16 CO 166/2022-103 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila proti žalované pohledávku ve výši 67 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. V návrhu tvrdila, že žalovaná u ní byla zaměstnána v pracovním poměru jako účetní od [datum] do [datum]. Před uzavřením pracovní smlouvy žalovaná vykonávala pro žalobkyni činnost účetní od [datum] na základě smlouvy o vedení účetnictví a o zastupování ve věcech daní a poradenství. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a svým zaviněným jednáním dne [datum] způsobila škodu žalobkyni, a to tak, že provedla na základě podvodného e-mailu z bankovního účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], platbu ve výši 18 144,63 € (tedy 492 967,46 Kč) na zahraniční účet bez souhlasu statutárního zástupce žalobkyně. Žalobkyně po žalované požadovala náhradu škody ve výši 67 500 Kč odpovídající čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že se porušení pracovních povinností nedopustila a že vznik škody nezavinila. Dispoziční právo k bankovnímu účtu žalobkyně u [právnická osoba] zřídila žalobkyně sama proto, aby bylo vždy zajištěno včasné provádění plateb. Ředitelka žalobkyně [jméno] [příjmení] měla mimořádný zájem na řádném a včasném provádění plateb, což by nebylo možné, pokud by platby musela autorizovat sama za situace, kdy byla v pracovní neschopnosti nebo jinak nepřítomná. Proto bylo zřízeno žalované dispoziční právo k účtu žalobkyně. Žalovaná tvrdila, že se dohodla s projektovým manažerem [titul] [jméno] [příjmení] v době, kdy pracovala pro žalobkyni jako OSVČ, na zřízení přeposílání e-mailových zpráv došlých na adresu žalované [email], na svou adresu tehdy častěji používanou e-mailovou adresu [email]. První podvodný e-mail přišel nikoliv na soukromou e-mailovou adresu žalované, nýbrž na adresu žalované u žalobkyně, kterou žalobkyně určitě mohla chránit před spamy a podvodnými e-maily. Žalovaná potvrdila, že dne [datum] jí došla na adresu [email] zpráva. Za situace, kdy zprávu žalovaná nevytiskla, nebylo v jejím provedení určeném pro čtení vidět, z jaké e-mailové adresy byla odeslána a jevila se jako běžná zpráva odeslaná žalované ředitelkou žalobkyně [jméno] [příjmení]. Další komunikace na reakci na tento e-mail proběhla podobným způsobem. Žalovaná odpověděla, že na účtu je 2 390 487,40 Kč a zeptala se, na co se bude platit 18 000 €. Následovala odpověď odesílatele identifikovatelného jako,,from: [anonymizováno]“, že se jedná o částku 18 144,63 € za technický investiční projekt s uvedením podrobností pro platbu. Žalovaná byla přesvědčena, že komunikuje se svou nadřízenou, která jí dává pokyn k provedení platby, neměla žádný důvod si cokoliv ověřovat. Platba byla ve vyšší částce a byla neobvykle určená do zahraničí. U žalobkyně bylo ale nakládáno s dotacemi i ve vyšších částkách s různými projekty a různými osobami a výzva k platbě přišla od samotné ředitelky [příjmení], jejímiž pokyny byla žalovaná povinna se řídit. Skutečnost, že se jednalo o falešný e-mailový pokyn k platbě od neznámé třetí osoby, se žalovaná dozvěděla až po dvou dnech, kdy při osobním setkání s [jméno] [příjmení] položila dotaz, o co se jednalo u oné platby do zahraničí. Jakmile zjistila, co se stalo, poskytla žalobkyni veškerou součinnost k tomu, aby pachatel podvodu byl odhalen. 3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni částku 67 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a současně žalované uložil povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyni ve výši 58 347 Kč Okresní soud zdůraznil, že sama žalovaná ve své účastnické výpovědi potvrdila, že dne [datum] nebyla přítomná na pracovišti, že jí přišla e-mailová zpráva na její pracovní mail, který byl na webových stránkách žalobkyně, ve kterém bylo uvedeno:,,Jaký je zůstatek na účtu?