47 Co 183/2025-443 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 100 000 000 Kč s úrokem 4,96 % ročně od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení 15 % ročně od , datum, do zaplacení a dále smluvní pokutu 4 500 000 Kč (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal toho, aby plnění bylo poskytnuto do soudní úschovy Okresního soudu v , adresa, (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 644 158,53 Kč (výrok III).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že , jméno FO, uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byl finanční obnos ve výši 100 000 000 Kč. Součástí smlouvy byl dohodnutý úrok ve výši 4,96 % ročně a smluvní pokuta ve výši 0,05 % denně pro případ prodlení s vrácením zápůjčky. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku nejpozději ve lhůtě dvou let od podpisu smlouvy. Finanční prostředky představující zápůjčku byly na účet žalované poskytnuty. Transakce byla provedena dne , datum, , avšak prostředky byly omylem zaslány na účet jiné společnosti (, právnická osoba, .), která je následně zaslala na účet žalované. , jméno FO, dne , datum, zemřel. Okresní soud posoudil takto zjištěný skutkový stav po právní stránce a dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce byla platně uzavřena. Zůstaviteli tak vzniklo právo na vrácení zápůjčky včetně dalších nároků vyplývajících ze smlouvy (úrok, smluvní pokuta). Vzhledem k tomu, že původní zapůjčitel zemřel, přešlo jeho právo na jeho právní nástupce, tj. na dědice. Za ty v daném případě jedná správce pozůstalosti. Jeho aktivní legitimace je dána, neboť do prosté správy, kterou ve smyslu § 1678 obč. zák. vykonává, náleží i vymáhání pohledávek zůstavitele u soudu. Okresní soud z těchto důvodů žalobě v plném rozsahu vyhověl.3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná. Namítala, že zápůjčka mezi , jméno, a žalovanou nebyla prokázána. I kdyby k ní došlo, poskytnuté finanční prostředky byly součástí SJM, které měl , jméno, s , jméno, , součástí pozůstalosti tak mohla být nanejvýš částka snížená o podíl paní , jméno, , který do pozůstalosti nepatří. I podle tvrzení žalobce peníze zaslala bezhotovostním převodem , jméno FO, . Zapůjčitelkou peněz tak byla ona, nikoliv , jméno FO, . Peníze navíc byly zaslány na účet společnosti , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ). Okresní soud bezdůvodně dovodil, že šlo o nedopatření a že částka měla být zaslána žalované. Žalované byly prostředky převedeny, a to až , datum, , navíc společností , právnická osoba, . Zápůjčka tak mohla proběhnout nanejvýš mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu a k jejímu uzavření je třeba skutečného odevzdání předmětu půjčky. K tomu mezi , jméno, a společností , název, nedošlo. Smlouva o zápůjčce mezi zůstavitelem a společností , název, nebyla uzavřena. Soud při zjišťování existence půjčky a dluhu z ní vyplývajícího nemohl vycházet ze sdělení osoby, která vedla pro žalovanou účetnictví (, jméno FO, ), neboť jí nepřísluší vznik zápůjčky jakkoli hodnotit. Vyjádření účetní nelze zaměňovat s vyjádřením samotné žalované. Soud měl k řádnému zjištění okolností, za nichž došlo k převodu peněz, provést výslech , jméno FO, , který žalovaná navrhla. Soud zcela pominul, že před rozdělením pozůstalostního jmění je třeba provést vypořádání SJM manželů , jméno, . Celou pohledávku ze zápůjčky nelze rozdělit mezi dědice. Před tímto rozdělením by muselo dojít k vypořádání SJM a předmětem rozdělení mezi dědice mohla být až část pohledávky snížená o podíl , jméno FO, . Žalobce vymáhal pohledávku, která celá do pozůstalosti nenáleží. Na tom nic nemohl změnit ani soupis aktiv pořízený , jméno FO, , v němž je zahrnuta pohledávka celá. Soupis aktiv nemůže změnit zákonný režim. Žalobu podanou v této věci nelze považovat ani za žalobu dle § 189 z. ř. s., která je podávána obecně za situace, kdy je mezi manželem zůstavitele a ostatními dědici spor o to, zda majetek patří do SJM, či nikoliv, a kdy se soud omezí pouze na zjištění spornosti a ke spornému majetku dále nepřihlíží. K takové žalobě není oprávněn správce pozůstalosti, ale jen dědic. Peněžní prostředky odeslané z účtu , jméno, pocházely ze SJM. Pohledávka měla být proto zařazena na seznam společného jmění manželů. Rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný též proto, že se v něm okresní soud nevypořádal s námitkami žalované ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobce a neexistence smlouvy o zápůjčce. Zdůvodněno v něm nebylo ani přiznání práva žalobce na úrok, úrok z prodlení a smluvní pokutu, a to jak co do jejich výše, tak doby, za kterou byly přiznány. