54 CO 51/2022-444 — Neznámý soud 58

1. Soud prvního stupně rozsudkem zamítl návrh, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 000 Kč (výrok I.), jakož i eventuální návrhy, kterými se žalobce proti žalovanému domáhal jednak určení, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. 333, jehož součástí je stavba č. ev. [číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Polubný, obec Kořenov (dále jen„ nemovité věci“ či„ chalupa v [anonymizováno]“ nebo též jen„ roubenka“), s podílem o velikosti ideální jedné třetiny, a dále zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce k uvedeným nemovitým věcem (výrok II.). O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení rozhodl výrokem III. téhož rozsudku tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému částku 271 778,10 Kč, a o nákladech státu výrokem IV. tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě částku 105 Kč, v obou případech vždy do 3 dnů od právní moci rozsudku. 2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 555 odst. 2 a § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), § 829 odst. 1, § 833 až § 835, § 839 a § 844 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v jeho znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“), která vyložil s ohledem na právní závěry vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 1019/2002, ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 32 Odo 995/2004, a ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 29 Odo 93/2001, a § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), které vyložil s ohledem na právní závěry vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 28 Cdo 406/2007, a ze dne [datum], sp. zn. 22 do [číslo], a ve stanovisku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpj [číslo], tím, že v daném případě nebylo prokázáno uzavření dohody o způsobu vypořádání majetku při vystoupení účastníka ze sdružení či po rozpuštění sdružení a z toho důvodu nelze uvažovat o přiznání částky 2 000 000 Kč žalobci ať už z důvodu plnění podle takové dohody, nebo z důvodu náhrady újmy za porušení smluvní povinnosti, jak žalobce ve svém návrhu požadoval. Rovněž tak nemohlo být vyhověno žalobě na zaplacení peněžitého plnění z titulu existence případného zákonného nároku na vyplacení peněžité náhrady vypořádacího podílu žalobce jako vystoupivšího člena sdružení z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace na žalované straně, neboť žalovaný nemohl být o zaplacení takového nároku žalován pouze sám, nýbrž bylo nutné, aby se takového řízení účastnili všichni členové sdružení. 3. Soud prvního stupně sice připustil, že žalobce, žalovaný a [příjmení] [příjmení] během oslavy [jméno] v roce 2012 uzavřeli ústní dohodu o tom, že se pokusí od PhDr. [jméno] [příjmení] koupit nemovité věci v [anonymizováno], konkrétně ruinu roubenky a přilehlé pozemky, kdy současně dohodnutým záměrem dotyčných bylo postavit společně na uvedeném místě novou stavbu, a to primárně pro rekreaci svých rodin. Za tím účelem se tedy dále dohodli, že každý z nich na nákup a stavbu finančně přispěje ve stejném rozsahu třetinou a dále se stavbou fakticky pomůže. Během března 2013 došlo k uzavření kupní smlouvy, přičemž podle dohody účastníků řízení a svědka [jméno] [příjmení] v kupní smlouvě vystupoval jako kupující pouze žalovaný. Každý z členů sdružení přispěl na kupní cenu částkou 100 000 Kč. Následně během jara 2013 došlo ke zbourání torza obvodových stěn a komína chalupy v [anonymizováno] a do listopadu 2013 vznikla na původním místně kompletně nová stavba roubenky. Žalobce, žalovaný a svědek [příjmení] [příjmení] společně hradili rovným dílem náklady související se stavbou a společně zařizovali vše pro její průběh, včetně následného vybavení zařizovacími předměty. Po dokončení roubenky v létě 2014 stavbu společníci využívali a nabízeli ji k pronájmu svým známým. 