54 CO 241/2021-160 — Neznámý soud 58

1. Soud prvního stupně rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 75 227,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále povinnost v téže lhůtě nahradit žalobci – k rukám jeho právního zástupce advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] – náklady řízení ve výši 40 291,70 Kč (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na ustanovení § [číslo] odstavec 1, § [číslo] věty druhé, § [číslo] odstavec 1, § [číslo], § [číslo], § [číslo] odstavec 1, § [číslo] odstavec 1 a 2, § [číslo], § [číslo] odstavec 1 a 2, § 2106 a § 2107 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) tím, že žalovaná jako zhotovitel prováděla pro žalobce stavbu zděného oplocení kolem domu za sjednanou cenu (dle rozpočtu) 93 450 Kč (bez DPH); dílo bylo předáno bez výhrad dne [datum], žalovanou byla poskytnuta záruka za jakost v délce 48 měsíců ode dne předání a převzetí díla. Koncem roku 2018 žalobce zaznamenal vady oplocení spočívající v jeho praskání, o jejichž existenci žalovanou informoval a žádal ji o nápravu e-mailem odeslaným jí [datum]. Dne [datum] u žalované stavbu oplocení reklamoval, aniž provedl volbu nároku. Žalovaná uplatněnou vadu jako nárok z odpovědnosti za vady neuznala, navrhla však její odstranění zahlazením povrchu z titulu záruky za jakost, žalobce takový způsob opravy nepovažoval za dostačující. Soud prvního stupně vzal dále za prokázáno, že příčinou vzniku prasklin plotu a odpadávání tvárnic byly objemové změny výplňového betonu vlivem kolísání vlhkostních a teplotních podmínek a související rozpínavosti mrznoucí vody. K vnikání dešťové vody či sněhu do plotových sloupků a podezdívky pak došlo v důsledku nedostatečného zakrytí, kdy svislá styčná spára mezi dvěma zákrytovými deskami není dostatečně ošetřena, v důsledku čehož vniká voda do konstrukce plotu, mimo jiné i do vzduchových kavern vzniklých v důsledku nekvalitního zhutnění zálivkového betonu. Vadu plotu (spočívající v nedostatečném ošetření svislé styčné spáry mezi dvěma zákrytovými deskami zakrývajícími plotové sloupky a podezdívku) měl soud prvního stupně za skrytou vadu, kterou měla zhotovená stavba oplocení již při přechodu nebezpečí škody na žalobce, kterou však žalobce při převzetí díla nemohl zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Tato skrytá vada, která se projevila (vznikem prasklin plotu a odpadáváním tvárnic) koncem roku 2018, založila právo žalobce z vadného plnění dle § [číslo] odstavec 2 ve spojení s § 2099 a násl. o. z. Pokud pak ji žalobce žalované oznámil dne [datum], učinil tak dle mínění prvostupňového soudu včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit při dostatečné péči, nejpozději do 5 let od převzetí stavby (§ 2629 odstavec 1 o. z.). Protože však žalobce včas neprovedl volbu nároku z odpovědnosti za vady ve smyslu § [číslo] odstavec 2 ve spojení s § 2106 odstavec 3 o. z., neboť tak neučinil při oznámení vady, ani bez zbytečného odkladu poté, náležela mu práva dle § 2107 o. z., tedy právo na odstranění vady, a nebo na přiměřenou slevu z ceny díla. Protože žalovaná vytýkanou vadu neodstranila (do doby uplatnění nároku na slevu z ceny díla tak mohla učinit podle své volby opravou díla či provedením náhradního díla), dospěl soud prvního stupně k závěru, že slevu z ceny díla žalobce požaduje důvodně. Její výši pak soud prvního stupně posuzoval za využití judikatury Nejvyššího soudu (rozsudku sp. zn. 33 Cdo 69/2013) a zohlednil, že žalobcem vytčená vada nejenže zásadně snižuje estetickou hodnotu oplocení, ale výrazně snižuje jeho funkční vlastnosti a výrazně omezuje i jeho životnost. Slevu z ceny díla (ve výši odpovídající rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou má vadné dílo, tj. 70 % původní ceny při zohlednění 15% DPH) měl tak za zcela důvodnou. Závěrem ještě soud prvního stupně odmítl jako nedůvodnou námitku žalované týkající se použití žalobcem vymíněných tvárnic, kdy měl za to, že bylo povinností žalované na jejich případnou nevhodnost žalobce upozornit (§ 2594 odstavec 1 o. z.). Za bezvýznamné také měl, zda žalobce žalované vytýkal vady z titulu odpovědnosti za vady či z titulu záruky. To, že by žalobce žalované neumožnil odstranění vady, neshledal. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. s tím, že ve sporu úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ze žaloby (3 762 Kč), nákladech vynaložených na znalecký posudek zpracovaný mimo soudní řízení (6 800 Kč) a v nákladech na zastupování advokátem, které soud prvního stupně vyčíslil částkou 29 729,70 Kč. