7 CO 1414/2021-137 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Manžel podal návrh na rozvod manželství, které uzavřel s manželkou [datum]. Narodily se z něho čtyři děti, dosud nezletilá dcera [jméno] [datum]. Poměry k ní byly upraveny opatrovnickým soudem. Podaný návrh odůvodnil tím, že došlo k povahovým a zájmovým nesouladům, které postupně vyvrcholily odchodem manžela ze společné domácnosti v říjnu 2019 a manželství se stalo absolutně nefunkčním. 2. Manželka ve vyjádření k návrhu s rozvodem nesouhlasila, když podle manželky je zachování manželství v zájmu dětí, zejména nezletilé [jméno]. V roce 2007 manželka onemocněla vážnou nemocí, je invalidní, pobírá důchod a mimo byt se pohybuje na invalidním vozíku. Žádala, aby manžel posečkal s rozvodem nejméně po dobu, kdy budou děti soběstačné. Navrhovala zamítnutí návrhu. 3. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11.8.2021, č.j. 159/2020-90 vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl (výrok I.). Manželovi uložil povinnost zaplatit manželce na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 10 800 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku vycházel z nesporných skutečností mezi účastníky, tedy, že se z manželství narodily čtyři děti, z toho dosud nezletilá [jméno], přičemž s matkou ve společné domácnosti žijí vyjma [jméno] i zletilá dcera [jméno] a syn [jméno], který stále studuje. Nebyly sporné soudně upravené poměry k dětem, pro dobu před rozvodem byla nezletilá [jméno] a tehdy nezletilý [jméno] rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne z 20.5.2020, č.j. 9 P a Nc 65/2020-26 svěřeni do výchovy matky a oběma dětem bylo přiznáno výživné 7 000 Kč měsíčně. Rozsudkem téhož soudu ze dne [datum], č.j. 9 P 134/2020-71 byla schválena dohoda rodičů, podle které byla nezletilá [jméno] pro dobu po rozvodu svěřena do péče matky, otec se zavázal přispívat na ni výživným 9 000 Kč měsíčně od právní moci výroku o rozvodu manželství. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Ke sporným skutečnostem, k existenci rozvratu manželství a dopadu případného rozvodu zejména na poměry manželky, prováděl soud prvního stupně dokazování. Z výpovědi obou manželů a svědků, dcery [jméno] (dříve [jméno]) a [jméno] [příjmení] ml., z posudku o invaliditě manželky [stát. instituce], z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu třetího stupně manželce, ze sdělení úřadu práce ČR o vyplacených dávkách, z rozpisu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu manželů, z potvrzení zaměstnavatele o výdělku manžela, soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že manželství, které trvalo 27 let, fungovalo tak, že manželka trpící roztroušenou sklerózou byla v domácnosti, manžel rodinu zajišťoval materiálně. Neměli rozpory v ekonomickém zajištění chodu rodiny, ani ve výchově dětí. V osobních vztazích nezjistil okresní soud zásadní povahové a názorové problémy, ale konstatoval určitou ztrátu intenzity a stagnaci vztahu, která nasměrovala manžela k potřebě navázat nový mimomanželský poměr. Manželé od října 2019 po odchodu manžela nežijí ve společné domácnosti. Dosud nezletilá [jméno] projevila zájem zachovat manželství rodičů pro zachování kontaktů s otcem. Zdravotní handicap, omezená hybnost manželky, která je soběstačná v péči o svoji osobu, ale je závislá na pomoci při obstarání domácnosti, je v současné době kompenzován dětmi žijícími vše společné domácnosti. Ekonomickou situaci obou manželů soud prvního stupně na základě provedených důkazů vyhodnotil tak, že manželka je ekonomicky slabším partnerem, pobírá invalidní důchod a příspěvek na péči celkem 11 662 Kč a její výdaje jsou 9 878 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji manželky byl vyčíslen na 1 784 Kč. Zdrojem příjmu manžela byl zjištěn plat ze služebního poměru vojáka z povolání a příspěvek na bydlení v celkové výši 48 355 Kč. Výdaje manžela včetně výživného pro nezletilou dceru [jméno] a studujícího syna [jméno], výživné manželky a náklady bydlení manžela s přítelkyní vyčíslil prvostupňový soud částkou 42 560 Kč, za rozdíl mezi příjmy a výdaji manžela považoval 5 795 Kč. Učiněná skutková zjištění zhodnotil tak, že došlo k rozvratu manželství účastníků ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku a příčinou rozvratu manželství spatřoval soud prvního stupně v tom, že v důsledku stagnace vztahu po osobní stránce tíhnul manžel k potřebě navázání nového mimomanželského poměru, k čemuž i došlo. Námitku manželky, že jsou dány důvody pro zachování manželství spočívajícími v zájmu dítěte, dosud nezletilé [jméno], která si nepřeje rozvod rodičů ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o.z., vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť nezletilá [jméno] je zdravá, žije s matkou, na kterou je fixovaná, má možnost vídat se s otcem, je zajištěna výživným a je ve věku, kdy se blíží zletilosti. Neshledal za naplněné ani zákonné předpoklady pro zachování manželství ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o.z., kdy nebyly podle prvostupňového soudu naplněny všechny tři zákonné předpoklady. Dospěl sice k závěru, že manželka se převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílela, a že příčiny rozvratu jsou na straně manžela, shledal i to, že rozvodem jí bude způsobena zvlášť závažná újma s ohledem na její zdravotní stav, kdy je invalidní, trpí vážnou nemocí a ztratí potencionální možnost péče manžela. Neshledal ale mimořádné okolnosti, které by svědčily pro zachování manželství, když manželé žijí odděleně od října 2019, manželce manžel tedy dlouhodobě neposkytuje péči ani před případným rozvodem a nápomoc v domácnosti zajišťují jejich děti. Prvostupňový soud mimořádné okolnosti, které by svědčily pro zachování manželství, nenalezl ani v ekonomické oblasti, přestože manželku považoval za ekonomicky slabšího partnera. Provedl porovnání příjmů a výdajů, resp. vyčíslených zbytkových částek pro spotřebu každého manžela po odečtení pravidelných výdajů, neshledal zde žádný„ propastný rozdíl“ mezi těmito prostředky, a proto ani v ekonomické rovině neshledal mimořádné okolnosti, které by svědčily pro zachování manželství. Rozvedení manželství podle soudu prvního stupně nebránil ani fakt, že spolu manželé v době rozvodu nežili po dobu jednoho roku a deseti měsíců, nikoliv po dobu tří let ve smyslu § 758 o. z. Návrhu proto vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 z.ř.s. věta druhá, posoudil okolnosti případu, a to zjištěné příčiny rozvratu manželství na straně manžela, a uložil mu zaplatit manželce na náhradě nákladů řízení 10 800 Kč za šest úkonů právní pomoci zástupkyně manželky, šest režijních paušálů (§ 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. při tarifní hodnotě 10 000 Kč, náhrada za jeden úkon právní pomoci činila 1 500 Kč, náhrada za šest režijních paušálů představovala 1 800 Kč). 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně se manželka odvolala a to do výroku I., kterým bylo manželství účastníků rozvedeno. V odvolání poukázala na délku trvání manželství 27 let, na čtyři děti, které se z manželství narodily, na to, že dvě děti dosud nejsou schopny se samy živit a dcera [jméno] je stále nezletilá. Zdůraznila, že manželství bylo spokojené bez vážných rozporů, v jeho průběhu onemocněla, stala se invalidní, je omezena v pohybu a fyzických aktivitách, potřebuje pomoc jiné osoby, je odkázána i na invalidní vozík, není schopna pracovat a invalidní důchod s příspěvkem na péči (7 262 + 4 400 Kč) nepokrývají všechny její náklady, když po zaplacení úhrad spojených s užíváním bytu, poměrné částky na společné dluhy, jí zůstává měsíční částka 1 784 Kč, z čehož by měla dostát i své vyživovací povinnosti k dosud dvěma nezaopatřeným dětem. Nesouhlasila s ekonomickou úvahou soudu prvního stupně o výši nákladů manžela, kam započetl i náklady na společnou domácnost s jeho přítelkyní. Poukázala na společný dluh na pořízení bydlení za manželství ve výši 1 311 643 Kč a na svoji neschopnost hradit manželovi polovinu tohoto závazku a dopad takové povinnosti na ní a na děti. Manželka dále v odvolání namítala, že soud prvního stupně dostatečně nezohlednil stanovisko orgánu sociálněprávní ochrany dětí, podle kterého je rozvod manželství v rozporu se zájmy nezletilé dcery [jméno]. Vyjádřila rovněž obavu, že vlivem stresu spojeným s rozvodem manželství může dojít ke zhoršení jejího zdravotního stavu a na to, že vlivem rozvodu může být ohroženo i bydlení, jak její, tak obou nezaopatřených dětí. Odchod manžela ze společné domácnosti považuje za dohodu mezi nimi, že budou žít odděleně, ale bez rozvodu a rovněž podle jejího názoru dosud prvostupňový soud dostatečně nevyužil možnosti vyplývající z § 389 z.ř.s., a to vést účastníky k odstranění příčin rozvodu manželství a nepokusil se o jejich smíření. Navrhla proto rozsudek soudu prvého stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení s doporučením k přehodnocení situace nezletilé dcery [jméno] a s doporučením postupu podle § 389 odst. 2 z.ř.s. 5. Proti výroku II., kterým bylo uloženo manželovi zaplatit manželce na náhradě nákladů řízení 10 800 Kč, se odvolal manžel. Tvrdil, že známost