57 CO 269/2021-60 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce o zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím (odstavec I. výroku) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 7.000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupkyně žalované (odstavec II. výroku). 2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Podle žalobce„ soud nesprávně vyhodnotil skutkový stav věci, neboť objednatelem byl žalobce [jméno] [příjmení], který v objednávce uvedl, že motocykl bude napsán na matku, na což má právo. Platba byla provedena z účtu nezletilého syna žalobce, k němuž má dispoziční právo, tzn., že uhradil zálohovou platbu z vlastních finančních prostředků. Dohodou mezi objednatelem a dodavatelem bylo ujednáno, že doplatek bude poskytnut až po dodání a převzetí. Mezi realizací došlo mezi účastníky k dohodě s tím, že žalovaný motocykl prodá jinému zájemci a žalobci objedná na jarní termín nový kus. Na základě zrušení původního ujednání měla být zálohová platba vrácena žalobci, měla být vystavena nová faktura, neboť původní transakce byla vázaná na konkrétní motocykl, který již byl v době úhrady zálohy prodán. Následně bylo žalobcem odstoupeno od daného kontraktu z osobních důvodů. Uvedení jiné osoby na objednávce je formalitou, neboť žalobce jako objednatel jednal bez oprávnění a vše sepisoval a podepisoval vlastní rukou a vlastním jménem. Taktéž veškerá komunikace se žalovanou stranou byla realizována výhradně z osobního e-mailu žalobce. Žalovaný neměl oprávnění po odstoupení od smlouvy nakládat se složenou zálohou ve výši 20.000 Kč. Žaloba byla podána důvodně, až po výzvě soudu byla zálohová platba ve výši 20.000 Kč uhrazena. Z odůvodnění rozhodnutí je evidentní, že soudkyně nepochopila podstatu předmětného sporu, pokud přiznala žalované straně odměnu advokáta, neboť k soudnímu sporu vůbec nemuselo dojít. Odstoupení bylo řádně provedeno, žalovaným bylo respektováno, žalovaný se nechal zastoupit advokátkou až po podání žaloby poté, co soud vyzval žalovanou stranu k vyjádření. Přiznání náhrady nákladů řízení je proti dobrým mravům a logickému postupu. Podle žalobce žalovaná strana úmyslně zaměňuje subjekt prodejce žalovaného, neboť žaloba byla směřována proti příjemci platby. Tvrzení o tom, že se jedná o jiný subjekt, je nesmysl. Protistrana jednala v rozporu s § 4 odst. 1 a 2 o. z. Zaplacením dluhu uznala oprávněnost nároku žalobce“. 3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný. Z tvrzení žalobce a také žalované vyplývá, že žalovaná částka byla žalobci vrácena ze strany společnosti [právnická osoba], na jejíž účet byla také jako zálohová platba připsána. Výrok v odstavci I. rozsudku je věcně správný, když ke dni vydání rozhodnutí soudu prvního stupně již pohledávka žalobce na vrácení zálohové platby neexistovala. Věcně správný je i výrok v odstavci II. rozsudku, neboť z důkazů předložených žalobcem i žalovanou vyplývá, že žalovaná nebyla v tomto sporu pasivně legitimována, neboť žalovaná částka nebyla připsána na účet žalované, ale na účet jiného subjektu – společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žaloba v této věci byla od počátku podána vůči nesprávné právnické osobě, a bylo namístě, aby soud prvního stupně přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení. Bylo na žalobci, aby si správně vyhodnotil koho žalovat a také, aby svou žalobu vzal zpět, pokud byla žalovaná částka uhrazena. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu na základě včas podaného odvolání oprávněnou osobou dle ust. § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací soud zcela odkazuje na skutková zjištění okresního soudu, která jsou správná a odpovídají provedeným důkazům. Okresní soud dospěl i ke správným právním závěrům. 6. Lze zcela souhlasit se závěrem okresního soudu, že žalovaná není ve sporu pasivně legitimována. Zálohovou fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 20.000 Kč bylo prokázáno, že jako dodavatel je uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], na účet č. [bankovní účet] společnosti [právnická osoba] žalobce uhradil dne 23. 10. 2020 částku 20.000 Kč. Tato společnost částku 20.000 Kč žalobci následně vrátila. Pokud žalovaná žádnou platbu ve výši 20.000 Kč neobdržela, lze souhlasit s okresním soudem, že nemá a neměla co vracet. Již tento důvod stačí pro závěr, že žaloba být úspěšná nemůže, neboť směřuje proti žalované, která není ve věci pasivně legitimována. Nelze souhlasit s tím, že by žalovaná byla označena ve všech dokumentech, neboť v listinách, které jsou významné pro posouzení věci, jako příjemce částky 20.000 Kč označena není. Pokud žalobce namítal, že žalovaná částka mu byla po zahájení řízení vrácena ze strany žalované, jeho tvrzení prokázáno nebylo. 7. Pokud žalobce ve svém odvolání namítá, že okresní soud neměl žalované přiznat náhradu nákladů řízení, s jeho argumentací nelze souhlasit. Okresní soud ve věci správně aplikoval ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., a dle tohoto ustanovení procesně neúspěšnému žalobci uložil zaplatit procesně úspěšné žalované účelně vynaložené náklady na její obranu. V daném případě se jedná o náklady na právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 1.900 Kč, 3 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhradu za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč. 8. Z výše uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný. 9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení za 2 úkony právní služby po 1.900 Kč a 2 x RP po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 4.400 Kč. 10. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. advokátce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř.