11 CO 286/2022-98 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozvedl manželství účastníků a rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním manžel. Nesouhlasil s rozvodem manželství, namítal, že hmotněprávní podmínky pro rozvod nebyly naplněny. Uváděl, že z návrhu o rozvod manželství ze dne 21. 1. 2021 se podává, že dle názoru manželky bylo manželství spokojené až do roku 2018. Rozpor mezi tímto jejím tvrzením a účastnickou výpovědí manželka nebyla schopna vysvětlit. Je proto nutno vycházet z jejího tvrzení uvedeného v žalobě. V řízení nebylo prokázáno, že by v průběhu roku 2018 a později došlo v soužití účastníků k nějaké změně. Naopak z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] se podává, že ještě ke dni vydání tohoto rozsudku účastníci společně žijí, vedou společnou domácnost a podílejí se také na péči o nezletilé děti. Manželka při své účastnické výpovědi potvrdila, že se podmínky od vydání citovaného rozsudku nezměnily. Soud k této skutečnosti vůbec nepřihlédl a v rámci odůvodnění napadeného rozsudku se s danou situací nevypořádal. Dle manžela absence intimního soužití není důvodem pro rozvod manželství. Dále namítal, že svědecké výpovědi sester a matky manželky jsou v řízení procesně nepoužitelné, neboť ani jedna ze svědkyň nebyla řádně ve smyslu § 126 o. s. ř. poučena. Protokol z jednání je v rozporu se zvukovým záznamem, manžel proto navrhoval, aby byl k důkazu přehrán zvukový záznam z jednání, z něhož bude zřejmé, že svědkyně poučeny nebyly. Při absenci důkazní hodnoty svědeckých výpovědí manžel namítal, že v řízení manželka neunesla důkazní břemeno, když neprokázala naplnění předpokladů pro rozvod manželství. Navrhoval změnu napadeného rozhodnutí tak, že návrh bude zamítnut. 3. Manželka v podaném vyjádření uvedla, že manželství neplní žádnou ze svých funkcí. Namítala, že manželovi by více vyhovovalo další setrvání v manželství, neboť manželka byla schopna sama se o vše postarat, tj. nejen o nezletilé děti, ale zejména uklidit domácnost, navařit, nakoupit, vyprat a vyžehlit s tím, že manžel měl naprostou volnost v tom smyslu, že se mohl po zaměstnání věnovat svým koníčkům. Účastníci po velmi dlouhou dobu spolu nekomunikují a v bytě se ignorovali. Oba synové velmi citlivě tuto situaci v rodině vnímali a je zřejmé, že i když ještě nejsou dospělí, na rozdíl od svého otce správně vyhodnotili, že setrvat dále v takovém manželství nemá vůbec žádný smysl. Manželka o obnovu soužití s manželem již zájem nemá. Manžel ji po celou dobu manželství pouze využíval, kritizoval a ponechával veškeré povinnosti pouze na ní. Manžel nebyl schopen se o rodinu a děti postarat ani v takové situaci, kdy manželka byla velmi vážně nemocná po prodělané mozkové mrtvici. Manželka se ze společné domácnosti účastníků i s mladším synem [jméno] odstěhovala a účastníci již nebydlí ve společném obydlí. Starší syn [jméno] je ve střídavé péči rodičů. Z manželství se vytratily veškeré aspekty společného soužití a jejich manželství tak neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Návrhem podaným dne 25. 1. 2021 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků. V návrhu uvedla, že manželství bylo celkem spokojené do roku 2018, kdy se prohloubily rozdílné názory manželů tak, že se nedokázali shodnout v základních životních otázkách. Manžel byl proti rozvodu manželství. Okresní soud provedl dokazování výslechem manželů a dále svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (obě manželčiny sestry) a [jméno] [příjmení] (manželčiny matky). 6. Manžel v podaném odvolání namítal, že žádná ze svědkyň nebyla poučena ve smyslu § 126 o. s. ř., dle kterého svědek musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat, výpověď může odepřít pouze tehdy, kdy by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Svědka je třeba poučit o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi. V protokole o jednání, u kterého byly vyslechnuty svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 5. 4. 2021 je zjištěno, že je zde poučení podle § 126 o. s. ř. uvedeno. Stejně tak je uvedeno poučení dle cit. ustanovení v protokole o jednání ze dne 16. 5. 2022 u výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. S ohledem na námitku manžela, že mezi protokolem a záznamem z jednání je rozpor, odvolací soud u odvolacího jednání přehrál záznam o jednání ze dne 5. 