15 CO 346/2021-84 — Neznámý soud 69

1. Shora uvedeným usnesením zamítl Okresní soud v Táboře (dále jen„ soud I. stupně“) žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se instalace zateplovacího systému na zeď svého domu [adresa] v [obec] (identifikovaného potřebnými údaji z katastru nemovitostí) hraničící s pozemkem žalobkyně [anonymizována dvě slova] v [obec], rovněž náležitě specifikovaným (výrok I.), stejně jako žalobu domáhající se, aby žalovanému bylo uloženo uvést zmíněnou zeď domu [adresa] v předešlý stav tak, že sejme všechny desky zateplovacího systému, které na zeď umístil (výrok II.). Výrokem III. pak uložil žalobkyni, aby nahradila žalovanému náklady řízení ve výši [částka] k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení. Žalobkyně tvrdila, že zateplovací systém, který žalovaný na zeď bezprostředně přiléhající k jejímu pozemku umístil, zasahuje nad tento pozemek a dochází tak k rušení její držby; proto podala žalobu podle § 176 a násl. o. s. ř. Soud I. stupně však na základě provedených důkazů, především technické zprávy vyhotovené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a místního ohledání, při němž bylo provedeno laserové měření, dospěl k závěru, že zateplovací systém na zdi domu žalovaného se nachází nad jeho pozemkem, nad pozemek žalobkyně nezasahuje a k tvrzenému rušení držby tak nedochází. Kromě toho vyslovil přesvědčení, že i kdyby k zásahu do držby došlo, nebylo by možno žalobě tak, jak byla formulována, z důvodů podrobně rozvedených v závěrečné části odstavce 6. odůvodnění usnesení vyhovět. Proto byla žaloba zamítnuta a o nákladech řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Vyslovila nesouhlas se závěrem, že zateplovací systém na domě žalovaného nezasahuje nad její pozemek, a ke zpochybnění tohoto závěru předložila technickou zprávu geodetické kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z ní podle jejího názoru jednoznačně plyne, že v některých místech činí přesah izolace do jejího pozemku až 13 cm. Žalobkyně dále vyslovila přesvědčení, že měření, které soud I. stupně při místním ohledání provedl, nebylo přesné, zejména proto, že je fakticky prováděl žalovaný, nikoli soudce. Měření geodetické kanceláře, o které se opírá jí předložená technická zpráva, bylo objektivní a tudíž i výrazně přesnější. Žalobkyně zpochybnila i názor soudu I. stupně, že žalobě by vzhledem k její formulaci nebylo možno vyhovět ani v případě, že by se část zateplovacího systému nad jejím pozemkem nacházela, a navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo aby bylo změněno tak, že bude její žalobě zcela vyhověno. 3. Žalovaný označil žalobkyní předloženou technickou zprávu za důkaz, který není s ohledem na koncentraci řízení přípustný; jinak se ztotožnil se závěry soudu I. stupně a navrhl potvrzení napadeného usnesení. 4. Odvolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou. Odvolací soud proto projednal věc podle § 212 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení v celém jeho rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. 5. Především je nutno uvést, že nelze souhlasit s námitkou žalovaného poukazující na nepřípustnost provedení důkazu technickou zprávou geodetické kanceláře [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně má pravdu, že s ohledem na charakter řízení o žalobě z rušené držby, především na lhůtu, v níž má soud rozhodnout (§ 177 odst. 1 o. s. ř.), je vyloučeno, aby si strany mohly obstarat všechny nezbytné důkazy. Jestliže tedy soud I. stupně na základě místního ohledání a měření při něm provedeného ve shodě se zprávou [anonymizováno] [obec] uzavřel, že k přesahu zateplovacího systému nad pozemek žalobkyně nedochází, a týž den ve věci rozhodl, nebylo v silách žalobkyně, aby si ještě před rozhodnutím obstarala důkaz, který by mohl tyto závěry zpochybnit. Zpráva [anonymizováno] [příjmení] byla