“. E-mail byl podepsán ředitelkou, respektive tam bylo uvedeno jméno ředitelky. Mezitím jí přišel e-mail na osobní e-mail a žalovaná se dotazovala, co je to za projekt, protože jí bylo divné, že se ptá na zůstatek na účtu, který může zjistit sama. V dalším e-mailu jí přišly instrukce, pokyny k platbě a byla požadována částka kolem 18 000 € s tím, že se jedná o investiční projekt a bylo tam uvedeno jméno [příjmení]. Ohledně dotazu na jméno [příjmení] se od projektové manažerky [jméno] [příjmení] dozvěděla, že [příjmení] je klient, což ji uklidnilo a dala příkaz k proplacení požadované částky. Rovněž potvrdila, že před touto událostí jí ředitelka ústně i prostřednictvím e-mailu sdělila, že si přeje, aby používala výlučně pracovní e-mail. Rovněž potvrdila, že nikdy žádnou platbu do zahraničí před předmětnou platbou neprováděla, ani jí nedávala do systému autorizace. V zahraničí či Maďarsku žalobkyně žádné služby neposkytovala. K přehledu dotací a projektů měla přístup, takže si mohla i sama ověřit, zda se jedná o oficiální projekt. Žalovaná jako účetní měla nebo mohla provádět platby z účtu žalobkyně, a to bez souhlasu ředitelky. Když byla ředitelka přítomná, tak platby většinou schvalovala sama nebo je prováděla sama. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalovaná se jí dotazovala ohledně požadované platby, na což jí svědkyně sdělila, že o takové platbě nic neví a doporučila jí, aby se kontaktovala s ředitelkou a neposílala platbu na nějakého [příjmení], když sice pan [příjmení] prochází databází klientů, ale rozhodně mu nejsou zasílány žádné finanční prostředky v takovém rozsahu. Žalovaná si neověřila u ředitelky, zda e-maily pocházejí od ředitelky nebo zda se jedná o nějaké falešné e-mailové zprávy. Z obsahu těchto emailů muselo být podle názoru okresního soudu žalované zřejmé a vzhledem k její praxi účetní a daňové poradkyně jí muselo být divné, že zprávy obdržené od ředitelky nemají stejnou formu, jak je zvyklá na korespondenci s ředitelkou [titul] [jméno] [příjmení], jsou v ní chyby. Rovněž to, že se ředitelka dotazuje, jaký je zůstatek na účtu, a zdali je možné zaplatit částku 18 000 € obratem, jí mohlo naznačit, že se nejedná o e-mail od [jméno] [příjmení], která měla přístup k účtu a sama si mohla zjistit zůstatek na účtu. Rovněž žalovaná měla zbystřit pozornost, když platba dle informací a požadavku e-mailu měla být zaslána do Maďarska na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“ a že účelem platby měl být technický investiční projekt, který nebyl nikde zaevidován u žalobkyně. Pokyn k platbě nebyl odeslán z e-mailové adresy statutárního zástupce žalobkyně ředitelky [titul] [jméno] [příjmení] [email], nýbrž ze zcela odlišné e-mailové adresy [email]. Všechny tyto indicie vedly k tomu, že se jednalo o nestandardní a zjevně podvodný pokyn k platbě, což by muselo být zřejmé každé svéprávné osobě s rozumem průměrného člověka a schopností jej užívat s běžnou péčí a opatrností. Žalovaná je osobou hlásící se veřejně k odbornému výkonu povolání účetní, z čehož plyne dle § 5 odst. 1 o. z. schopnost žalované jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jejím povoláním spojena. Případy podvodných e-mailů, jež se přednostně dotazují na zůstatek účtu, a následně je žádáno zaslání prostředků na zahraniční účet, jsou všeobecně známé a v rozhodné době nebyly tyto případy nijak ojedinělé, naopak se jednalo o mediálně známý způsob podvodů. 4. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná shora uvedeným jednáním porušila jednak obecnou prevenční povinnost zaměstnance podle § 249 odst. 1 zákoníku práce a jednak povinnost podle § 301 písm. d) zákoníku práce řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, přičemž je dána příčinná souvislost mezi tímto porušením právních povinností a vznikem škody. Současně je dáno zavinění žalované ve formě nedbalosti. Byly tak splněny všechny předpoklady ke vzniku povinnosti k náhradě škody podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, proto okresní soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 67 500 Kč odpovídající ve smyslu § 257 odst. 2 zákoníku práce čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku. Okresní soud neshledal důvody pro moderaci náhrady škody podle § 264 zákoníku práce. Stejně tak měl za to, že není důvodný návrh žalované na přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do skončení vyšetřování, resp. trestního řízení vedeného v Maďarsku Okresní soud sice zjistil, že lednu 2022 byl v Maďarsku předložen státnímu zastupitelství návrh na obžalobu proti osobě, která se přiznala, že předmětné finanční prostředky z účtu vybrala a předala neznámé osobě, jejíž totožnost nebyla stanovena, ovšem odpovědnost pachatele podvodu za škodu nemá sama o sobě vliv na pracovněprávní odpovědnost žalované za škodu. 5. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná, která namítala, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním