19 CO 94/2023-231 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Návrh odůvodnili tím, že ohledně těchto nemovitostí uzavřeli dne 15. 10. 2019 darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, na základě které měla nabýt vlastnictví k nemovitostem neteř žalobců [jméno] [příjmení] (žalovaná). Po uzavření darovací smlouvy však byli oba žalobci omezeni ve svéprávnosti, žalobce [příjmení] [příjmení] trpí [anonymizována tři slova] spojenou s [anonymizována tři slova], žalobce [jméno] [příjmení] trpí [anonymizována tři slova]. Podle znaleckého posudku ani jeden ze žalobců nebyl již v říjnu 2019 schopen porozumět důsledkům uzavření této darovací smlouvy, která je proto neplatná a vlastnické právo na žalovanou tak nemohlo přejít. 2. Okresní soud v Prachaticích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem určil, že vlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], na adrese [obec a číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], jsou žalobci (výrok I.). Žalované soud uložil povinnost zaplatit žalobcům nákladu nákladů řízení ve výši 65 984 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč (výrok III.). 3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce [příjmení] [příjmení] byl rozsudkem téhož soudu ze dne 9. 11. 2021, č. j. 0 Nc 433/2021-51 omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Důvodem omezení svéprávnosti byla skutečnost, že žalobce je osobou trpící lehkým až středně těžkým typem Alzheimerovy demence, která se rozvinula u jedince s lehkou mentální retardací. Žalobce [jméno] [příjmení] byl omezen ve svéprávnosti rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. 0 Nc 434/2021-47 mimo jiné tak, že není způsobilý činit právní jednání týkající se nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje 200 Kč, uzavírat darovací smlouvy ohledně daru hodnoty vyšší než 200 Kč či daru vzhledem k okolnostem neobvyklému. Jelikož žalobce trpí demencí středně těžkého stupně smíšené etiologie (na vzniku se podílí složka vaskulární, posuzovaný opakovaně prodělal v minulosti mozkové cévní příhody, a roky trvající nadužívání alkoholu), není proto schopen právně jednat. Oběma žalobcům byla opatrovnicí jmenována paní [jméno] [příjmení]. Podání žaloby na určení vlastnictví bylo opatrovnici žalobců v souladu s ustanovením § 483 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku schváleno rozhodnutím soudu. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a to středně těžkou demencí smíšené etiologie při původně patologickém intelektu, lehké mentální retardaci. Byl celoživotně intelektově podstatně limitován, právního jednání ve složitějších případech, jako je např. uzavření darovací či obdobné smlouvy nebyl schopen celoživotně, tedy ani v roce 2019, kdy došlo uzavření předmětné darovací smlouvy. Důsledkům uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti podle znalce nebyl díky forenzně zásadnímu postižení kognitivních funkcí (stavu po nástupu syndromu demence při premorbidní mentální retardaci) schopen porozumět. Závěr, že [jméno] [příjmení] trpí lehkou mentální retardací, potvrzuje rovněž znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul] v posudku vypracovaném pro účely řízení o omezení svéprávnosti. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] soud dále zjistil, že žalobce [jméno] [příjmení] trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a to středně těžkou demencí smíšené etiologie při původně subnormním, hraničním intelektu. Zásadním momentem byla cévní mozková příhoda, kterou utrpěl v roce 2015, od té je jeho schopnost plnohodnotně anticipovat forenzně podstatně snížena. Dle znalce [jméno] [příjmení] nebyl schopen porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti, a to díky forenzně zásadnímu postižení kognitivních funkcí (stavu po poškození mozku cévní mozkovou příhodou), nevzdělanosti a při premorbidní simplexní, zmanipulovatelné osobnosti. Ke stejnému závěru došla ve svém posudku rovněž [titul] [jméno] [příjmení], podle které se na vzniku demence smíšeného typu středně těžkého stupně podílela složka vaskulární dle zjištěné polymorbidity (vysoký tlak, cukrovka, opakované embolizace do mozku a ischemické cévní mozkové příhody). K mozkové příhodě navíc došlo u nevzdělaného člověka s premorbidní simplexní a zmanipulovatelnou osobností. Již dne 30. 