8 CO 77/2022-72 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.500 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 5. 2021 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 31.348 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek tak, aby žaloba byla zamítnuta. V odvolání žalovaný namítal, že mezi účastníky nikdy nebyla uzavřena platná smlouva o mezinárodní přepravě, na jejímž základě by mělo být žalobkyní přepraveno 7 tun drátu z místa odeslání [obec] do místa určení [obec] ([země]). Je pravdou, že žalobkyně učinila dne 24. 2. 2021 objednávku přepravy, která je označena jako smlouva o přepravě [číslo]. Tuto objednávku však žalobkyně žalovanému zpětně nepotvrdila, jak je dle zaslané objednávky výslovně vyžadováno, přičemž absenci zpětného potvrzení objednávky ze strany žalobkyně má za následek, že k uzavření smlouvy nedošlo. Odůvodňuje-li soud prvého stupně svůj právní závěr o uzavření smlouvy o mezinárodní silniční nákladní přepravě odkazem na Úmluvu o přepravní smlouvě (CMR) vyhlášenou pod č. 11/1975 Sb., resp. odkazem na čl. 2 dodatkového protokolu k Úmluvě z roku 2008, pak toto ustanovení se vztahuje pouze na okolnosti týkající se způsobu plnění již uzavřené smlouvy, a nikoli na samotný proces uzavírání vzniku, podmínky a náležitosti smlouvy. Z obsahu zaslané objednávky žalovaného je zcela zřejmá vůle žalovaného uzavřít smlouvu o přepravě v písemné formě, tj. v tomto případě podpisem uvedené objednávky v kolonce„ potvrzení dopravce“. Dále žalovaný namítal, že žalobkyni nevznikla tvrzená škoda, resp. vznik této škody žalobkyni nikterak neprokázala a ani řádně netvrdila, v čem škoda spočívá. Vznik škody žalobkyně po celou dobu odůvodňovala prostým konstatováním, že byla povinna realizovat přepravu zajištěné dokládky k nákladu žalovaného, přičemž po zrušení objednávky žalovaným vozidlo odjelo do [země] poloprázdné, protože nebylo možné okamžitě zajistit náhradní náklad, čímž žalobkyni měla vzniknout škoda ve výši sjednaného přepravného, tj. ve výši 1.500 EUR. Žalobkyně v rámci argumentace nikdy netvrdila, natož aby prokázala, v čem vzniklá škoda ve výši 1.500 EUR vůbec spočívá. Soudem prvého stupně konstatovaný závěr o ušlém zisku ve výši sjednaného přepravného je již z logiky věci nesprávný, neboť v takovémto případě by žalobkyně měla ze sjednané ceny přepravy 100% zisk s nulovými náklady. O existenci příčinné souvislosti okresní soud v rámci odůvodnění se ani nezmínil, takže rozsudek je zjevně nepřezkoumatelný. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Ve vyjádření dále uvedla, že závěry žalovaného jsou zcela zjevně v rozporu se skutkovým stavem tak, jak byl zjištěn před soudem prvého stupně. Ve vyjádření pak žalobkyně zrekapitulovala průběh jednání o uzavření smlouvy o přepravě, která probíhala formou e-mailové komunikace, tedy písemnou formou. Z této komunikace tak vyplynulo, že žalovaný stornoval předmětnou objednávku a že k nákladu 7 tun drátu nedošlo. Pokud se týká výše škody, tato představuje částku 1.500 EUR, která byla sjednána jako smluvní přepravné, jak vyplývá z obsahu smlouvy. Žalobkyně dále tvrdila a prokázala listinnými důkazy, že dne 1. 3. 2022 uskutečnila přepravu s částečně naloženým vozidlem na téměř identické trase, na které měla přepravit zásilku 7 tun drátu pro žalovaného. Žalobkyně tedy tvrdila a prokázala, že neprovedením přepravy zásilky pro žalovaného nic neušetřila. Dále žalobkyně tvrdila a prokázala, že s ohledem na časové rozpětí pouhých několika hodin mezi zrušením nakládky ze strany žalovaného a navazující nakládkou v [firma] [anonymizováno] [obec] bylo pro žalobkyni objektivně nemožné zajistit si náhradní dokládku a využitím volné kapacity vozidla minimalizovat výši vzniklé škody. Z uvedených skutečností tedy vyplývá, že žalobkyni ušel příjem 1.500 EUR, který se rovná přepravnému nezaplacenému žalovaným. Současným neprovedením přepravy zásilky pro žalovaného žalobkyně ničeho neušetřila a ani objektivně nebyla schopna škodu minimalizovat využitím volné kapacity vozidla pro náhradní dokládku. