Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 257 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 257 zákoníku práce stanovuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu zaměstnanec hradí škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, a to včetně omezení výše náhrady v určitých případech.
§ 257 Rozsah a způsob náhrady škody
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
(3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.
(4) Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(5) Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Paragraf 257 zákoníku práce stanovuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu zaměstnanec hradí škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, a to včetně omezení výše náhrady v určitých případech.
Co to znamená v praxi
Pokud zaměstnanec způsobí škodu, má primárně povinnost ji uvést do původního stavu; pokud to není možné, hradí skutečnou škodu v penězích.
Při škodě způsobené z nedbalosti je náhrada omezena na maximálně čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Toto omezení neplatí, pokud zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, a v takovém případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.
Pokud na vzniku škody nese podíl i zaměstnavatel, nebo pokud škodu způsobilo více zaměstnanců, hradí zaměstnanec pouze poměrnou část škody odpovídající míře jeho zavinění.
Na co si dát pozor
Omezení výše náhrady na čtyřapůlnásobek průměrného výdělku se nevztahuje na úmyslné způsobení škody, škodu způsobenou v opilosti nebo pod vlivem návykových látek.
V případě úmyslného způsobení škody může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku, což je nad rámec skutečné škody.