25 CO 103/2021-310 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům [anonymizováno] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (výroky I a III). Do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal pozemky [parcelní číslo] o výměře 3 772 m2 a [parcelní číslo] o výměře 181 m2, vyznačené v geometrickém plánu [znalec A] [jméno] [příjmení] č. 43/2020, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok II). Do výlučného vlastnictví žalované přikázal nově vytvořené pozemky [parcelní číslo] o výměře 1 587 m2 a [parcelní] [číslo] o výměře 107 m2, vyznačené v geometrickém plánu [znalec A] [jméno] [příjmení] č. 43/2020, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok IV). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Žalované uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Hradci Králové náklady řízení před okresním soudem ve výši 7 335 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI). 2. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům [parcelní číslo] (orná půda) o výměře 5 359 m2 a [parcelní číslo] (trvalý travní porost) o výměře 288 m2, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec]. Tvrdila, že je spolu s žalovanou podílovým spoluvlastníkem uvedených pozemků, když žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 28/40 (7/10) a žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 12/40 (3/10). Žalobkyně již nechce nadále setrvat ve spoluvlastnictví s žalovanou a domáhá se toho, aby jí byly pozemky přikázány do výlučného vlastnictví i vzhledem k tomu, že je vlastníkem většího spoluvlastnického podílu. Uvedla, že na předžalobní výzvu zaslanou dne 20. 12. 2018 žalované, v níž byla vyzvána k jednání o prodeji spoluvlastnického podílu žalobkyni, žalovaná nereagovala. Navrhla, aby byly pozemky [parcelní] [číslo] [parcelní číslo] přikázány do jejího výlučného vlastnictví a byla jí uložena povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 262 000 Kč. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ze strany žalobkyně nebyla vynaložena dostatečná snaha a podniknuty takové kroky, aby bylo možné posuzovat je jako účelné kroky k přijetí dohody o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Výzvu žalobkyně není možné považovat za iniciaci jednání o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání, neboť se nejedná o výzvu, která by měla směřovat k vyjednávání o zrušení spoluvlastnictví. Předžalobní výzva je čistě procesním úkonem ve smyslu § 142a o. s. ř. Zdůraznila, že by byla schopna pečovat o pozemky lépe než žalobkyně, a to zejména s ohledem na sídlo obou stran a vzdálenost, která je dělí od místa, kde se pozemky nacházejí. Navrhla, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům zrušeno, pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované a byla jí uložena povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 630 000 Kč. 4. Okresní soud zhodnotil provedené důkazy a vzal za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků [parcelní] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to žalobkyně o velikosti podílu 28/40 k celku a žalovaná o velikosti podílu 12/40 k celku. Žalobkyně nadále nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví a nedošlo k dohodě o dalším vztahu k nemovitým věcem. Dle znaleckého posudku [znalec B] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady – specializace nemovitosti, ze dne 8. 12. 2019 činí obvyklá cena nemovitostí 2 501 000 Kč, podíl žalobkyně je 1 661 093 Kč ([parcelní číslo]) a 89 453 Kč ([parcelní číslo]) a podíl žalované 712 087 Kč ([parcelní číslo]) a 38 084 Kč ([parcelní číslo]). Reálné rozdělení pozemků v poměru spoluvlastnických podílů je možné v příčné ose od místní komunikace sever/jih, a to tak, že žalobkyně bude mít ve vlastnictví podíl 7/10 [parcelní číslo] o výměře 3 751 m2 s obvyklou cenou podílu 1 661 093 Kč a podíl 7/10 [parcelní číslo] o výměře 202 m2 s obvyklou cenou podílu 89 453 Kč a žalovaná bude mít ve vlastnictví podíl 3/10 [parcelní číslo] o výměře 1 608 m2 s obvyklou cenou podílu 712 087 Kč a podíl 3/10 [parcelní číslo] o výměře 86 m2 s obvyklou cenou podílu 38 084 Kč. Vzhledem k tomu, že rozdělení pozemků je možné, okresní soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem jejich rozdělením. Dle znaleckého posudku [znalec A] [jméno] [příjmení], znalce z oboru geodézie a kartografie, byly pozemky [parcelní] [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] rozděleny na dvě části odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu žalobkyně a spoluvlastnického podílu žalované. Znalec ve znaleckém posudku ze dne 18. 