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není. 5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že žalovaný dne 24. 2. 2021 objednal u žalobkyně přepravu částečného nákladu 7 tun drátu z [obec] do [země] dne 1. 3. 2021 za cenu přepravy 1.500 EUR. Žalobkyně potvrdila přijetí objednávky, když v e-mailové komunikaci s žalovaným upřesnila čas nakládky, typ vozidla a výši přepravného. Žalobkyně byla s nákladním vozidlem ve sjednaný den, čas a na sjednaném místě připravena naložit 7 tun drátu, žalovaný ale neměl náklad ve sjednaném místě a čase k naložení připravený. Prostřednictvím e-mailové komunikace z 1. 3. 2021 v době od 8:02 hodin do 8:50 hodin žalovaný oznámil žalobkyni, že jeho příkazce z [země] změnil požadavek na množství přepravovaného nákladu z částečného nákladu 7 tun drátu na celonáklad 24 tun drátu, přičemž již nemá zájem o přepravu pouze částečného nákladu 7 tun drátu. E-mailem v 9:27 hodin dne 1. 3. 2021 žalovaný potvrdil žalobkyni, že se nebude pro žalovaného nakládat a přepravovat žádný náklad. Žalobkyně tak dne 1. 3. 2021 naložila a přepravila připraveným vozidlem pouze částečný náklad pro [právnická osoba] Z e -mailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že došlo ke stornování objednávky ze strany žalovaného a že toto bylo potvrzeno i na nákladním listě. 6. Podle ust. § 2555 odst. 1 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce věci zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. 7. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 8. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou by škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. 9. Podle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 10. Pokud se týká právního posouzení věci, pak odvolací soud se zcela ztotožňuje s názorem okresního soudu, že z e-mailové korespondence mezi účastníky zcela jasně vyplývá, že byla mezi nimi uzavřena smlouva o přepravě dle ust. § 2555 o. z. Ve smlouvě byly sjednány podstatné náležitosti této smlouvy, a to identifikace věci určené k přepravě, tj. 7 tun drátu, došlo k označení místa odeslání - [obec], k označení místa určení ve [země], bylo dohodnuto čas a místo nakládky, typ a SPZ auta, které mělo přepravu provést a také přepravné 1.500 EUR. Vzhledem k tomu, že není úprava smlouvy o přepravě upravena v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) [číslo] Sb., řídí se uzavření smlouvy o. z. V řízení bylo dále prokázáno, že ve sjednaném místě a čase náklad nebyl připraven tak, jak bylo dohodnuto. Tímto jednáním se žalovaný dopustil porušení smluvní povinnosti, když v příčinné souvislosti s tímto jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda. Pokud by totiž žalovaný dostál své povinnosti, k níž se zavázal a naložil na auto 7 tun drátu, pak by nepochybně bylo zboží předáno třetí osobě ve [země] a žalobkyni by vzniklo právo na sjednané přepravné v částce 1.500 EUR. 11. O tom, že smlouva byla mezi účastníky uzavřená, svědčí i následná e-mailová komunikace, z níž vyplývá, že v den nakládky sdělil žalovaný, že příjemce ve Francii požaduje namísto 7 tun drátu 24 tun drátu a nakonec objednávku stornoval. Obranu žalovaného tedy považuje odvolací soud jako účelovou. 12. Odvolací soud se také ztotožňuje se závěry okresního soudu, že zde nejsou liberační důvody u žalovaného, poněvadž takovým důvodem je mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, která vznikla nezávisle na vůli a tyto zákonné znaky musí být naplněny kumulativně. V tomto případě jednal žalovaný dle požadavku příjemce ve [země], což se ovšem týká vztahu mezi žalovaným a příjemcem ve [země] a nemůže to mít vliv na smlouvu o přepravě uzavřenou mezi účastníky řízení. 13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná také v odvolacím řízení, byl ji v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.