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně se žalovaná odvolala; vytýkala mu neúplné zjištění skutkového stavu, nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Z hlediska skutkového soud prvního stupně dle žalované nesprávně dovodil, že by v okamžiku zjištění vady, jak ho tvrdil žalobce, tj. koncem roku 2018, se tato projevovala„ vznikem prasklin plotu a odpadáváním tvárnic“, tedy že se vada projevovala v daný okamžik totožně, jako v momentě oznámení vady dne [datum] (zřejmě dne [datum] – pozn. odvolacího soudu). Pokud bylo prováděno dokazování k rozsahu vad, váže se toto k momentu provedení znaleckého posudku, nikoliv ke dni zjištění vady. Ze samotné žaloby se přitom podává, že se„ koncem roku 2018 začaly objevovat praskliny“ a nikoli, že by tehdy poškození plotu dosáhlo rozsahu, jak je nakonec reklamováno. Sám žalobce ostatně tvrdí, že došlo ke zvětšení prasklin až během následujících tří měsíců. Vzal-li soud dále za prokázané, že k uplatnění vady došlo e-mailem dne [datum], nemění uvedené nesprávné skutkové zjištění na dalších závěrech nic podstatného s výhradou toho, že vady se začaly více projevovat právě po zimě, kdy měl žalobce potřebu je o měsíc dále„ oficiálně reklamovat“ spolu s přiloženou fotodokumentací. 3. Z hlediska procesního měla odvolatelka za nesprávný postup prvostupňového soudu při provádění dokazování znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], ze závěrů jehož písemného znaleckého posudku nemohl vycházet, pokud jej jako znalce nemohl vyslechnout (což s ohledem na závěry posudku bylo nezbytné); procesně za nepřípustné měla, aby znalec byl posléze vyslýchán jako svědek. Nemohl tak soud mít za prokázáno, že vada vznikla v daném rozsahu. 4. Co se týče hmotněprávního posouzení věci, soud prvního stupně nesprávně vyloučil aplikaci ustanovení § 2629 odstavec 1 o. z. a uplatnění vady žalobcem měl za včasné, přestože k němu došlo s odstupem více než dvou měsíců; navíc k tomuto závěru soud prvního stupně nic dalšího neuvedl a lze ho tak mít za nepřezkoumatelný. S odkazem na relevantní judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2970/2013) žalovaná uvedla, že časové určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o lhůtu velmi krátkou, jíž je míněno bezodkladně, neprodleně, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu a doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Rozhodně tak dle žalované nelze mít za bezodkladné uplatnění vady za více než měsíc, ač byly zjevnými„ koncem roku 2018“, tj. před zimním obdobím. Žalovaná v této souvislosti poukázala na tvrzení„ svědka/znalce“, že oprava plotu před zimou by zabránila vzniku škody na něm po zimě. 5. Nakonec za nesprávný měla žalovaná i závěr prvostupňového soudu, že žalobci vznikl konkrétně nárok na slevu z ceny díla. V této souvislosti měla za rozhodující, že žalovaný v průběhu doby provedl volbu práva v podobě opravy věci, což potvrdil v podání ze dne [datum], kdy trval na„ opravě poškozených částí plotu vedoucí k odstranění vady jako takové“. Pokud pak byl žalovanou vyzván ke sdělení termínu, kdy může žalovaná vadu odstranit, neučil tak; vyjádřil nesouhlas se způsobem odstranění vady co do technického řešení, nikoli s opravou jako takovou. Žalovaný tak nemá právo volbu měnit ani požadovat slevu z ceny díla. Také její přiměřenost nebyla soudem prvního stupně posouzena správně, kdy tato se musí vztahovat k míře poškození ke dni zjištění vady díla, zde tedy před zimou na přelomu let 2018 2019, kdy nepochybně rozsah poškození díla následně narostl v důsledku nikoli bezodkladného oznámení vady díla. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že žaloba bude zamítnuta a bude mu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. 6. Žalobce navrhl rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Ve vyjádření k odvolání připomněl uzavření smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla mimo jiné stavby oplocení kolem domu, která byla provedena [datum]. Koncem roku 2018 se na díle začaly projevovat první známky vad (vznik prasklin), které během následujících tří měsíců vyústily až k odpadávání částí tvárnic na oplocení. Proto žalobce bez zbytečného odkladu kontaktoval žalovanou, [datum] oznámil existenci vad a [datum] e-mailem odeslal oficiální písemnou reklamaci, ve které vytkl vadu a požádal o nápravu. Až v květnu 2019 mu bylo zasláno přijetí reklamace, která