4. 2021 a ze dne 16. 5. 2022 (svědkyně [jméno] [příjmení] od 1:16 minuty do 1:37 minuty; svědkyně [jméno] [příjmení] od 40:00 minuty do 40:05 minuty, svědkyně [jméno] [příjmení] od 1:15 minuty do 1:45 minuty). Je nutno přisvědčit manželovi, že svědkyně [jméno] [příjmení] skutečně nebyla poučena ve smyslu § 126 o. s. ř., svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] oproti tomu poučeny byly. 7. Z uvedeného lze přijmout závěr, že z výpovědi nepoučené svědkyně [jméno] [příjmení] (matky manželky) nelze činit skutková zjištění, neboť svědkyně nebyla poučena ve smyslu citovaného § 126 o. s. ř. 8. Oproti tomu svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (obě manželčiny sestry) řádně poučeny byly a skutková zjištění učiněná z jejich výpovědí jsou dostatečná pro přijatý skutkový závěr tak, jak to učinil okresní soud. Navíc okresní soud kromě výpovědí těchto svědkyň vycházel také z dalších provedených důkazů, které jsou zachyceny v protokolech o jednání a popsány v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to včetně pohovoru a zjištění názoru tehdy nezletilých obou synů [jméno] a [jméno]. Nelze přehlédnout, jak oba synové snášeli situaci v rodině, kdy shodně uvedli, že rodiče spolu nehovoří, ignorují se a v současné době se již ani nehádají. Oba synové shodně uvedli, že si přejí, aby se to doma už vyřešilo, rodiče se rozešli a synové věděli, co bude následovat, kdo u koho bude bydlet. 9. Ze soudem provedeného dokazování bylo zjištěno, že dlouhodobě spočívala péče o rodinu a domácnost včetně péče o nezletilé děti pouze na manželce, manžel manželce nepomohl ani v tak závažné situaci, jako byla prodělaná mozková mrtvice. Manželé spolu nehospodaří, intimně se nestýkají, v podstatě nekomunikují, navíc manželka se již odstěhovala ze společného bytu v květnu 2022, jak uvedla u jednání před odvolacím soudem. Manželka výslovně sdělila, že se za žádných okolností k manželovi nevrátí, nehodlá s ním obnovit manželské soužití, ani manžel ji žádným způsobem nekontaktuje, účastníci se vůbec nestýkají. O vztahu manžela k manželství dle odvolacího soudu svědčí také ta skutečnost, že ačkoliv byl manžel k jednání před odvolacím soudem řádně a včas předvolán, nedostavil se, pouze prostřednictvím ještě zastupujícího advokáta bez blíže uvedených důvodů svou neúčast omluvil. 10. Dle názoru odvolacího soudu byly naplněny podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 755 o. z., manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení. Okresní soud rozhodl správně, jestliže manželství rozvedl, poměry nezletilých dětí na dobu po rozvodu byly upraveny opatrovnickým soudem. 11. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům bylo napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.). 12. Odvolací soud dále rozhodl o povinnosti manžela zaplatit manželce náhradu nákladů odvolacího řízení. Zde je nutno poukázat na ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. Dle tohoto ustanovení bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. 13. Odvolací soud má v této věci za to, že okolnosti případu odůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení manželce. Tyto okolnosti shledává nejen v tom, že manžel byl se svým odvoláním ve věci neúspěšný a rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Dle názoru odvolacího soudu nelze pominout, že manžel, ačkoliv podal odvolání ve věci, se k jednání nedostavil, sice svou neúčast prostřednictvím advokáta omluvil, avšak jakkoliv nezdůvodnil. Rovněž v období po podání odvolání činil manžel procesní úkony, které je nutno posoudit jako obstrukční. Tím je jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, poté co mu osvobození nebylo přiznáno, se proti tomuto usnesení manžel odvolal, a to bez náležitého odůvodnění, k čemuž musel být soudem posléze vyzván. V odůvodnění neuvedl nic, z čeho by bylo možno dovodit jeho nárok na osvobození od soudních poplatků a následně bylo usnesení okresního soudu o nepřiznání osvobození potvrzeno. Je zřejmé, že manžel si musel být vědom, že s příjmem více než 40.000 Kč čistého a úsporami na stavebním a penzijním spoření ve výši 300.000 Kč celkem nemůže mít nárok na osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. V těchto všech úkonech odvolací soud spatřuje snahu prodloužit období do nabytí právní moci rozsudku o rozvodu a ztížit manželce jej