4. Popsanou ústní dohodu pak soud prvního stupně posoudil právě jako smlouvu o sdružení podle § 829 odst. 1 obč. zák., kdy obsahem dohody členů sdružení bylo za prvé finančně a fakticky přispět k nákupu nemovitých věcí v [anonymizováno] s tím, že kupní smlouvu uzavře s prodávajícím PhDr. [příjmení] v zájmu sdružení jako kupující pouze žalovaný, za druhé se členové sdružení zavázali finančně a fakticky přispět k odstranění původní ruiny a vybudování nové stavby roubenky. Peníze poskytnuté na nákup nemovitých věcí a na provedení stavby byly tedy ve spoluvlastnictví členů sdružení podle § 833 obč. zák. Stejně tak se na základě koupě staly spoluvlastnictvím členů sdružení i nemovité věci v [anonymizováno], neboť žalovaný při jejich koupi svým jménem plnil svůj závazek ze smlouvy o sdružení. Na základě zpracování věci pak nabyli členové sdružení do spoluvlastnictví rovněž novostavbu roubenky podle § 834 obč. zák. a podíly členů sdružení na uvedeném majetku byly stejné v rozsahu jedné třetiny podle § 835 obč. zák., neboť nebylo prokázáno, že se členové sdružení dohodli jinak. Vzhledem k tomu však, že se jednalo o sdružení tří osob (tj. účastníků řízení a dále svědka [příjmení] [příjmení]) a žalobce ze sdružení vystoupil (jak dovodil soud prvního stupně z jeho e-mailu ze dne [datum]), sdružení i nadále za účasti žalovaného a svědka [jméno] [příjmení] trvalo a žalobci tak vznikl nanejvýše nárok na výplatu podílu na sdružení v penězích podle § 839 obč. zák. Takový nárok však může žalobce uplatit toliko proti všem zbývajícím členům sdružení (tj. proti žalovanému a [jméno] [příjmení], který však v řízení vystupoval pouze v postavení svědka). 5. Žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné třetiny roubenky pak soud prvního stupně zamítl z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na takovém určení, neboť i tato žaloba musela (aby jí bylo možno byť jen v obecné rovině vyhovět) podle soudu prvního stupně směřovat proti všem spoluvlastníkům společné nemovité věci (tedy nejen proti žalovanému, ale i proti svědku [jméno] [příjmení]), neboť pouze ve výjimečných případech odůvodněných například neznámým pobytem dalšího spoluvlastníka není nutné, aby se řízení zúčastnili všichni spoluvlastníci v řízení o určení vlastnického práva k jejich nemovitosti. Pokud jde o návrh žalobce na zrušení a vypořádání jeho spoluvlastnictví, je nutné, aby se svědek [příjmení] [příjmení] jako třetí spoluvlastník zúčastnil řízení také v této části buď v pozici dalšího žalobce, nebo dalšího žalovaného, neboť jeho spoluvlastnické právo je takovým návrhem dotčeno. Žalobce, jak již bylo opakovaně uvedeno, podal žalobu pouze proti jednomu spoluvlastníku. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta jednak z důvodu nedostatku pasivní legitimace a jednak z důvodu předčasnosti, neboť zrušit a vypořádat spoluvlastnictví by bylo možné teprve ve chvíli, kdyby bylo spoluvlastnictví žalobce k nemovitostem v [anonymizováno] pravomocně určeno. 6. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal odvolání žalobce. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. V rozsáhle odůvodněném odvolání předně opakovaně shrnul svoji skutkovou verzi minulých událostí, když připomněl, že je dlouholetým známým žalovaného a společně se svědkem [jméno] [příjmení] byli rodinnými přáteli, kteří také společně realizovali finančně nákladný a dlouhodobý investiční záměr. Zdůraznil, že to byl on, kdo byl osloven svým známým svědkem [příjmení] [jméno] [příjmení] stran možné rekonstrukce roubenky. [příjmení] [jméno] 2012 při setkání rodinných přátel u manželů [příjmení] pak přednesl návrh, že by bylo možné roubenku koupit mezi tři společníky na rovné díly a společnými investicemi a činností roubenku vybudovat tak, aby následně mohla jejich rodinám sloužit k rekreaci a takto se rovněž s žalovaným a svědkem [jméno] [příjmení] dohodli (tedy uzavřeli dohodu o sdružení). Vzhledem k tomu však, že měli v úmyslu k vybudování roubenky užívat jak dělníky pracující pro společnost [právnická osoba], tak rovněž i samotnou firmu, jíž byli v té době jak on, tak i svědek [příjmení] [příjmení], zaměstnanci, proto v zájmu eliminace rizika případného budoucího střetu jejich zájmů se společností, vyjednal se svědkem [příjmení] [příjmení] kupní smlouvu, ve které formálně jako jediný kupující figuroval žalovaný, a ta byla dne [datum] podepsána. Všichni tři si byli nicméně vědomi toho, že nemovité věci budou fakticky ve spoluvlastnictví. Žalovaný za účelem společných investic založil společný účet pro roubenku na své jméno a každý z nich pak vložil do sdružení tří společníků pro financování nákupu nemovitých věcí dvě stě tisíc korun a sto tisíc pak jako náhradu svědkovi [příjmení] [příjmení] za již vypracovaný projekt, který hradil. Poté, vždy když bylo třeba investovat, každý z nich spravedlivě jednou třetinou uhradil požadovanou částku, případně každý z nich uhradil to, co bylo právě potřeba a následně si mezi sebou všechny investice a vložené prostř