 717 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. IV.). 2. Žalobci se domáhali uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých vzrostlých na st. [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalované), při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalobců) v k. ú. [část obce] a odstranit část porostu břečťanu popínavého a část jalovce chvojky klášterské, převislých ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], s tvrzením, že hranice mezi pozemky je tvořena po celé délce hraniční zdi, při které na svém pozemku st. [parcelní číslo] vysadila žalovaná v linii dlouhé asi 10 metrů 30 až 40 kusů jilmu sibiřského ve vzdálenosti 20 – 50 cm od hraniční zdi, přičemž v důsledku hojné zálivky a kořenové soustavy jilmů dochází k devastaci zdi, že na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi roste shluk 8 kusů jasanů ztepilých, jejichž kořenový systém zásadně poškozuje hraniční zeď, devastuje ji a dochází k ohrožení majetku a osob pohybujících se na st. [parcelní číslo], že na st. [parcelní číslo] roste při hranici pozemku v linii dlouhé asi 30 metrů souvislý porost břečťanu popínavého, který vniká pod konstrukce střech garáže a kolny na st. [parcelní číslo] přiléhající k hraniční zdi a poškozuje je, a že ze st. [parcelní číslo] vyrůstá v bezprostřední blízkosti hraniční zdi vzrostlý keř – jalovec chvojka klášterská, který je v délce několika metrů na hraniční zeď povalen, čímž dochází k dalšímu poškozování zdi. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítla, že zeď je dlouhodobě ve velmi špatném technickém stavu (praská i tam, kde žádná zeleň na pozemku žalované není), přičemž se jedná o pozůstatek původních staveb, většinou zbouraných. [příjmení] vysadila jako živý plot za účelem zakrytí nevzhledné hraniční zdi a jako clonu před sousedy (v blízkosti keřů má umístěn bazén), jilmy udržuje a kořeny nejsou více než 30 cm hluboko. [příjmení] je u zdi žalobců dlouhodobě, zakrývá její nevzhlednost, a pokud přerůstá na stavby žalobců, mohou výhony sami odstranit. [jméno] ztepilé jsou náletovou dřevinou a nacházejí se v prostoru, který v minulosti dlouhodobě užívali žalobci, přičemž není zřejmé, komu vlastně patří. Jalovec je zasazen s odstupem ode zdi a nemůže ji poškozovat. 3. Soud I. stupně uvedl zjištění z provedených důkazů. Pokud vzali žalobci žalobu zpět ohledně odstranění části jalovce chvojky, soud I. stupně řízení dle § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil, když důvody nesouhlasu žalované neshledal vážnými. Dále konstatoval, že žalobci se domáhali odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z., dle kterého však nelze postupovat, jde-li o stromy vysázené před [datum] (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5259/2015). Jelikož z výpovědi účastníků, svědka [příjmení] (manžel žalované) a znaleckých posudků [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] plyne, že po [datum] byly vysázeny pouze jilmy sibiřské, přicházelo by v úvahu vyhovět žalobě na odstranění porostů pouze u nich. V průběhu řízení však došlo ke změně v tom smyslu, že žalovaná jilmy vykopala a přesadila je do truhlíků, přičemž dle znaleckého posudku Ing. [příjmení] již nemohou způsobovat žalobci tvrzenou devastaci zdi. Žádné další imise namítané žalobci až v závěrečné řeči (opad listů na pozemek žalobců, stínění) nebyly v průběhu řízení prokázány (navíc ochrana před imisemi nebyla ani předmětem žaloby), proto soud žalobu ohledně jilmů sibiřských jako nedůvodnou zamítl. V případě porostu břečťanu a náletu jasanu přicházela v úvahu pouze negatorní žaloba podle § 1013 odst. 1 o. z., a pokud se žalobci domáhali přímo odstranění porostů, musela být žaloba zamítnuta. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení, když v části žaloby o zastavení řízení neshledal, že důvodem pro zpětvzetí žaloby v této části bylo chování žalované (nebylo prokázáno, že by jalovec v průběhu řízení upravovala), ale závěry znalce [příjmení] [příjmení], na jejichž základě nebylo prokázáno tvrzení žalobců, že jalovec chvojka je povalen na hraniční zeď a že tím dochází k jejímu poškozování. 