8 CO 39/2022-59 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.987 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ohledně částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce II. výroku co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo i v této části vyhověno. Žalobkyně v odvolání uvedla, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že se žalovaná obohatila pouze o částku [částka], když předmětem smlouvy o zápůjčce byla částka [částka]. Argumentace soudu I. stupně, že nebylo prokázáno, že žalované byla část úvěru (částka ve výši [částka]) poskytnuta na refinancování jiného úvěru předchůdce žalobce a že žalobkyně neoznačila ani nedoložila žádný důkaz, je zcela lichá, když důkazem je samotná smlouva o zápůjčce, v níž je uvedeno, že část zápůjčky bude poskytnuta na splácení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky, který činí [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem. Podle názoru žalobkyně bezdůvodné obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalované, nikoliv pouze částku vyplacenou tzv.„ na ruku“ žalované. Žalovaná obdržela [částka], neobdržela pouze částku [částka], ale bezdůvodným obohacením lze rozumět i finanční prostředky, které byly započteny na úhradu dluhu žalované, přestože tyto nebyly reálně vyplaceny žalované. 3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že dne [datum] uzavřela žalovaná s původním věřitelem, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí původní věřitel poskytl finanční prostředky ve výši [částka], v hotovosti pak byla žalované poskytnuta částka [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem, zbývající část ve výši [částka] byla použita na refinancování smlouvy [číslo]. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit dluh v 60 týdenních splátkách po [částka] měsíčně. 6. Pokud se týká právního posouzení věci, odvolací soud se ztotožňuje se závěry okresního soudu v tom směru, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala s řádnou péčí úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru ve smyslu ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, což způsobilo absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle ust. § 588 o. z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Z tohoto důvodu má žalobkyně právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou, která byla fakticky žalované poskytnuta, a mezi částkou, kterou žalovaná fakticky uhradila, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Okresní soud pak správně přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou [částka] a mezi částkou [částka], tj. částku [částka], když žalobkyně přes poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že částka [částka] byla poskytnuta na refinancování jiného úvěru u předchůdkyně žalobkyně. 7. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 8. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalované prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.