18 CO 204/2021-356 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1.328.980 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně jdoucím od 5. 7. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, pokud jí bylo požadováno zaplacení dalších 676.423 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 648.933 Kč od 5. 7. 2016 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 27.490 Kč od 4. 2. 2017 do zaplacení (výrok II.) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 151.923 Kč do tří dnů právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení] (výrok III.). 1. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce se proti žalovanému žalobou podanou u soudu dne 22. 12. 2017 domáhal zaplacení částky 2.005.403 Kč s příslušenstvím s tím, že v minulosti hospodařil na pozemcích, které spravoval [anonymizována tři slova] (nyní [anonymizována tři slova]), měl zájem pozemky odkoupit, to však nebylo možné, protože podle zákona č. 95/1999 Sb. nebyl oprávněnou osobou a proto bylo dohodnuto, že na sebe pozemky převede žalovaný a [anonymizováno] družstva [jméno] [příjmení] jako členové družstva s tím, že po splacení kupních cen pozemků převedou vlastnictví k nim na žalobce, jenž bude splátky kupních cen hradit; žalovaný skutečně s [anonymizována tři slova] uzavřel kupní smlouvy, kterými na sebe převedl předmětné pozemky a na základě kterých za dobu od roku 2003 do roku 2013 včetně žalobce na splátkách kupních cen a uhrazených kaucích použitých následně na úhrady splátek zaplatil žalovanou částku ve výši 2.005.403 Kč (konkrétně se jednalo o smlouvy [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]); po úhradě kupních cen žalobce žalovaného vyzval k převodu vlastnictví k pozemkům na sebe, což však žalovaný odmítl; úhradou splátek žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení, které má žalovaný povinnost žalobci vydat, což však neučinil na výzvy učiněné žalobcem; žalobce měl také za to, že nelze přihlížet k námitce promlčení, pokud je v rozporu s dobrými mravy a namítal, že žalovaná pohledávka nemůže být promlčena, když teprve v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Chrudimi vedeným pod sp. zn. 8 C 117/2015 se žalobce dozvěděl, že nelze jeho platby na splátky kupních cen pozemků podřadit pod ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že u žalobce vykonával funkci [anonymizováno] družstva, pracoval v jeho prospěch a z tohoto důvodu uzavřel kupní smlouvy s [anonymizována tři slova], šel do rizika, že nebude schopen ceny pozemků splácen, žalobce na pozemcích hospodařil, získával z nich výnosy a pobíral na ně dotace; vznesl námitku promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Okresní soud ze smluv [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] zjistil, že [anonymizována tři slova] jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli uvedené kupní smlouvy, kterými žalovaný zakoupil v nich označené zemědělské pozemky za stanovené kupní ceny, ohledně kterých bylo dohodnuto, že budou uhrazeny zčásti zálohou, zaplacenou před podpisem smlouvy a zčásti dohodnutými splátkami, příp. bylo potvrzeno, že kupní cena byla zálohou uhrazena celá. Pokud byly ujednány splátky, ty byly sjednány na dobu 20-30 let a ke splacení tak má dojít v letech 2031 -2039. Z přehledu splátek k jednotlivým kupním smlouvám a z výpisů z účtu žalobce okresní soud zjistil, že na splátkách žalobce na účty [anonymizována tři slova] uhradil do 31. 12. 2013 částku 1.862.269 Kč a podle tvrzení žalobce dalších 143.134 Kč za žalovaného uhrazených kaucí, použitých na úhradu splátek kupních cen. Zprávou [anonymizována tři slova] měl okresní soud za prokázanou úhradu započtením kaucí ve výši 143.078 Kč s tím, že plnění ze smlouvy [číslo] již nelze dohledat. 2. Na danou věc okresní soud aplikoval ust. § 451 odst. 1, § 454, § 107 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. – obč. zák.) a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný s [anonymizována tři slova] uzavřel uvedené kupní smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. c/ zákona č. 95/1999 Sb., zakoupil zemědělské pozemky, zavázal se stanovené kupní ceny uhradit buď zálohou a dohodnutými splátkami nebo bylo deklarováno, že kupní cena byla celá uhrazena zálohou složenou před podpisem kupní smlouvy, přičemž žalobce se žalobou domáhal úhrady plateb, které za žalovaného z těchto důvodů uhradil na účty prodávajícího [anonymizována tři slova] do 31. 12. 2013 (žalobce potvrdil, že platby uskutečněné od 24. 2. 2014 neuplatňuje). A protože žalovaný vznesl námitku promlčení, okresní soud se zabýval tím, zda nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen. Vyšel z toho, že objektivní promlčecí lhůta v případě bezdůvodného obohacení počíná běžet od uskutečněné platby a subjektivní lhůta od momentu, kdy se ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil a měl za to, že v dané věci bylo žalobci od počátku provádění úhrad splátek, ale i složením kaucí v souvislosti s výběrovým řízením [anonymizována tři slova] na prodej předmětných pozemků známo, že tyto platby činí za žalovaného. Žalobce namítal, že tak činil na základě ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí a teprve v souvislosti s řízením o nahrazení projevů vůle se dozvěděl, že z této smlouvy nelze vycházet. Okresní soud však měl za to, že i v takovém případě by došlo k promlčení marným uplynutím subjektivní promlčecí lhůty, když žaloba byla podána dne 22. 12. 2017 a rozsudek v uvedené věci o nahrazení projevů vůle nabyl právní moci dne 19. 12. 2015, ale uvedl, že i subjektivní lhůta začala běžet od uskutečnění plateb, neboť existence smlouvy o smlouvě budoucí nebyla prokázána. Uzavřel tudíž, že nárok žalobce je promlčen ve smyslu ust. § 107 obč. zák. (zák. č. 40/1964 Sb.), neboť veškeré platby byly uskutečněny do 31. 12. 2013, takže na věc dopadá uvedený občanský zákoník a tedy subjektivní dvouletá promlčecí lhůta, která skončila před podáním žaloby, stejně tak jako promlčecí lhůta objektivní. 3. Okresní soud dále vysvětlil, že s ohledem na pokyn odvolacího soudu ve zrušovacím usnesení ze dne 8. 3. 2019, č. j. 18 Co 446/2018-140, zkoumal, zda mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva, kterou se žalovaný zavázal pozemky po zaplacení jejich kupní ceny převést na žalující družstvo (odvolací soud tento pokyn dal s ohledem na námitku žalobce, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, a zavázal okresní soud zkoumat, zda neuzavření smlouvy o převodu pozemků na žalobce dle dohody mezi účastníky nevede s ohledem na okolnosti dané věci k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovaným vůči nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 3 odst. 1 obč. zák.) Okresní soud proto k této skutečnosti vyslechl bývalé členy představenstva žalobce [svědek 1], [svědek 2] , [svědek 3] , [svědek 4] a [svědek 5] jako svědky, z jejichž výpovědi zjistil, že na představenstvu se mluvilo o tom, že pozemky na sebe koupí žalovaný a paní [příjmení] a později pozemky na družstvo převedou, ale svědci nebyli schopni potvrdit ani lhůtu, ve které mělo podle slibů žalovaného k převodu pozemků dojít; další svědek [svědek 6] [příjmení] uvedl, že se tak mělo stát časem, svědek [svědek 1], že pozemky měly být převedeny, až to bude možné, svědek [svědek 2], že se tak má stát po 10 letech a svědkyně [svědek 3], že až po splacení pozemků; svědkové také potvrdili, že jim žalovaný ukazoval i smlouvu, kterou ale nečetli, což potvrdili i členové družstva [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; všichni svědkové pak uvedli, že žalovaný byl vyzýván k převodu pozemků, ale po svém odvolání z funkce [anonymizováno] družstva to odmítl (žalovaný byl z funkce [anonymizováno] žalobce odvolán dne 7. 3. 2013). Okresní soud dále uvedl, že sám žalovaný v dopise členům družstva ze dne 4. 4. 2013 uvedl, že je záruka, že pozemky s paní [příjmení] převedou na družstvo, při svém výslechu ale popřel uzavření dohody s družstvem, kterou by se zavázal pozemky na družstvo převést a uvedl, že vrácení peněz uhrazených družstvem za něj na kupní cenu pozemků bylo zajištěno tím, že se o tom veřejně mluvilo a on i paní [příjmení] v družstvu pracovali, bylo to garantováno jejich osobami, přičemž potvrdil, že žádný právní úkon k zajištění této pohledávky družstva nebyl učiněn a svědkyně [příjmení] uvedla, že o takové smlouvě se pouze uvažovalo. Další svědek [titul] [příjmení] pak uvedl, že v roce 2013 psal žalovanému návrh na řešení situace, ale družstvo na něj nepřistoupilo. Okre