11 CO 224/2022-93 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze stejné částky od 14. 11. 2020 do zaplacení, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč a na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 5.000 Kč, vše ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. 2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podala žalovaná včasné odvolání. Podle jejího mínění žalobce vylíčil škodnou událost tendenčně, s cílem dosáhnout ve věci procesního úspěchu. Okresní soud ovšem nevěnoval pozornost některým podstatným skutečnostem. Žalobce podle svědectví paní [příjmení] v místě havárie a v době, kdy žalovaná zásah provedla, nezajistil účast domovníka. Při„ večerní havárii“ už domovník nezvedal telefon. Žalobce nezveřejnil telefonní číslo na žalovanou (ve skříni u hlavního vchodu) a nezajistil klíč od sklepní místnosti s vodovodními ventily; hasiči proto nemohli ventily uzavřít. Nebylo navíc vyznačeno, který z ventilů patří k vytopeným bytům, a nebylo možno uzavřít v domě všechny ventily. Průběh havárie byl jiný, než jak jej žalobce popsal. Okresní soud prováděl důkazy o rozsahu škody způsobené na žalobcově majetku nadbytečně. Byl povinen zabývat se pouze předpoklady vzniku povinnosti žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu. Pominul otázku, zda postup při hlášení havárie založil povinnost žalované k výjezdu, s následkem žalobcova nároku na smluvní pokutu v případě jejího nesplnění. Soud správně zjistil, že havárii byli oprávněni hlásit domovník či nájemce bytu, avšak svědecká výpověď paní [příjmení] nepotvrdila, že dispečink žalované byl ve večerních hodinách kontaktován. Svědkyně totiž uvedla, že hasiči a její syn nevěděli, které firmě mají telefonovat, a snažili se kontaktovat různé firmy. Jediným důkazem o komunikaci mezi hasičským sborem a žalovanou byl písemný záznam o průběhu komunikace poskytnutý hasičským záchranným sborem. Z něj ovšem neplyne, že velitel zásahu komunikoval z bytu paní [příjmení] přímo s dispečinkem žalované. Telefonoval totiž se svým [subjekt] [anonymizována čtyři slova] („ [anonymizováno]“); tento subjekt pak komunikoval se žalovanou. Jejich komunikace ovšem nevyvolala účinky ohlášení havárie nájemcem dle účastníky sjednané smlouvy. Pro vznik povinnosti žalované k výjezdu a zásahu bylo rozhodné, kdo a komu havárii nahlásil. Osobou oprávněnou k takovému hlášení byl domovník. Havárie měla být oznámena na telefonním čísle žalované [tel. číslo]. Dokazováním nebylo zjištěno, že havárie byla podle smlouvy u žalované hlášena konkrétně označenou osobou a na určené telefonní číslo. Pokud uvedené předpoklady nebyly splněny, žalobci nevznikl nárok na smluvní pokutu. Žalovaná se s touto argumentací domáhala změny napadeného rozsudku tak, že žaloba proti ní bude v celém rozsahu zamítnuta. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Není zřejmé, z čeho žalovaná dovodila obecnou povinnost domovníka účastnit se zásahu v případě havárie. Domovníci jsou zaměstnanci žalobce s pracovní dobou od 7:30 do 21:00 hod. Mimo pracovní dobu mají kontaktovat havarijní službu nájemci. Smluvní pokuta byla sjednána k utvrzení povinnosti žalované, s cílem vyloučit či alespoň zmírnit následky škodné události. Porušením povinnosti žalované utvrzené smluvní pokutou (tj. povinnosti zasáhnout při havárii ve smluvně sjednaném časovém limitu) došlo ke vzniku škody na žalobcově majetku. Žalobu o zaplacení smluvní pokuty nelze proto kvalifikovat jako nemravné či šikanózní uplatnění práva. Za účelovou označil žalobce námitku, že havárie byla hlášena ve večerních hodinách na tel. čísle odlišném od kontaktního čísla žalované uvedeného ve smlouvě. Přivolaná jednotka Hasičského záchranného sboru [územní celek] (dále jen„ HZS [kraj]“) po příjezdu do bytu paní [příjmení] věděla, že havarijní službu zajišťuje nepřetržitě žalovaná, na kontaktní číslo telefonovala, aby žalované havárii nahlásila, avšak její pokusy o telefonické spojení nebyly úspěšné; havárii proto oznámila na dispečinku„ [subjekt]“, které se následně snažilo žalovanou kontaktovat telefonicky, avšak jeho pokusy zůstaly rovněž bezvýsledné. [subjekt] HZS [kraj] náležející k Hasičskému záchrannému sboru ČR