19 Co 321/2025-189 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že vyživovací povinnost žalobce k dnes již zletilému žalovanému, která byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2008 č. j. , spisová značka, , ke dni 1. 5. 2025 zanikla (výrok I) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 15 700 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Po skutkové stránce okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci, který je otcem žalovaného, byla rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2008, č. j. , spisová značka, uložena povinnost přispívat na výživu žalovaného s účinností od 1. 11. 2008 částkou 3 000 Kč měsíčně. Výživné je mu sráženo ze mzdy v rámci výkonu rozhodnutí nařízeného usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 2. 2014 č. j. , spisová značka, . Žalovaný je zletilý, ke dni 14. 12. 2024 ukončil pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního a zkušebního řádu studium na , Anonymizováno, v , adresa, a je schopen se samostatně se živit, když dne 1. 5. 2025 nastoupil do zaměstnání k zaměstnavateli , právnická osoba, ., se sjednanou výší hrubé mzdy 30 000 Kč.3. Po právní stránce věc okresní soud posoudil podle § 910 odst. 1 a § 911 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, protože žalovaný ukončil studium, nastoupil do zaměstnání a je schopen se samostatně živit.4. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jejich plnou náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný.5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, neboť se neztotožnil se stanovením zániku vyživovací povinnosti ke dni 1. 5. 2025. Namítal, že studium bylo žalovanému ukončeno k 14. 12. 2024. Poté mu nic nebránilo, aby nastoupil do zaměstnání, období od 15. 12. 2024 do 30. 4. 2025 však okresní soud nevzal v úvahu. Žalovaný v té době prokazatelně nestudoval, v době od 7. 2. 2025 do 30. 4. 2025 byl veden na úřadu práce jako nezaměstnaný, což z rozsudku nevyplývá. V průběhu řízení zůstal nekontaktní, k věci se nevyjádřil. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že určí zánik vyživovací povinnosti ke dni 15. 12. 2024.6. V průběhu odvolacího řízení žalobce své odvolání doplnil o nové zjištění, že žalovaný podal u Okresního soudu v Ústí nad Labem návrh na zastavení řízení o výkon rozhodnutí poté, co mu byla doručena žaloba. Výkon rozhodnutí byl zastaven ke dni 30. 9. 2024. Z tohoto důvodu navrhl, aby bylo rozhodnuto, že jeho vyživovací povinnost k žalovanému zanikla ke dni 30. 9. 2024.7. Při odvolacím jednání žalobce na základě doplněného dokazování navrhl změnit napadený rozsudek tak, že jeho vyživovací povinnost k žalovanému zanikla již k 31. 8. 2024.8. Žalovaný pokládá napadený rozsudek za správný, a proto navrhl jeho potvrzení s tím, že žádnému z účastníků nebude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Tvrdil, že unesení exekučního soudu neodráží skutečný stav věci. Jeho studium bylo ukončeno až 14. 12. 2024. Nezastírá, že na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 2024 nastoupil do zaměstnání, jeho snaha o osamostatnění však nebyla úspěšná. Pracovní poměr byl ukončen ze strany zaměstnavatele ke dni 28. 11. 2024. Po propuštění ve zkušební době zůstal zcela bez prostředků, takže po 28. 11. 2024 došlo k obživnutí vyživovací povinnosti. Na přelomu let 2024 a 2025 k žádné bezdůvodné pasivitě z jeho strany nedošlo. Po formálním ukončení studia se dostavil na příslušný úřad práce již v průběhu ledna 2025. Skutečnost, že byl do evidence formálně zapsán až ke dni 7. 2. 2025, je dána výlučně úředním postupem a administrativními lhůtami úřadu práce – procesem zpracování žádosti a nutností absolvovat informační schůzku. Během evidence na Úřadu práce ČR nepobíral žádnou podporu v nezaměstnanosti a stálé uplatnění našel až od 1. 5. 2025. Zdůraznil, že se na úkor žalobce nechtěl bezdůvodně obohatit. Jakmile nastoupil do krátkodobého zaměstnání, začal exekučně vymožené výživné ihned prostřednictvím své matky a bez vyzvání vracet. Vráceny byly platby ve výši 3 000 Kč ve dnech 20. 11. 2024, 20. 12. 2024 a 21. 1. 