7 Co 63/2026-140 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výrok I.) žalovanému uložil zaplatit žalobci částky 30 823,92 Kč a 10 527 Kč s příslušenstvím. Ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.). Žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 509,67 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 10 527 Kč s tvrzeními, že žalovaný si objednal strojní obrábění (C rám č. v. , označení výrobku, za 28 450 Kč bez DPH a spodní rám č. v. , označení výrobku, za 31 055 Kč bez DPH). Objednávka byla zpracována (dodána) a byla vystavena faktura č. , číslo, na částku 71 995 Kč (včetně DPH). Žalovaný uhradil na uvedenou fakturu pouze 61 468 Kč (zůstal dluh ve výši 10 527 Kč). Dále žalobce požadoval úhradu částky 51 850,92 Kč. Tvrdil, že žalovaný si objednal strojní obrábění, (rám č. v. , označení výrobku, za 32 836 Kč bez DPH, svařenec č. v. , označení výrobku, za 13 950 Kč bez DPH a svařenec č. v. , označení výrobku, za 75 700 Kč bez DPH). Termín dodání byl (nakonec) stanoven (posunut) na 17. 7. 2024 s tím, že žalobce provede i lakování výrobků. Žalovaný se dostavil dne 17. 7. 2024 a s ohledem na nedostatek místa na automobilu (vozíku) si odvezl pouze dva objednané kusy a následně si zbývající kus odvezl 19. 7. 2024. Žalobce žalovanému vystavil fakturu č. , číslo, na částku 160 308,06 Kč. Žalovaný však uhradil pouze částku 108 457,14 Kč (zůstal dluh ve výši 51 850,92 Kč). Žalovaný odmítl dluh uhradit s odůvodněním, že fakturuje náklady spojené se zpožděním dodávky a nesprávným provedením povrchu úpravy na zakázce. Žalobce poukazoval na to, že v potvrzení objednávky je jednostranný zápočet pohledávek objednatele proti pohledávce dodavatele je výslovně vyloučen a je vyloučena odpovědnost dodavatele za prodlení.3. Ve skutkové rovině soud prvního stupně došel k závěru, že ohledně 1. zakázky došlo k potvrzení objednávky žalovaného žalobcem 15. 3. 2024 s termínem dodání 26. 3. 2024 (jednostranný zápočet objednatele proti pohledávce dodavatele byl vyloučený). Předmět díla (spodní rám a rám C) byl předán žalobcem žalovanému. Žalobce vystavil fakturu 31. 3. 2024 na 71 995 Kč. E-mailem ze dne 4. 6. 2024 uznal žalobce pohledávku 8 700 Kč vůči žalovanému. Dne 14. 8. 2024 vystavil žalovaný žalobci fakturu na 10 527 Kč za reklamaci a opravu. Ohledně 2. zakázky bylo prokázáno, že objednávka byla potvrzena dne 14. 6. 2024 (výroba 3 svařenců) a byla upravena (definitivně potvrzena 12. 7. 2024). V důsledku posunutí termínu dodání díla na 12. 7. 2024 došlo ke zrušení dopravy a lakování žalovaným (žalovaný doložil storno poplatek za lakování 5 000 Kč, poskytnutí slevy zákazníkovi na částku 4 250 Kč a náklady na zajištění dopravy ve výši 2 287 Kč a 7 052 Kč). Žalobce předal žalovanému 2 svařence 19. 7. 2024 a jeden svařenec dne 17. 7. 2024. Žalobce vystavil fakturu 17. 7. 2024 na 160 308,06 Kč. Poté žalovaný vystavil fakturu 13. 8. 2024 na 51 851 Kč za zpoždění dodávky a nesprávnou konkrétní úpravu na zakázce. Žalobce dne 15. 8. 2024 reagoval na vady díla popsané žalovaným v emailové komunikaci zejména ze dne 21. 8. 2024 spočívající v nesprávném obrobení svařenců, pokud jde o jejich tloušťku a způsob povrchové úpravy, kterou byl nátěr namísto lakování tak, že je neuznává, přičemž důvody tohoto neuznání popsal svědek , jméno FO, . Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že provedl lakování, nikoliv nátěr. , tituly před jménem, , právnická osoba, vypověděl mj., že u zakázek se počítá s termínovými rezervami, a že v případě výskytu vad se strany snaží je odstranit, buď ještě u zhotovitele, nebo je napraví objednatel anebo se vyřeší při montáži u koncového odběratele, tyto vady se však většinou kompenzují v příštích zakázkách. Soud měl k dispozici emailovou komunikaci za dobu (od 4/2024 do 7/2024) mezi účastníky. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu dne 12. 11. 2024. Na 1. i 2. zakázku žalovaný zaplatil žalobci částečně (výše uvedené částky). Soud prvního stupně také zamítl důkaz znaleckým posudkem ke zjišťování vad díla pro nadbytečnost. Pokud jde o 2. zakázku měl soud prvního stupně za prokázané, že předmětem smlouvy (o dílo) bylo strojní obrábění (rám č. v. , označení výrobku, , svařenec č. v. , označení výrobku, a svařenec č. v. , označení výrobku, ). Dílo mělo být předáno žalovanému do 12. 7. 2024. K fakticky k předání díla došlo dne 17. 7. 2024 a dne 19. 7. 