26 Co 91/2026-74 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení , číslo, % z , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení , číslo, % z , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I) a nahradit žalobci náklady řízení , částka, (výrok II), vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Okresní soud vyšel z toho, že žalobce na základě smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené s žalovanou, dodal do odběrného místa na adrese , adresa, v období od , datum, do , datum, elektřinu ve sjednané ceně , částka, a v období od , datum, do , datum, v ceně , částka, , že žalovaná ve stanovené lhůtě splatnosti tuto cenu neuhradila, a že na základě toho je povinna též uhradit smluvní pokutu celkem , částka, za předčasné ukončení smlouvy.3. Povinnost nahradit náklady řízení žalobce uložil okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované, jakožto v řízení zcela neúspěšnému účastníkovi.4. Okresní soud současně zvažoval, zda zde je dán důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti přisouzené pohledávky, a žádný důvod neshledal. Proto s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil lhůtu splatnosti 3 dny od právní moci rozsudku.5. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Směřovala jej pouze proti té části výroku I, jíž jí byla uložena povinnost uhradit úroky z prodlení a jíž jí okresní soud uložil povinnost zaplatit požadované plnění do tří dnů od právní moci rozsudku. Nezpochybňovala závěr, že je povinna zaplatit , částka, a nahradit žalobci náklady řízení , částka, . Domáhala se však toho, aby jí byla prominuta povinnost zaplatit úroky z prodlení, a aby jí bylo umožněno zaplatit požadované plnění ve splátkách. Uvedla, že by byla ochotna uhradit jednorázově náklady řízení s tím, že by jistinu dluhu splácela ve splátkách po , částka, měsíčně do doby, než bude propuštěna z výkonu trestu, a že by po propuštění zůstatek dluhu doplatila jednorázově. Bližší zdůvodnění takového odvolacího návrhu neuvedla.6. Žalobce se s rozsudkem okresního soudu ztotožnil a navrhl jeho potvrzení. Doplnil, že by byl ochoten zvážit prominutí úroků z prodlení, ale teprve poté, co žalovaná uhradí celou jistinu dluhu.7. Protože účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a protože odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci, rozhodoval odvolací soud bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.).8. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (§ 201 a 204 odst. 1 o. s. ř.), krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v odvoláním dotčeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud zcela sdílí skutkové i právní závěry okresního soudu, který ve věci provedl odpovídající dokazování, dostatečně zjistil skutkový stav, na daný případ aplikoval příslušná ustanovení zákona a své rozhodnutí přehledně a výstižně odůvodnil.10. Ve vztahu k povinnosti žalované uhradit úroky z prodlení je možno uvést toto. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobce dodával žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa, přičemž ale žalovaná neuhradila v termínu splatnosti sjednanou kupní cenu (tuto skutečnost žalovaná ani nesporovala). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 odst. 1 o. z.). K tomu § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V nyní projednávané věci z provedených důkazů plyne, že žalobce splnil své smluvní povinnosti a žalované zaslal na jí zvolenou doručnou adresu vyúčtování odebrané elektřiny a v souladu se smlouvou ve vyúčtování rovněž stanovil lhůtu splatnosti. V případě úhrady , částka, to bylo dnem , datum, a pro zaplacení , částka, pak dnem , datum, . Protože žalovaná řádně a včas nezaplatila žalobci celou sjednanou kupní cenu, dostala se do prodlení, a je proto povinna zaplatit žalobci nejen cenu za odebranou komoditu, ale rovněž i ve smyslu výše citovaného § 1970 o. z. též úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení určuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle něj výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše repo sazby k datu 1. 7. 2024 činila 4,75 % a k datu 1. 1. 2025 to bylo 4 %. Proto náleží žalobci úroky z prodlení od prvního dne následujícího po dni splatnosti v případě zaplacení , částka, ode dne , datum, ve výši , číslo, % a v případě zaplacení , částka, ode dne , datum, ve výši , číslo, %.11. K povinnosti, aby žalovaná zaplatila požadované peněžité plnění (jistinu, úroky z prodlení a náklady řízení žalobce) ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku je třeba uvést následující. Ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. stanoví, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Z výše uvedeného plyne, že v zásadě má soud stanovit lhůtu splatnosti třídenní, a že ke stanovení delší lhůty splatnosti (případně poskytnutí přiměřených splátek) může soud přistoupit jen ve výjimečných a odůvodněných případech. V nyní projednávané věci žalovaná netvrdí žádné mimořádné okolnosti, pro které by jí měly být povoleny splátky. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná je aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody, to samo o sobě však nemůže být důvodem k tomu, aby byla stanovena delší lhůta splatnosti. Ostatně ze spisu rovněž vyplývá, že žalovaná není ve výkonu trestu pracovně zařazena, nemá zde žádný disponibilní zůstatek na účtu a výstup z výkonu trestu má stanoven až na , datum, . Proto nelze předpokládat, že by žalovaná byla schopna stanovené splátky hradit, ale současně by se tím oddálila možnost žalobce případně vymáhat dluh exekučně. Odvolací soud ve shodě se soudem okresním tak dovodil, že je třeba splatnost stanovit tak, jak ji zákon obecně vymezuje, tedy 3 dny od právní moci rozsudku. Ostatně rozsudek okresního soudu byl žalované doručen již dne , datum, , a proto již jen podáním odvolání žalovaná oddálila soudem stanovenou lhůtu, v níž je povinna plnit, o tři měsíce. K tomu odvolací soud dodává, že i když návrhu žalované nevyhověl, nic to žalované nebrání, aby sama dobrovolně začala dluh v jí stanovených splátkách hradit, protože povaha nyní přisouzené pohledávky nevylučuje, aby na ni dlužník i bez souhlasu věřitele poskytl částečné plnění.12. Protože odvolací soud přezkoumával zčásti výrok ve věci samé, bylo na něm též posoudit závislý výrok o nákladech řízení. Ani zde odvolací soud nezjistil žádné pochybení okresního soudu. Žalovaná v řízení zcela podlehla, proto je povinna nahradit žalobci jeho náklady řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Ohledně výše nákladů řízení (tvořených náklady právního zastoupení a uhrazeným soudním poplatkem) odvolací soud zcela odkazuje na přehledné vyčíslení, provedené okresním soudem. Ostatně žalovaná svou povinnost nahradit žalobci náklady řízení, jakož i konkrétní výši nákladů, nijak nezpochybnila.13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil (§ 219 o. s. ř.).14. V odvolacím řízení byla žalovaná zcela neúspěšná, proto je povinna nahradit žalobci jeho náklady tohoto řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř.). Náklady žalobce za odvolací řízení tvoří odměna a náhrada nákladů jeho advokáta, která byla vyčíslena takto. Odměna advokáta činí , částka, za 1 úkon právní služby (sepis vyjádření k odvolání dne , datum, ) dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (předmětem odvolacího řízení byly pouze úroky z prodlení, přičemž ke dni uskutečnění úkonu tyto úroky činily , částka, a toto je tedy tarifní hodnota). Dále jsou to náklady advokáta, tvořené , částka, jakožto paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tento úkon právní služby. K tomu je třeba ještě přičíst DPH sazbou 21 %, kterou je advokát z daného příjmu povinen odvést (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, § 137 o. s. ř. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů), ve výši , částka, . Celková výše nákladů žalobce za odvolací řízení tudíž činí , částka, .