2025. Situaci se snažil prostřednictvím matky s žalovaným vyřešit mimosoudně. Žádali ho, aby ukončení exekuce navrhl a zařídil on. Žalobce však reagoval tím, že si je zablokoval na všech komunikačních platformách a eskaloval věc do soudního sporu, což podle žalovaného odůvodňuje aplikaci § 150 o. s. ř., neboť přiznání náhrady nákladů řízení žalobci by bylo zjevně nespravedlivé. Poukázal na lidskou rovinu sporu mezi otcem a synem a svou lítost nad tím, že k němu došlo, když jde o relativně velmi nízkou částku výživného. Potýká se s vážnými psychickými potížemi a spory s otcem jeho zdravotnímu stavu nepomáhají. Z těchto důvodů navrhl pro případ, že by odvolací soud shledal odvolání důvodným, nepřiznat žádnému z účastníků náhradu nákladů odvolacího řízení.9. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), při nařízeném jednání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se žalobce domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), a to i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Krajský soud v prvé řadě při odvolacím jednání doplnil dokazování.11. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , spisová značka, ověřil, že výše výživného, jež bylo žalobci uloženo platit na výživu žalovaného rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2008, č. j. , spisová značka, ve výši 3 000 Kč, se v průběhu následujících let nezměnilo. Žalobce se domáhal snížení výživného, ale jeho návrh byl rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2012, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2013, č. j. , spisová značka, zamítnut.12. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že usnesením téhož soudu ze dne 21. 6. 2010, č. j. , spisová značka, byl podle výše označeného vykonatelného rozsudku o výživném nařízen výkon rozhodnutí k uspokojení přednostní pohledávky dlužného výživného za dobu od 1. 9. 2009 do června 2010 v částce 30 000 Kč a dále od 1. 7. 2010 pro běžné výživné v částce 3 000 Kč a nákladů návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí 6 324 Kč, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (v nyní vedeném řízení žalobce). Usnesením ze dne 20. 10. 2010, č. j. , spisová značka, Okresní soud v Ústí nad Labem zastavil výkon rozhodnutí pro částku 30 000 Kč, kterou povinný (žalobce) uhradil mimo výkon rozhodnutí. Návrhem podaným 17. 12. 2024 se povinný (žalobce) domáhal zastavení výkonu rozhodnutí z důvodu, že se oprávněný (žalovaný) již nepřipravuje na budoucí povolání. Nemá na něj žádný kontakt a matka žalovaného s ním nekomunikuje. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2025, č. j. , spisová značka, byl výkon rozhodnutí zastaven. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2025, č. j. , spisová značka, bylo usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí opraveno tak, že se výkon rozhodnutí zastavuje ke dni 30. 9. 2024. Soud toto rozhodnutí učinil na základě telefonického sdělení oprávněného (žalovaného), že studium ukončil ke dni 30. 9. 2024.13. Zprávami , Anonymizováno, v , adresa, bylo prokázáno, že žalovaný dne 31. 8. 2023 zahájil bakalářské studium oboru , Anonymizováno, kombinovanou formou. Na základě nesplnění studijních podmínek mu bylo studium ukončeno dne 14. 12. 2024. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil od 1. 9. 2024 do pracovního poměru u , právnická osoba, , jako servisní technik II. na dobu neurčitou s pracovní dobou 40 hodin týdně a mzdou dle mzdového výměru. Ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele vyplývá, že pracovní poměr byl skončen dne 28. 11. 2024. Potvrzeními Úřadu práce ČR bylo prokázáno, že tam byl žalovaný evidován jako uchazeč o zaměstnání v době od 7. 2. 2025 do 30. 4. 2025 bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Termín úvodní informační schůzky mu byl dne 10. 3. 2025 stanoven na 11. 3. 2025. Z nedatovaného poukazu na vyšetření vystaveného praktickým lékařem je zřejmé, že žalovanému bylo doporučeno vyšetření na psychiatrii pro psychické potíže (diagnóza , Anonymizováno, ). Ze sdělení , právnická osoba, ., vyplývá, že tam žalovaný ukončil pracovní poměr 31. 10. 2025. Informacemi o provedených platbách z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný zaměstnavateli žalobce vrátil 3 x částku 3 000 Kč (dne 20. 11. 2024, 20. 12. 2024 a 21. 1. 2025) z důvodu, že již nastoupil do práce a žádá o zaslání na účet žalobce.14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.15. Okresní soud se explicitně nezabýval existencí naléhav