2024. Z dokazování dále vyplynulo, že účastníci neměli sjednánu sankci za opoždění s dodáním díla (smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti ze smlouvy). Ohledně této 2. zakázky soud prvního stupně z obsáhlé emailové komunikace dovodil, že žalovaný požadoval vysvětlení po žalobci, jak bylo dílo v podobě 2. zakázky realizováno, jak vyplývá z emailu ze dne 19. 8. 2024, ale především ze dne 21. 8. 2024. Tyto skutečnosti však soud prvního stupně nelze považovat za vady díla, které by žalovaný vytkl žalobci, neboť v emailu ze dne 23. 8. 2024 je jednoznačně sděleno žalovaným žalobci, že „nebude ... řešit reklamaci, kterou ... ještě nepodali.“. Fakturu na částku 51 851 Kč vystavil žalovaný žalobci již 13. 8. 2024, (před emailovou komunikací ze dne 19. 8. 2024 a 21. 8. 2024) a předmětem faktury byly „náklady spojené se zpožděním dodávky a nesprávným provedením povrchové úpravy na zakázce dle nabídky č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2024 a navazující objednávky č. , hodnota, ze dne 7. 6. 2024“, což nelze považovat za dostatečně konkrétní specifikaci vad díla.4. Dále soud prvního stupně vyšel z toho, že v důsledku posunutí termínu dodání díla ze dne 9. 7. 2024, jež oznámil žalobce žalovanému 8. 7. 2024, vznikla žalovanému škoda dle § 2894 a násl. o. z. (§ 2913 o. z. - porušením smluvní povinnosti dodat dílo ve sjednaném termínu 12. 7. 2024, nikoliv 17. 7. 2024) ve výši 5 000 Kč, kterou musel žalovaný zaplatit jako storno poplatek lakýrníkovi, slevy koncovému zákazníkovi ve výši 4 250 Kč a dopravy ve výši 3 077 Kč. Celková výše škody tak činí 12 327 Kč. Přestože žalobce si vymínil v potvrzení objednávky a faktuře, že započtení na fakturu ani smluvní pokutu nepřipouští, soud prvního stupně měl za to, že s ohledem na prokázání vzniku škody na straně žalovaného v důsledku porušení povinností žalobce (nutnost odmítnout objednané lakování a dopravu a poskytnutí slevy koncovému zákazníkovi), tuto peněžitou pohledávku lze započíst dle § 1982 o. z. proti pohledávce žalobce. Obdobně lze započíst proti pohledávce žalobce dle § 1982 o. z. i částku 8 700 Kč s DPH tj. 10 527 Kč, kterou uznal žalobce jako zohlednitelnou částku slevy z 1. zakázky, když zakázka 2. je příští zakázkou účastníků. Soud tak shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení částky 30 823,92 Kč (51 850,92 Kč – 12 327 Kč – 8 700 Kč), a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 30 823,92 Kč. Protože žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky, přiznal žalobci i úrok z prodlení dle § 1972 o. z. v zákonné výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ve zbytku žalobu zamítl. Přestože jde o vzájemný závazek podnikatelů, nepřiznal žalobci náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 1963, § 1972 a § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění ve vztahu k 2. zakázce. V právní rovině soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena (1. zakázka) smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo strojní obrábění (C rám č. v. , označení výrobku, a spodní rám č.v. , označení výrobku, ). Toto dílo mělo být předáno žalovanému do 26. 3. 2024 Fakticky k předání došlo dne 27. 3. 2024 a dne 31. 3. 2024. Pokud jde tedy o tuto 1. zakázku, byla dle žalovaného dodána po sjednaném termínu dodání, kterým byl den 26. 3. 2024, a to dne 27. 3. 2024 a dne 31. 3. 2024, proto vystavil fakturu dne 14. 8. 2024 na částku 10 527 Kč, tj. 8 700 Kč s DPH za reklamaci a opravu dle mailu ze 4. 6. 2024, jehož obsahem je však pouze nabídka slevy při příští zakázce v důsledku zpoždění dodání díla při 1. zakázce. Soud prvního stupně (na základě provedeného okazování) konstatoval, že mezi účastníky došlo k emailové komunikaci, jejímž obsahem však nebyly konkrétní vady díla ani přesně specifikované zpoždění dodání díla. Účastníci ani neměli sjednánu sankci za opoždění s dodáním díla (smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti ze smlouvy). Žalovaný nevytkl konkrétní vady díla žalobci z 1. zakázky a nebylo tak možné dovodit vznik odpovědnosti za vady díla na straně žalobce ve smyslu § 2615 a násl. o. z. Obdobně nebylo možné dovodit, že žalobce se zavázal zaplatit žalovanému částku 8 700 Kč. Šlo (jen) o nabídku řešení vzniklé situace (zohlednitelnou až při příští zakázce). I pokud by soud prvního stupně za uplatnění vad díla z 1. zakázky považoval fakturu žalovaného na částku 10 527 Kč ze 14. 8. 2024 (8 700 Kč s DPH), nešlo by o uplatnění vad bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2618 o. z. Soud prvního stupně tedy shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení částk