17 Co 189/2025-333 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se na žalované společnosti domáhá zaplacení , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Podle žalobkyně jde o penězi vyjádřenou náhradu části majetkové újmy, která jí byla způsobena v noci z , datum, na jejím pozemku parcelního čísla , hodnota, v katastrálním území , adresa, v důsledku vniknutí nejméně deseti krav ve vlastnictví žalované společnosti. Část pozemku krávy znečistily exkrementy, rozdupaly a udupaly, takže podle žalobkyně zcela vniveč přišly provedená úprava pozemku a jeho čerstvé osetí travou. Přestože žalovaná společnost následně pozemek částečně uklidila, musela prý žalobkyně vzniklou škodu doodstranit tím, že na své náklady nechala dovézt zeminu včetně geotextilie, pozemek urovnat a zřídit trávník; a další činnosti musela provést na bazénu. Žalobkyně nechala všechny příslušné práce provést pod příslibem žalované jejich cenu uhradit. Žalovaná ji také utvrzovala, že je pro takové případy velmi dobře pojištěna. Pojišťovna pak žalobkyni ale nahradila jen , částka, za práce, které žalobkyně provedla při odstraňování škod na bazénu. Odmítla zaplatit , částka, za práci na zahradě (provedenou společností , právnická osoba, ) včetně položení kobercového trávníku a , částka, za návoz štěrku (provedený společností , právnická osoba, ). Právě tyto částky představují jistinu, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení. Tvrdila, že žalovaná společnost v rámci odstraňování vzniklé škody odvezla odhadem 35 až 37,5 tuny zeminy (tedy stejné množství, které následně navezla společnost , právnická osoba, ) a asi 3,7 tuny kamení a štěrku.3. Žalovaná společnost navrhla žalobu zamítnout. Především tvrdila, že její zaměstnanci během dopoledne , datum, z pozemku odebrali a odvezli všechnu hlínu znečištěnou exkrementy a celý pozemkový díl hráběmi uhrabali a srovnali. Úbytek materiálu (a to nekvalitní hlíny smísené s kamením a štěrkem) při této práci ovšem byl podle ní celkově asi jen 1 m3. K návozu nového už nedošlo, protože pracovníci žalované společnosti místo kvůli hrubým výrokům žalobkyně opustili. A před vznikem škody vskutku byla na pozemku podle žalované společnosti jen rozhrnutá hrubá hlína s kamením. Pozemek určitě nemohl být oset žádnou travou, protože na něm chyběla ornice a místy prorůstal zahrnutý plevel. Žalovaná společnost také zpochybňovala žalobkyní tvrzené množství osiva, které prý mělo být před vniknutím krav na pozemku použito. Nemohlo by podle ní jít o údajných asi 50 kg, ale podle výpočtu jen zhruba kolem 7,5 kg. Pojistné plnění, které bylo žalobkyni vyplaceno, pokládala žalovaná za dostatečnou náhradu vzniklé škody.4. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované společnosti, aby žalobkyni zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I), v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do , datum, , žalobu zamítl (výrok II) a zavázal žalobkyni povinností nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce náklady řízení , částka, (výrok III).5. V odůvodnění především shrnul svá podrobná skutková zjištění, citoval některá zákonná ustanovení a zdůraznil, že žalobkyni poučil o jejím břemenu tvrzení a důkazním břemenu stran odvozu hlíny a kamení. Zrekapituloval, že se tedy účastníci zejména přou, zda byla dotčená část pozemku před vniknutím krav čerstvě oseta travním semenem, a to v množství asi 50 kg, resp. jak tu byl povrch pozemku vůbec upraven, potažmo zda byl bez dalšího způsobilý k osetí travním semenem nebo k aplikaci kobercového trávníku, do jaké míry pak byla tato část pozemku znečištěna exkrementy, do jaké míry odstranila následky způsobené škody sama žalovaná společnost a jaké množství zeminy či jiného materiálu v té souvislosti z předmětné části pozemku odvezla (takže bylo shodné množství a druh materiálu zapotřebí následně nahradit totožným). Dále podrobně vysvětlil, že stran sporného stavu pozemku před vznikem škody má na základě provedeného dokazování, a to zejména fotografiemi zachycujícími stav na místě k , datum, , bezprostředně po vzniku škody a také v následujících dnech, a také výpověďmi svědků za prokázané, že se množství materiálu (hlíny a štěrku, ale i mulčovací kůry) na povrchu předmětné části pozemku před a bezprostředně po