vypracována [datum], tedy až po rozhodnutí soudu I. stupně, týká se problematiky, jež byla v prvostupňovém řízení řešena, a je tudíž důkazem přípustným podle § 205a písm. f) o. s. ř. Odvolací soud ji tedy při jednání přečetl; z tabulky na straně druhé této zprávy se podává, že na úrovni terénu se izolační desky na domě žalovaného nacházejí na hranici sousedících pozemků, směrem vzhůru dochází k odchylce směrem do pozemku žalobkyně, která je největší ve výšce 4,5 m a činí 130 mm. Vzhledem k tomu, co bude uvedeno níže, však nejsou údaje vyplývající ze zprávy pro rozhodnutí ve věci podstatné. 6. Jak už bylo konstatováno, soud I. stupně založil své zamítavé rozhodnutí na skutkovém závěru, že celý zateplovací systém se nachází nad pozemkem žalovaného a do držby žalobkyně proto nikterak nezasahuje. Důkaz provedený v odvolacím řízení tento jednoznačný závěr soudu I. stupně do určité míry zpochybňuje, avšak na věcné správnosti napadeného usnesení to nic nemění. Podle § 1023 odst. 1 o. z. musí vlastník pozemku snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Žalobkyně v žalobě uvádí pouze to, že zateplovací systém na domě žalovaného se nachází nad jejím pozemkem a že k tomu nedala žalovanému souhlas; ze znění žaloby ovšem vůbec neplyne, v čem ji tento tvrzený zásah do její držby omezuje a jaký důvod pro požadavek na odstranění zateplovacího systému má. S ničím takovým pak nepřichází ani v odvolání. Pokud žalobkyně při odvolacím jednání poukázala na to, že nyní v zimním období po izolaci na stěně domu žalovaného stéká na její pozemek voda z tajícího sněhu, jedná se o problém, který lze řešit jiným způsobem (např. okapním svodem vody na pozemek žalovaného); bez takovéhoto řešení by ostatně ke stékání vody na její pozemek docházelo, i kdyby zeď domu zateplena nebyla. Odvolací soud je tudíž přesvědčen, že i v případě, že by bylo možno mít přesah zateplovacího systému nad pozemek žalobkyně v rozsahu plynoucím ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] za spolehlivě prokázaný, jednalo by se v dané věci o situaci předvídanou v § 1023 odst. 1 o. z. Zateplení domu je nepochybně důležitým důvodem ve smyslu zmíněného ustanovení; za současné situace a při aktuálních cenách energií to platí dvojnásob. Zateplení se přirozeně neobejde bez rozšíření obvodových zdí a jestliže se zeď domu žalovaného na úrovni terénu nachází na samé hranici sousedních pozemků, nebylo by se (pokud by – jak žalobkyně uvádí – tato zeď byla kolmá a neodkláněla by se s pokračující výškou do pozemku žalovaného) možno určitému přesahu nad pozemek žalobkyně vyhnout. Tento přesah by se však pohyboval v řádu centimetrů a navíc ve výšce, kde by nemohl žalobkyni způsobovat žádné závažnější problémy; bylo by tak možno uzavřít, že k užívání prostoru nad jejím pozemkem dochází takovým způsobem, že žalobkyně nemůže mít rozumný důvod mu bránit. Z uvedeného vyplývá, že ani za skutkového stavu, z jakého vychází žalobkyně, by nebylo možno tvrzený zásah do prostoru nad jejím pozemkem považovat za svémocné rušení držby ve smyslu § 1003 o. z. a žalobě podle § 176 a násl. by nebylo možno vyhovět. Soud I. stupně proto rozhodl správně, když žalobu zamítl, a jelikož nepochybil ani při rozhodování o nákladech řízení, bylo přezkoumávané usnesení v celém rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrzeno. 7. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaný právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení, které představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po 1 900 Kč (k výpočtu její výše srov. odstavec 7. odůvodnění usnesení soudu I. stupně), dvě paušální částky náhrady výdajů po 300 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu těchto částek (924 Kč). Celkovou částku 5 324 Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zastupujícího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 211 o. s. ř.).