převzalo komunikaci, neboť je k ní lépe technicky vybaveno. Není významné, zda havárii nahlásil člen zasahující jednotky HZS [kraj] nebo dispečer [subjekt]; hlášení bylo provedeno na žádost nájemkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Zaměstnanec žalované v pohotovostní službě ve 22: 28:44 hod. v telefonickém hovoru potvrdil příjem hlášení havárie a přislíbil výjezd žalované. Dále potvrdil, že všechny telefonní hovory směřující k žalované jsou přepojovány na telefonní číslo centrály, kde byla havárie nahlášena. Hlavní dispečerka [titul] [jméno] [příjmení] ostatně řádné nahlášení havárie nezpochybnila; v e-mailu ze dne 9. 3. 2020 potvrdila, že žalovaná zásah neprovedla. Proti správnosti či pravosti listinných důkazů čtených v řízení před okresním soudem žalovaná neměla námitky. Tvrzení, že havárie nebyla hlášena na telefonním čísle [tel. číslo], je novým tvrzením, předneseným nepřípustně po koncentraci řízení. 4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu, postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Podle § 2048 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 7. Krajský soud souhlasil se skutkovými zjištěními okresního soudu uvedenými v odstavcích 4. – 10., 12. a 13. odůvodnění napadeného rozsudku, stejně jako se závěrem o skutkovém stavu v odstavci 15. odůvodnění. Tam vyjmenované skutečnosti plynou z provedených důkazů, případně byly mezi účastníky nesporné. Na jejich výčtu nebylo nutno cokoli měnit. 8. Ze zjištěných skutečností vyvodil okresní soud za použití § 2048 věta první o. z. rovněž přiléhavý právní závěr, jestliže žalobě o částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze stejné částky od 14. 11. 2020 do zaplacení vyhověl. S jeho právními závěry podrobně vyloženými v odstavcích 16. – 19. odůvodnění napadeného rozsudku krajský soud rovněž beze zbytku souhlasil a na obsah zmíněných pasáží zcela odkazuje. 9. Námitky žalované týkající se nepřítomnosti domovníka u zásahu, případně absence jeho hlášení havárie, postrádaly právní význam. Ostatní odvolací námitky je možno označit za nedůvodné a zčásti za irelevantní. Pokud podnět k oznámení havárie odůvodňující dle smlouvy výjezd a zásah žalované vyvolala [titul] [jméno] [příjmení] a havárii u žalované nahlásil z jejího podnětu telefonicky pracovník v bytě zasahující jednotky HZS [kraj], je možno kvalifikovat toto oznámení jako jednání zástupce [jméno]. [příjmení], nájemkyně bytu, podle § 441 o. z. Ze čtených listinných důkazů bylo najisto postaveno, že žalovaná byla o havárii zpravena prostřednictvím své dispečerky, avšak na hlášení patřičně nereagovala. Porušila tak smluvní povinnost (dle čl. II. odstavec 6. písm. a) Rámcové smlouvy o zajištění nepřetržité havarijní služby a odstranění havarijního stavu v bytových domech ve vlastnictví [město] – Městského obvodu [okres]) provést po nahlášení havárie bezodkladně výjezd a zásah v maximální době reakce, a to do 110 minut od nahlášení havárie na dispečink. Podle čl. II. odstavec 7. byla žalovaná povinna postupovat při výjezdu a zásahu s maximální rychlostí tak, aby byly minimalizovány škody a újmy havárií vzniklé. Havarijním stavem se rozumí dle čl. II. odstavec 12. písm. a) cit. smlouvy (mimo jiné) ucpaná svislá stoupačka nebo ucpaná přípojka ležaté kanalizace. V čl. II. odstavci 15. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50.000 Kč za každé porušení některé z tam uvedených povinností, včetně povinnosti žalované provést výjezd a zásah osobou odborně k tomu způsobilou, a to za překročení maximální doby reakce dle odstavce 6. písm. a) tohoto článku o více než 2 hodiny od nahlášení havárie na dispečink, s tím, že se jedná o hrubé porušení povinnosti žalované. 10. K závěrům okresního soudu lze pouze doplnit, že ani krajský soud nenašel důvod pro moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o. z. V důsledku nesplnění povinnosti žalované provést výjezd a zásah ve stanovené lhůtě byla žalobci způsobena škoda na jeho majetku a na majetku nájemců, k jejíž reparaci byla smluvní pokuta rovněž určena. Pochybení žalované, která se na místo havárie dostavila až v ranních hodinách následujícího dne, poté, kdy byla dne 5. 3. 2020 ve 22:08 hod. havá