vzniku škody zásadně nezměnilo. Tím bylo podle okresního soudu s jistotou vyvráceno tvrzení žalobkyně, že sama žalovaná společnost odvezla z pozemku , datum, takové množství materiálu, které následně musela zhotovitelská společnost nahradit 35 až 37,5 tunami hlíny (ornice). Prokázáno podle okresního soudu naopak bylo, že žalovaná s exkrementy odstranila materiál, který zabral jen zhruba dvě třetiny jedné nabírací lžíce manipulátoru, jejíž objem obnáší asi 1,2 až 1,5 m3. Žalobkyní uváděné množství 35 až 37,5 tuny hlíny podle soudu prvního stupně pro nápravu vzniklé újmy jako takovou potřebné jistě nebylo a tvrzení žalobkyně tu zjevně vycházelo jen z toho, co žalobkyni následně vyúčtovala společnost , právnická osoba, , která před pokládkou kobercového trávníku rovnala terén do podoby ideální pro tento účel. V té souvislosti okresní soud také dodal, že žalobkyně jí tvrzené množství hlíny a štěrku odvezeného žalovanou nijak neobjektivizovala a její manžel jako svědek přímo vypověděl, že množství žalovanou odvážené hlíny a štěrku nijak nesledovali. I množství exkrementů bylo podle okresního soudu dle výsledků provedeného dokazování podstatně menší, než žalobkyně tvrdila. A dokazování vyloučilo i pravdivost tvrzení žalobkyně, že pozemek byl asi jeden nebo dva dny před vniknutím krav oset travním semenem v rozsahu, který žalobkyně a původně i její manžel popsali. Okresní soud s odkazem na fotografie a výpovědi svědků konkrétně vymezil, které části pozemku a proč osety být nemohly, a vysvětlil, proč pokládá za nevěrohodné opačně vyznívající svědecké výpovědi manžela a syna žalobkyně. Rozebral také, proč ze své podstaty nelze akceptovat tvrzení žalobkyně o množství údajně aplikovaného travního semene. Namísto 50 kg by na údajných asi 250 m2 plochy pozemku podle údajů dodavatele semene postačovalo asi 6,25 až 12,5 kg. Údaj o 50 kg tak podle soudu prvního stupně zřejmě pochází z jednoho z rozpočtů společnosti , právnická osoba, , který však byl v tomto ohledu zjevně nadhodnocený. Protože by ve skutečnosti podle zjištění z katastru nemovitostí mělo jít o plochu asi 192 m2, mělo by na její osetí stačit dokonce jen asi 4,8 až 9,6 kg travního semene. A žalobkyně navíc ani po poučení neuvedla, kde a za jakou částku údajně aplikované semeno zakoupila. Za podivné okresní soud pokládal, že si žalobkyně nijak fotograficky nezdokumentovala jí tvrzený stav předmětné části pozemku , datum, , tj. v situaci, kdy tu podle ní měla být nejen rozvezena prosátá (tj. i kamení zbavená) hlína, ale dokonce do ní vpraveno – byť laickým způsobem – travní semeno a vše následně hráběmi zapraveno do hlíny. Jinak totiž, jak se ukázalo, vedla o prováděných pracích fotodokumentaci četnou, a to nejméně od , datum, a až do pokládky kobercového trávníku, k níž došlo až několik měsíců po vzniku škody. Protože tedy žalobkyně neprokázala, že pozemek byl před vniknutím krav vůbec travou oset, nemohlo být podle okresního soudu její žalobě vyhověno v části, v níž se domáhala náhrady částky za položení travního koberce. Dále se okresní soud věnoval otázce, co lze považovat za prokázané ohledně rozsahu úbytku hlíny a štěrku z pozemku v důsledku jejich znečištění a následného odvezení ze strany žalované bez adekvátní náhrady. S odkazem na konkrétní fotografie, jimiž provedl důkaz, a svědecké výpovědi vzal za prokázané, že z hlediska urovnání povrchu pozemku, tedy nápravy prohlubní a vrypů po pohybu skotu, žalovaná vzniklou škodu nahradila uvedením do původního stavu (§ 2951 odst. 1 věta první občanského zákoníku). Dovodil, že nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že se žalovaná společnost smluvně zavázala k širší náhradě, než by odpovídalo ocenění náhrady množství materiálu, který bylo nezbytné z pozemku s exkrementy odvézt. Vysvětlil, že návrhu žalované, aby byl zpracován znalecký posudek o výši finančního vyjádření újmy, vzniklé žalobkyni odebráním znehodnocené části hlíny a štěrku z jejího pozemku, nevyhověl z procesní hospodárnosti, a že odpovídající náhradu stanovil postupem podle § 136 občanského soudního řádu. Na základě zjištění o množství a druhu materiálu, který žalovaná společnost ve lžíci manipulátoru shromáždila a posléze odvezla (směs hlíny a štěrku, odebíraného ze zastřešeného prostoru před vchodem, v c