27 CO 246/2022-275 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 121 968 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II), dále povinnost nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady řízení 141 942,68 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a konečně rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit náklady řízení České republice ve výši, která bude určena samostatným usnesením opět do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok IV). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se původně s dvěma dalšími žalobci – svými dětmi (ohledně nichž bylo řízení zastaveno usnesením okresního soudu ze dne 13. 10. 2021, č. j. 16 C 145/2019-131) domáhala zaplacení náhrady újmy vzniklé duševními útrapami nastalými v důsledku úmrtí pana [jméno] [příjmení] – otce žalobkyně a dědečka dalších dvou žalobců. Tvrdila, že dne 26. 7. 2017 byl pan [příjmení] hospitalizován ve [anonymizováno] nemocnici s rozsáhlými otoky dolních končetin, ikterem a ascitem a po konsolidaci stavu a kompenzaci byl dne 8. 8. 2017 přeložen do zařízení žalovaného k pokračování v medikaci. V zařízení žalovaného však došlo v důsledku absence lékařské reakce na zhoršující se stav pacienta k jeho úmrtí. Ve zdravotnické dokumentaci jsou značné rozdíly v dokumentaci sesterské a lékařské, žalobkyně tvrdila, že pacient trpěl silnými bolestmi, které nebyly adekvátně tišeny. Lékaři nereagovali vhodným způsobem na evidentní zánět, který zřejmě katalyzoval zhoršení celkového zdravotního stavu pana [příjmení] Pacient měl být při zhoršení stavu převezen do jiné nemocnice. V silách medicíny bylo stav pana [příjmení] zvrátit, stabilizovat a vyléčit. Nečinností lékařů tedy došlo k úmrtí pacienta a v důsledku této skutečnosti vznikl žalobkyni nárok na odškodnění opírající se o ust. § 2959 o.z. v částce 1 000 000 Kč. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že péče o pana [příjmení] byla celou dobu lege artis. Tvrzení o septickém stavu při zánětu jako příčině úmrtí pacienta neodpovídá záznamům zdravotnické dokumentace. U žalovaného bylo pokračováno v doporučené medikaci dle překladové zprávy a nelze přehlédnout, že pacient byl v terminálním stádiu cirhózy jater. K jeho překladu zpět na internu nemocnice ve [obec] nedošlo po konzultaci s primářkou [titul] [příjmení] ze [anonymizováno] nemocnice, podle které by ve [obec] nebyli schopni poskytnout pacientovi jinou či lepší péči. 4. Stejné stanovisko jako žalovaný zastával i vedlejší účastník na straně žalovaného, který současně zdůraznil celkový nepříznivý zdravotní stav pacienta již v době jeho přeložení do [nemocnice] [anonymizována dvě slova] v [obec]. 5. Okresní soud ve věci prováděl podrobné dokazování, seznámil se s listinnými důkazy, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, jako svědky vyslechl [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], ve věci ustanovil znalce [titul] [příjmení], kterému uložil vypracovat znalecký posudek, doplněk znaleckého posudku a současně znalce k závěrům znaleckého posudku při jednání podrobně vyslechl. 6. Po provedeném dokazování dospěl okresní soud k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Okresní soud konstatoval, že mezi účastníky řízení nebylo sporným, že zemřelý [jméno] [příjmení] byl od 26. 7. 2017 hospitalizován v nemocnici ve [obec], odkud byl dne 8. 8. 2017 přeložen do zařízení žalovaného. Z nemocnice ve [obec] nebyl propuštěn jako vyléčený, nebyl schopen se o sebe postarat a jeho stav byl obrazem těžké jaterní cirhózy s dekompenzací. Dne [datum] pacient v zařízení žalovaného zemřel, přičemž příčinou úmrtí pana [příjmení] nebylo hepatorenální selhání, nýbrž infekce neznámé etiologie, jak vyplynulo ze závěrů znalce [titul] [příjmení]. Od 16. 8. 2017 byla u pacienta vedena pouze symptomatická (paliativní) léčba, k jejímuž zavedení došlo poté, co bylo upuštěno od přeložení pacienta do [obec] z důvodu neúčelnosti takového přeložení. Ze závěrů znaleckého posudku i výpovědi znalce při jednání okresní soud zjistil, že za předpokladu pravdivosti svědeckých výpovědí [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] a při nelepšícím se stavu pacienta, limitované prognóze a jeho šance na uzdravení, bylo omezení rozsahu péče nejspíše lékařsky odůvodněno. Protože okresní soud výpovědím svědků uvěřil, konstatoval, že omezení rozsahu péče, tedy zavedení symptomatické (paliativní) péče o pana [příjmení] bylo lékařsky opodstatněné. Bylo v souladu s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy, přičemž nenasazení antibiotik při vzestupu CRP je v tomto případě (paliativní péče) rovněž v souladu s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy. 8. Okresní soud konstatoval, že na postupu žalovaného lze sice shledat celou řadu dílčích pochybení, které však samostatně ani ve svém souhrnu nezpůsobily úmrtí pana [příjmení]. Zcela pochopitelně však mohly vést ve spojení s arogantním textem rozhodnutí revizní komise ČLK k negativnímu vnímání celé situace žalobkyní, resp. ke vzniku soudního sporu. 