4. 2020 č. 42/2020 uvedl, že vzhledem k tomu, že cena za 1 m2 u obou pozemků je stejná, sloučil výměry obou pozemků do jednoho bloku a ten následně rozdělil dle spoluvlastnických podílů. Podíl 7/10 činí 3 953 m2 a podíl 3/10 činí 1 694 m2. Vyhotovil dvě varianty řešení, přičemž dle varianty 1 by ve vlastnictví žalobkyně byly pozemky [parcelní číslo] o výměře 3 772 m2 a [parcelní číslo] o výměře 181 m2 (celkem 3 953 m2) a ve vlastnictví žalované by byly nově vytvořené pozemky [parcelní číslo] o výměře 1 587 m2 a [parcelní] [číslo] o výměře 107 m2 (celkem 1 694 m2). Dle varianty 2 by ve vlastnictví žalobkyně byly pozemky [parcelní číslo] o výměře 3 731 m2 a [parcelní číslo] o výměře 222 m2 (celkem 3 953 m2) a ve vlastnictví žalované by byly nově vytvořené pozemky [parcelní číslo] o výměře 1 627 m2 a [parcelní] [číslo] o výměře 67 m2 (celkem 1 694 m2). Obě varianty jsou stejně proveditelné. Dle varianty 1 by se pozemky žalobkyně [parcelní číslo] o výměře 3 772 m2 a [parcelní číslo] o výměře 181 m2 nacházely vedle pozemků [parcelní] [číslo] st. [parcelní číslo] (dále jen„ zastavěné části“) a pozemky žalované [parcelní číslo] o výměře 1 587 m2 a [parcelní] [číslo] o výměře 107 m2 by se nacházely vedle pozemků žalobkyně ve vzdálenosti 39,9 m od zastavěné části. Při variantě 2 by vedle zastavěné části byly pozemky žalované, a to pozemky [parcelní číslo] o výměře 1 627 m2 a [parcelní] [číslo] o výměře 67 m2, a pozemky žalobkyně [parcelní číslo] o výměře 3 731 m2 a [parcelní číslo] o výměře 222 m2 by se nacházely vedle pozemků žalované, a to 17,04 m od zastavěné části. Oba účastníci požadovali, aby jim byla přikázána do vlastnictví ta část rozděleného pozemku, která přiléhá k zastavěné části. Žalobkyně tedy preferovala variantu 1 a žalovaná variantu 2. Okresní soud dospěl k závěru, že varianta 1 zohledňuje podmínku účelnosti využití pozemků, zcela respektuje velikost podílů účastníků, jsou přitom respektovány i vlastnické poměry přilehlých pozemků a dle znaleckého posudku znalce [znalec B] [příjmení] lze pozemky reálně dělit bez zásadního snížení jejich hodnoty. Přiklonil se tedy k variantě 1, když zohlednil velikost podílů a účelné využití věci. Zdůraznil, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 7/10 na nemovitých věcech a žalovaná vlastníkem podílu o velikosti ideálních 3/10 na nemovitých věcech. Pozemky nejsou vedeny platným územním plánem jako zastavitelné, byť okolní a navazující zástavba je obytná. Většinovému spoluvlastníku by tedy měl být přikázán ten díl nemovitostí, který přiléhá k zastavěné části, když využitelnost pozemků i jejich cena je totožná. Uložil tedy znalci [znalec A] [jméno] [příjmení] vytyčit hranice nových pozemků v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek č. 42/2020 ze dne 18. 4. 2020 v podobě varianty 1 a geometrický plán [znalec A] [jméno] [příjmení] č. 43/2020 s nově vytvořenými pozemky dle varianty 1, potvrzený [stát. instituce], [stát. instituce], učinil nedílnou součástí rozsudku. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci původně požadovali přikázat nemovitosti do svého vlastnictví, v průběhu řízení však souhlasili s reálným rozdělením nemovitostí. Žalované uložil ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice náklady za znalecké posudky znalce [znalec A] [jméno] [příjmení]. Zohlednil přitom, že znalecký posudek [znalec B] [příjmení] byl v plné výši 9 781,60 Kč proplacen ze zálohy složené žalobkyní. 5. Proti rozsudku okresního soudu, a to do výroků II, IV až VI, podala žalovaná odvolání. Souhlasila s tím, že pozemky [parcelní] [číslo] [parcelní] [číslo] které jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, byly reálně rozděleny podle velikosti spoluvlastnických podílů účastníků, tzn. žalované byly přikázány do výlučného vlastnictví pozemky [parcelní] [číslo] [parcelní] [číslo]. Namítala však, že okresní soud měl zvolit variantu 2 dle znaleckého posudku [znalec A] [jméno] [příjmení], resp. že jí přikázané nově vzniklé pozemky [parcelní] [číslo] [parcelní] [číslo] se měly nacházet vedle zastavěné části, resp. vedle pozemků [parcelní] [číslo] st. [parcelní číslo]. Zdůraznila, že to nebyla žalovaná, kdo se u soudu domáha