11 CO 1/2022-76 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud výživné stanovené žalovanému naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 10. 2013, č. j. 0 P 636/2008-170 ve výši 3.700 Kč měsíčně pro žalobkyni za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2020 zvýšil na částku 4.700 Kč měsíčně a za dobu od 1. 9. 2021 na částku 5.000 Kč měsíčně, s tím, že zvýšené výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně (odstavec I. výroku). Dále dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2020 ve výši 24.000 Kč a za dobu od 1. 9. 2021 do 31. 10. 2021 ve výši 2.600 Kč zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zvýšení výživného na částku 6.000 Kč za dobu od 1. 3. 2018 do 31. 8. 2018, za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 a v části, ve které se žalobkyně domáhala zvýšení výživného nad částku 4.700 Kč měsíčně za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2020 a nad částku 5.000 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do budoucna (odstavec III. výroku), zastavil řízení v části, kdy se žalobkyně domáhala zvýšení výživného nad částku 6.000 Kč měsíčně od 1. 3. 2018 (odstavec IV. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec V. výroku). 2. Rozsudek v odstavcích I., II. a V. výroku napadl včasným odvoláním žalovaný a domáhal se jeho změny spočívající ve zvýšení výživného pouze za období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 na částku 4.500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2021 na částku 4.700 Kč měsíčně. Žalovaný namítal, že se žalobkyně řádně a soustavně nepřipravovala na své budoucí povolání, a to v období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020, kdy neprospěla z 8 předmětů, měla neomluvené absence, nelze přitom přisvědčit soudu, že na jejím neúspěchu se mohla podílet distanční výuka, když již od 1. ročníku měla problémy s docházkou a nedostatečnou přípravou již v době, kdy žádná koronavirová opatření nebyla. Navíc ze zprávy školy vyplynulo, že vycházela vstříc žákům a PC nepožadovala. Nevidí proto důvod, pro který by jí mělo být ponecháno zvýšené výživné za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. Jedná se o stejnou situaci jako za období od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021, kdy žalobkyně nastoupila na obor gastronomie, který nedokončila, neboť zde v 1. pololetí neprospěla a v řadě předmětů nebyla klasifikována, 2. ročník končila s hodnocením 3,56 a měla 115 zameškaných hodin. Situace s koronavirem zasáhla nejen žalobkyni, ale všechny děti a žalobkyně neudělala nic, čím by se snažila prospěch a docházku zlepšit. Dále na straně žalovaného došlo ke změně poměrů, když od doby posledního rozhodování soudu se jeho příjem ponížil z 35.000 Kč na 28.000 Kč měsíčně, navíc má nezletilé děti z druhého manželství, které rovněž vyrostly a postoupily do vyšších tříd. Navýšení výživného by proto mělo být nižší, toliko na částku 4.500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2021 na 4.700 Kč měsíčně. 3. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu odstavců I., II. a V. výroku, se závěrem, že odvolání je zčásti důvodné. 5. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 7. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 8. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 9. Okresní soud z důkazů v řízeních provedených učinil správná skutková zjištění tak, jak jsou zachycena pod body 3. až 12. odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud odkazuje, ostatně žádným z účastníků nebyla v odvolacím řízení zpochybněna. Z důkazů učinil taktéž správný skutkový závěr obsažený pod bodem 13. odůvodnění napadeného rozsudku, který byl v odvolacím řízení doplněn o nespornou skutečnost, že žalobkyně od 1. 2. 2022, tj. od 2. pololetí školního roku 2021 /2022, studuje opět na [název školy] [anonymizováno 7 slov] ve 2. ročníku, neboť studium na [název školy] [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] pro neuspokojivé výsledky v 1. pololetí ukončila a dále, že žalovaný na výživu žalobkyně již od 1. 11. 2021 platí 5.000 Kč měsíčně. 10. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu dovozujícím změnu poměrů, která odůvodňuje změnu posledního rozhodnutí o výživném. Tato změna poměrů nastala od 1. 9. 2018 a souvisí se zahájením studia žalobkyně na střední škole. S ohledem na tuto skutečnost a současně plynutí času se na straně žalobkyně zvýšily odůvodněné potřeby vyžadující změnu dosud stanoveného výživného. Lze souhlasit s okresním soudem, že ke změně poměrů došlo taktéž na straně žalovaného, jehož průměrné čisté měsíční výdělky oproti dřívějším příjmům okolo 35.000 Kč se od roku 2018 pohybují mezi částkou 24.700 Kč po částku 28.689 Kč. S přihlédnutím k odstupnému ve výši 200.000 Kč, které mu bylo vyplaceno po ukončení pracovního poměru v roce 2017, se zohledněním skutečnosti, že žalovaný byl v době posledního rozhodování v insolvenci, odvolací soud shledává jako odpovídající výživné pro žalobkyni v částce 4.700 Kč od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019, kdy žalobkyně řádně navštěvovala 1. ročník [název školy] [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], dále od 1. 9. 2021, kdy na této škole pokračovala ve studiu, i když od 1. 2. 2022 opět změnila studium na střední škole. Tato částka 4.700 Kč měsíčně odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i majetkovým poměrům žalovaného. Žalobkyně bydlí u své matky, střední školu má v místě bydliště, z čehož plyne, že nemá zvýšené výdaje v souvislosti s dopravou či ubytováním při studiu. Rovněž matka žalobkyně je podle svých možností povinna žalobkyni na výživu přispívat. Na straně žalovaného nutno zohlednit skutečnost, že má další 2 vyživovací povinnosti, přičemž potřeby jeho nezletilých dětí se v průběhu času taktéž zvyšují. Odvolací soud proto neshledal odůvodněným zvýšit výživné na částku 5.000 Kč od 1. 9. 2021 do budoucna, jak učinil okresní soud. 11. Shodně s okresním soudem neshledává odvolací soud oprávněný požadavek žalobkyně na zvýšení výživného za dobu jejího studia ve školním roce 2020 2021, tj. od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021, kdy zahájila studium na [název školy] [anonymizováno 5 slov], které po 1. ročníku opustila se závěrem, že jí studium nenaplňuje a nastoupila opět na [název školy] [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Takovýto postoj žalobkyně rozhodně nesvědčí o řádné přípravě na budoucí povolání. Oproti okresnímu soudu odvolací soud má za to, že žalobkyni nenáleží zvýšené výživné ani za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020, kdy studovala na [název školy] [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Její studijní výsledky ve 2. ročníku studia na této škole byly zcela neuspokojivé, žalobkyně ve studiu neprospěla, studium ukončila. Období distanční výuky v souvislosti s koronavirovými opatřeními nepochybně studium ztížilo, nicméně ze sdělení školy bylo zřejmé, že se snažila studentům vyjít vstříc, a to i těm, kteří neměli počítač nebo notebook, neboť žalobkyně mohla komunikovat se školou prostřednictvím mobilního telefonu. 12. Odvolací soud shledal oprávněným nárok na zvýšení výživného za dobu od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 a za dobu od 1. 9. 2021 do budoucna na částku 4.700 Kč měsíčně, a v tomto rozsahu rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Ve zbývajícím napadeném rozsahu odstavce I. výroku byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 13. S ohledem na provedenou změnu rozsudku okresního soudu odvolací soud současně nově vyčíslil dlužné výživné tak, jak bylo původně stanoveno v odstavci II. výroku. Za období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 a za dobu od 1. 9. 2021 do 28. 2. 2022 dluh na částce, o kterou bylo zvýšeno výživné, tedy z 3.700 Kč na 4.700 Kč činí 18.000 Kč (18 x 1.000 Kč). Žalovaný od 1. 11. 2021 na výživu žalobkyně platil celkem 5.000 Kč měsíčně, což představuje oproti původně stanovenému výživnému měsíční zvýšení platby výživného o 1.300 Kč, za dobu od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022 se jedná o 4 x 1.300 Kč, tj. 5.200 Kč O tuto částku byl ponížen vypočtený dluh na zvýšeném výživném, takže výsledná výše dluhu představuje 12.800 Kč, kterou byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku shodně s lhů