Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 4 · Občanské právo
Stručně: Každý svéprávný člověk má mít rozum a jednat s běžnou péčí a opatrností, což od něj ostatní mohou v právním styku očekávat. Pokud zákon vyžaduje vědomost, myslí se tím vědomost, kterou by si osvojil člověk znalý věci s ohledem na zřejmé okolnosti.
§ 4
(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
(2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.
Každý svéprávný člověk má mít rozum a jednat s běžnou péčí a opatrností, což od něj ostatní mohou v právním styku očekávat. Pokud zákon vyžaduje vědomost, myslí se tím vědomost, kterou by si osvojil člověk znalý věci s ohledem na zřejmé okolnosti.
Co to znamená v praxi
Od každého svéprávného člověka se očekává, že bude mít průměrný rozum a jednat s běžnou péčí a opatrností.
V právním styku se předpokládá, že víte, co děláte, a jste si vědomi důsledků svých činů.
Pokud zákon vyžaduje, abyste o něčem věděli, předpokládá se, že si zjistíte informace, které by si zjistil člověk znalý dané situace.
Příklad
Pan Novák, svéprávný občan, kupuje auto. Předpokládá se, že si před koupí zjistí základní informace o autě a jeho stavu, jako by to udělal každý průměrně opatrný člověk.
Na co si dát pozor
Neznalost zákona neomlouvá, a to ani v případě, že jste o něčem nevěděli, ale měli jste si to zjistit.
Pokud se odvoláváte na to, že jste o něčem nevěděli, soud bude posuzovat, zda by si to zjistila osoba znalá daného případu.