9. Po stránce právní okresní soud posoudil věc podle příslušných ustanovení zák. č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o zdravotních službách) a zejména pak dle ust. § 2910, 2911, 2912, 2959 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník, dále jen o.z.). 10. Okresní soud konstatoval, že žalovaný jako poskytovatel zdravotních služeb byl povinen poskytovat zdravotní služby podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování individuality pacienta s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Pakliže by tyto povinnosti porušil a pan [příjmení] by v důsledku utrpěl závažné ublížení na zdraví nebo zemřel v příčinné souvislosti s tímto porušením povinností, byl by žalovaný povinen odčinit žalobkyni duševní útrapy tímto způsobené. Otec žalobkyně však zemřel nikoliv v důsledku pochybení žalovaného, a není tudíž naplněna příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a úmrtím pana [příjmení]. Skutečnost, že žalovaný před úmrtím pacienta nedostatečně tlumil jeho bolesti, je jistě pochybením žalovaného, avšak zvýšená bolest není zvlášť závažným ublížením na zdraví ve smyslu ust. § 2959 o.z., jak plyne z odborné literatury. Ve skutkových poměrech posuzované věci nelze též vycházet z žalobkyní zmíněného rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3312/16 ze dne 8. 11. 2016, z jehož závěrů mimo jiné plyne, že nedostatky ve zdravotnické dokumentaci nemohou být k tíži poškozeného. Jinými slovy v případě důkazní nouze způsobené nedostatky ve zdravotní dokumentaci je namístě vložit důkazní břemeno na bedra žalovaného poskytovatele zdravotních služeb. V posuzované věci ovšem byly nedostatky v dokumentaci překlenuty výslechy svědků a skutkový stav byl zjištěn do té míry, že umožnil znalci posoudit správnost postupu žalovaného. Nebylo tedy nutné řešit přenesení důkazního břemene na žalovaného. 11. Okresní soud tudíž žalobu zamítl a o nákladech řízení účastníků i státu rozhodl podle výsledku ve věci samé. Žalobkyni tak uložil povinnost nahradit žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady, které účelně vynaložili v souvislosti s bráněním svého práva. O nákladech vzniklých v průběhu řízení státu okresní soud rozhodl toliko o jejich základu s tím, že o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. 12. Proti rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. V odvolání zopakovala a rozvedla svoji stěžejní argumentaci z řízení před okresním soudem, nadále tvrdila, že k úmrtí [jméno] [příjmení] došlo naprosto nesprávnou a nedostatečnou péčí žalovaného, především jeho postupem non lege artis, který smrt otce žalobkyně zapříčinil. Podle žalobkyně nebylo v průběhu řízení prokázáno, že by pan [příjmení] byl propuštěn ze [anonymizováno] nemocnice, resp. přeložen do zařízení žalovaného dekompenzovaný a jeho stav byl obrazem těžké jaterní cirhózy, jak uzavírá okresní soud. Pan [příjmení] byl přeložen z interního oddělení ve [obec] za účelem pokračování v jeho medikaci a následné péči. Ze zprávy plyne, že spolupracoval, byl bez dušnosti, cyanozy, ikretu a bez otoků. Sám znalec ve znaleckém posudku uvedl, že v době přeložení byl pan [příjmení] stabilizovaný. Okresní soud ve svých závěrech vychází nekriticky z obsahu znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení], aniž by uvedené důkazy hodnotil způsobem předpokládaným ust. § 132 o.s.ř. Znalec v posudku nezodpověděl přímo jedinou otázku soudu, vlastním znaleckým zkoumáním nezjistil nic a materiály, ze kterých vycházel, nebyly kompletní a některé dokonce zkreslené, případně si je znalec domyslel. Z nálezu znalce nelze zjistit, z jakých konkrétních skutečností znalec při odpovědi na jednotlivé otázky vycházel a jak je zjistil. Žalobkyně je přesvědčena, že postup žalovaného a péče o pana [příjmení] vedly ke zhoršení jeho stavu a následně k rekordně brzkému úmrtí. Péče žalovaného byla podle žalobkyně contra lege arti