9. 2019, tedy cca dva týdny před podpisem smlouvy, je v rámci propouštěcí zprávy po doléčení a rehabilitaci po provedení punkce abscesu [titul] [jméno] [příjmení] doporučováno přešetření jeho svéprávnosti. Soud prvního stupně proto uzavřel, že s vysokou mírou pravděpodobnosti lze určit, že žalobci jednali v duševní poruše, která je činila neschopnými právně jednat. Znalec s přihlédnutím k povaze onemocnění žalobců vyloučil, že by žalobci v době uzavření smlouvy mohli mít tzv. světlý okamžik. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti je neplatná a vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku rozsudku jsou tudíž žalobci. Věc právně posoudí dle § 581 občanského zákoníku, a pokud je o naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Procesně úspěšným žalobcům soud přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 1 800 Kč (znalečné v souvislosti s výslechem znalce). 4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Žalovaná má za to, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, když neprovedl jí navržený důkaz revizním znaleckým posudkem, což má za následek neúplné zjištění skutkového stavu věci. Současně provedené důkazy nesprávně vyhodnotil, když dospěl k nesprávným závěrům (především se jedná o nesprávné hodnocení výpovědí svědků/účastníků). Dle žalované došlo k nesprávnému postupu soudu, kdy skutkový stav a relevantní skutečnosti významné pro vypracování adekvátního znaleckého posudku soud zjišťoval až po znalecké výpovědi znalce, který vypracoval znalecký posudek předložený žalobci, resp. až po provedení tohoto znaleckého posudku jako důkazu při jednání. Soud při hodnocení věrohodnosti osoby opatrovnice [jméno] [příjmení] nepřihlédl k tomu, že se celého prvního jednání dne 25. 8. 2022 účastnila jako hmotněprávní zástupce žalobců, následně při jednání dne 11. 10. 2022 vystupovala v řízení jako svědek. Jako jediný důkaz pak byl prakticky vzat pouze znalecký posudek, resp. výpověď znalce, který na zakázku žalobců (jejich právního zástupce) vypracovával posudek týkající se způsobilosti žalobců učinit určitý právní úkon. Žalovaná v podaném odvolání dále podrobně popisuje okolnosti sepisu darovací smlouvy, hodnotí osoby slyšených svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a jejich výpovědi před soudem. Za zásadní pochybení žalovaná považuje skutečnost, že znalec [příjmení] nebyl seznámen s dřívějším životem žalobců, vycházel pouze z informací poskytnutých opatrovnicí žalobců. Znalci byla poskytnuta vybraná zdravotnická dokumentace, ze které vycházel, žádné podrobnosti týkající se osobních poměrů a každodenního života mu sděleny nebyly. Žalovaná proto považuje znalecký posudek za nedostatečný. Odkazuje přitom na judikaturu Nejvyššího soudu a podrobně se vyjadřuje k výslechu znalce před soudem. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] považuje žalovaná za zmatenou, naopak výpovědi svědků [příjmení] a [jméno] [příjmení] považuje za objektivní a podstatné. Poukazuje dále na skutečnost, že v zásadě nebylo vůbec přihlédnuto ke svědecké výpovědi advokáta [příjmení], který ověřoval podpisy žalobců a byl jako jediný ze svědků daného právního jednání přítomen. Znalecký posudek znalce [příjmení] dle žalované trpí zásadními nedostatky, lékařské zprávy byly účelově vybrány, znalci nebyly známy poměry žalobců v roce 2019, soud řádně nezohlednil svědecké výpovědi svědků, které podlamují závěr znalce a není pravdou, že by tyto byly v souladu se závěry znalce. Soud prvního stupně proto nepostupoval správně, pokud nevyhověl návrhu žalované na vyhotovení revizního znaleckého posudku eventuelně ústavního posudku. Žalovaná dále nesouhlasí s výrokem o nákladech řízení, neboť výsledek řízení je postaven čistě na odborném posudku jedné jediné osoby (soudního znalce) a předmět sporu vznikl nezávisle na její vůli. Žalovaná přistoupila na darování nemovitostí v dobré víře a v této je i nabyla a byla přesvědčena o tom, že žalobci byli způsobilí předmětné právní jednání učinit, že se sami pro darování rozhodli a ona předmětný dar přijala. Z tohoto důvodu je namístě postup ve smyslu § 150 o. s. ř., podle které