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že zápůjčka byla panem , jméno, žalované řádně poskytnuta, a to na základě smlouvy ze dne , datum, . Platba byla poskytnuta z účtu , jméno, jeho tehdejší manželkou , jméno FO, . Peníze byly sice omylem odeslány společnosti , právnická osoba, , tato společnost je však vzápětí převedla na účet žalované. Celá částka 100 000 000 Kč byla, byť postupně a ze dvou různých účtů, žalované zaslána společností , právnická osoba, . Zápůjčka , jméno, žalované tedy řádně vznikla, přičemž existence zápůjčky byla též žalovanou opakovaně uznána. Žalovaná vedla pohledávku po celou dobu i ve svém účetnictví. Existenci pohledávky potvrdila i , jméno FO, jakožto domnělá předsedkyně představenstva žalované. Žalobce tak prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce, odevzdání předmětu zápůjčky žalované i to, že žalovaná poskytnutou zápůjčku řádně a včas nevrátila. Pokud jde o případný výslech , jméno FO, , okresní soud jej správně neprovedl. Vyšlo totiž najevo, že jmenovaná již dříve jednala úmyslně v neprospěch pozůstalosti , jméno, a účelově se snažila vyvést veškerý nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun z pozůstalosti na zahraniční společnost, což nemělo jiný účel, než zmařit plnění společnosti , název, ve prospěch pozůstalosti. Toto jednání , jméno FO, , kvůli němuž čelí i trestnímu stíhání, činí z paní , jméno FO, svědka zcela nevěrohodného. Není správný ani argument žalované, že aby mohlo být o předmětu řízení rozhodnuto, musí dojít nejprve k vypořádání SJM manželů , jméno FO, . Předmětná pohledávka je součástí pozůstalosti po panu , jméno FO, , a to jako součást dosud nevypořádaného SJM. Způsob vypořádání SJM bude řešen až v rámci pozůstalostního řízení po panu , jméno FO, . Odkaz žalovaného na postup dle § 162 a § 189 z. ř. s. není přiléhavý. Vycházet je třeba naopak z § 736 obč. zák. Vymáhání pohledávky žalobcem není nakládáním s majetkem patřícím do SJM. Souhlasu druhého manžela k procesním úkonům správce pozůstalosti směřujícím k vymožení již vzniklé pohledávky nebylo třeba. Nejde o hmotněprávní jednání, při němž by bylo se jměním patřícím do SJM jakkoliv nakládáno. Jde-li o společnou pohledávku manželů, platí podle § 713 odst. 2 a § 1877 obč. zák., že vymáhat ji může po dlužníkovi kterýkoliv z manželů. Správce pozůstalosti spravuje vedle výlučného majetku zůstavitele i majetek náležející do jeho zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění. Závěr, že je správce oprávněn spravovat jen polovinu zaniklého společného jmění, obzvlášť když není zřejmé, o jakou konkrétní část SJM se jedná, nemá oporu v zákoně ani judikatuře. Podstatné je, že dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, ne okamžikem vypořádání jeho společného jmění ani okamžikem, kdy je dědictví vypořádáno soudem. Byla to přitom sama , jméno FO, , která zařadila předmětnou pohledávku ze zápůjčky do pozůstalosti po , jméno, . Z judikatury Nejvyššího soudu přitom plyne, že má-li být činnost správce pozůstalosti úspěšná, nemůže se správce pozůstalosti obejít bez možnosti vymáhat plnění i procesními prostředky včetně podávání žalob. Aktivní legitimace správce pozůstalosti je tedy dána. Podání žaloby v této věci je zároveň výrazem výkonu řádné správy pozůstalosti. Žalobce podáním žaloby naplňuje svou povinnost chránit a spravovat majetek zůstavitele. Žalobce závěrem vyjádření navrhl potvrzení rozsudku.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným.6. Odvolání žalované spočívalo na dvou zásadních výhradách proti závěrům okresního soudu. První se týkala aktivní legitimace žalobce (jeho oprávnění vymáhat soudně ve prospěch pozůstalosti pohledávku patřící do dosud nevypořádaného společného jmění manželů), druhá neexistence vlastní smlouvy o zápůjčce.7. První z uvedených námitek neshledal odvolací soud jako důvodnou. Žalobce vystupuje v řízení jako správce pozůstalosti a vykonává tzv. prostou správu (§ 1678, § 1405 a násl. obč. zák.). Stanovisko, že do takové správy patří mj. i případné vymáhání pohledávek tvořících součást zůstavitelova majetku, je zastáváno odbornou literaturou i judikaturou (srov. např. komentář k § 1678 občanského zákoníku v publikaci Melzer, F. Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník. Velký k