4. Rozsudek v odstavci II. ve výroku o zamítnutí žaloby a v nákladových výrocích III. a IV. napadli žalobci odvoláním. Namítají, že uplatněné nároky odůvodňovaly ust. § 1017 odst. 1 o. z. pouze v případě požadavku na odstranění linie jilmů. Ze žaloby i závěrečného vyjádření žalobců pak vyplývá, že návrh odstranění skupiny jasanů odůvodňovali především tím, že devastuje hraniční zeď na st. [parcelní číslo], způsobuje tím žalobcům škodu a vyvolává hrozbu vzniku škody na jejich majetku, odstranění porostu břečťanu se pak domáhali rovněž s odůvodněním, že devastuje hraniční zeď, což bylo zjištěno i provedeným dokazováním. Proto odstranění skupiny jasanů měl soud I. stupně posuzovat podle § 1042 a § 2903 odst. 2 o. z., u porostu břečťanu pak dle § 1013 a § 1016 odst. 2 a 3 o. z. (odkaz na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2573/2019 a 25 Cdo 591/2021); rozhodnutí soudu I. stupně proto u těchto nároků považují za nepřezkoumatelné. Nesouhlasí ani s důvody nevyhovění žalobě na odstranění jilmů sibiřských, neboť i po přesazení do kontejnerů zůstávají nadále v nepřípustné vzdálenosti od společné hranice pozemků ve smyslu § 1017 odst. 1 o. z. Přesazením do kontejnerů se sice snížilo riziko devastace hraniční zdi, nebyla však odstraněna hrozba dalších imisí, neboť ust. § 1017 odst. 1 o. z. sleduje i preventivní cíl, tedy ochranu např. proti budoucímu stínění či opadávání stromů apod. Postup žalované spočívající v přesazení stromů do kontejnerů považují za zneužití práva. Nesouhlasí ani s názorem, že odstranění porostu břečťanu a náletu jasanů se žalobci mohou domáhat pouze zdržovací žalobou, neboť jiný způsob nápravy protiprávního stavu, než jejich odstranění, není možný. Proto navrhovali změnu rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno, popř. zrušení rozsudku v napadeném rozsahu a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku. Namítla, že jilmy byly vysázeny za účelem zakrytí nevzhledné a pomalu degradující zdi žalobců, břečťan a jasan ztepilý pak nejsou výsledkem činnosti žalované. Dle žalované je celá žaloba postavena na ust. § 1017 odst. 1 o. z. (odkaz zejména na závěrečný návrh žalobců), za nedůvodný považuje odkaz žalobců na ust. § 1042 o. z. (žalovaná do vlastnického práva žalobců nijak nezasahuje) i na ust. § 2903 odst. 2 o. z. (žalobci neprokázali žádné vážné ohrožení, když nebylo prokázáno, že porosty poškozují jejich zeď). Žalovaná naopak akcentuje § 2903 odst. 1 o. z. s tím, že žalobci mohli převisy břečťanu odstranit a jasany ztepilé pokácet. Za zásadní pro všechna řízení tohoto typu považuje skutečnost, že se musí jednat o vysazené rostliny a stromy, což v případě břečťanu a jasanu neplatí. Judikatura citovaná v odvolání na daný případ, s ohledem na skutkové okolnosti, nedopadá. [příjmení] jsou přesazeny do mobilních truhlíků, nedevastují zeď, a pokud jsou udržovány v nízké výšce, nemohou produkovat imise, které je nutné řešit (většina listí spadne na pozemek žalované). Rovněž stínění je vyloučeno, neboť pozemek žalobců je jižně od jilmů. Ust. § 1017 odst. 1 o. z. je založeno na podmínce, že vlastník musí mít pro odstranění stromů rozumný důvod, zde takový neexistuje, neboť stromky jilmů jsou pravidelně udržovány a ošetřovány. Shluk jasanů a porost břečťanu není dílem protiprávního jednání žalované. [jméno] je možné odstranit bezpečně a ekonomicky nejvhodněji z pozemků žalobců, žalovaná jim v tom nikdy nebránila, žalobce [číslo] Ing. [příjmení] [příjmení] si to v minulosti vzal za své, následně názor změnil. V řízení pak nebylo jasně stanoveno, kdo je majitelem jasanů, když geodet [příjmení] konstatoval, že podstata stromu je na pozemku žalované, ovšem část stromů je na pozemku žalobců. Podle názoru žalované je nutné postupovat podle § 1067 věta druhá o. z., podle kterého vyrůstá-li strom na hranici pozem