15 Co 185/2025-103 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným usnesením okresní soud nařídil soudní prodej zástavy, a to jednotky č. , Anonymizováno, , jiný nebytový prostor, vymezené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , to včetně odvozeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. 258/58867 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; vše zapsáno v k. ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , na LV č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , Anonymizováno, (dále jen „předmětná nemovitost č. 1“); a dále jednotky č. , Anonymizováno, , jiný nebytový prostor, vymezené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , to včetně odvozeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. 258/58867 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; vše zapsáno v k. ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , na LV č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , Anonymizováno, (dále jen „předmětná nemovitost č. 2“), to vše k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nar. , Anonymizováno, , ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 16. 4. 2021 ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 4. 2021 a dodatku č. 2 ze dne 20. 7. 2023, ve výši 7 300 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 000 000 Kč od 17. 4. 2023 do 28. 11. 2024, se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky 7 300 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 000 Kč od 17. 4. 2024 do 28. 11. 2024, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 7 300 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení.2. Okresní soud ve svém rozhodnutí především uvedl, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž v první fázi jde o řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, které je zahájeno podáním žaloby zástavním věřitelem, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze (podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy). Samotné řízení o nařízení soudního prodeje zástavy není sporem a ani řízením nalézacím nebo vykonávacím, ale jde o zvláštní typ řízení, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy. V řízení o nařízení soudního prodeje zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy pak soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a otázku, kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou v této fázi řízení významné. Navíc je nutno zohlednit, že výše uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení prokázány, postačí, budou-li osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Okresní soud dále vyložil, že budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a navrhoval důkazy prokazující pravdivost jím uváděných rozhodných skutečností. Jiné skutečnosti tedy soud nezkoumá, neboť tyto mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci případného řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo prostřednictvím vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017). Okresní soud pak dospěl k závěru, že zástavní věřitel předloženými listinami doložil zajištěnou pohledávku, a to zápůjčku dle smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 16. 4. 2021 ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 4. 2021 a dodatku č. 2 ze dne 20. 7. 2023, přičemž aktuální výše zajištěné pohledávky sestává z nesplacené jistiny ve výši 7 300 000 Kč, smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 10 000 000 Kč od 17. 4. 2023 do 28. 11. 2024, smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 7 300 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 000 Kč od 17. 4. 2024 do 28. 11. 2024 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 7 300 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení. Dále v řízení zástavní věřitel doložil, že předmětné pohledávky jsou zajištěny zástavním právem zřízeným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 16. 4. 2021, a to k oběma předmětným nemovitostem č. 1 a č. 2, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni 12. 5. 2021, obě nemovitosti se nacházejí ve výlučném vlastnictví zástavní dlužnice. Okresní soud uzavřel, že zástavní věřitel splnil všechny podmínky první fáze tohoto řízení předpokládané v zákonném ust. § 358 odst. 1 věty prvé zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), a proto okresní soud návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy v plném rozsahu podané žaloby napadeným usnesením vyhověl. Další obranou zástavní dlužnice (že pohledávky již zanikly, že zástavní dlužnice listiny nepodepsala, že poskytnuto z titulu zápůjčky bylo jen 3 mil. Kč a jen tato částka může být zajištěna zástavní smlouvou, z této již bylo uhrazeno 2,7 mil. Kč) včetně návrhu na znalecké zkoumání se okresní soud dále nezabýval, neboť s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu zdůraznil, že těmito námitkami se nelze v první fázi nařízení soudního prodeje zástavy zabývat, tuto obranu lze uplatnit až v druhé fázi předmětného řízení, a to v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017).3. Proti tomuto usnesení podala zástavní dlužnice včasné odvolání, jímž se domáhala zrušení napadeného usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení, nebo jeho změny a zamítnutí návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy v celém rozsahu. Oponovala závěru okresního soudu, že by zástavní věřitel osvědčil existenci zajištěné pohledávky a zástavní právo k zástavě. Zástavní dlužnice v odvolání poukazovala na to, že již v řízení před okresním soudem namítala, že nepodepsala smlouvu o zápůjčce a ani zástavní smlouvu a k prokázání svého tvrzení navrhla znalecké zkoumání pravosti podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, (statutární orgán zástavního dlužníka) na předmětných listinách, avšak okresní soud na toto nereflektoval a znalecký posudek nenechal zhotovit. Za situace, kdy zástavní dlužnice smlouvu o zápůjčce nepodepsala, nevznikla zajištěná pohledávka, a tedy nemohlo vzniknout ani zástavní právo. Dále namítala, že i kdyby soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce a zástavní smlouva byly platně uzavřeny, pak předmětné tranše zápůjčky nebyly poskytnuty tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě. Dle této smlouvy měla být celá zápůjčka ve výši 10 mil. Kč poskytnuta vydlužiteli do tří dnů od účinnosti smlouvy. Smlouva byla podepsána a byla účinná dne 16. 4. 2021, do tří dnů, tj. do 19. 4. 2021 však byla poskytnuto ze strany zapůjčitele jen 3 mil. Kč, kdy tato tranše byla na účet vydlužitele připsána 19. 4. 2021. Zbylé tranše v rozsahu 7 mil. Kč byly vydlužiteli poskytnuty až po termínu ujednaném ve smlouvě o zápůjčce, 4 mil. Kč bylo připsáno na účet vydlužitele dne 20. 4. 2021 a 3 mil. Kč až dne 21. 4. 2021. Zápůjčka je kontrakt reálný, tj. smluvní vztah vzniká až faktickým poskytnutím věci (peněz). Na tranše ve výši 7 mil. Kč, které byly ze strany zapůjčitele poskytnuty vydlužiteli až po sjednaném termínu ve smlouvě, nemůže být pohlíženo jako na zápůjčku. Částka 7 mil. Kč poskytnutá po sjednaném termínu tak nemůže být pohledávkou ze smlouvy o zápůjčce, ale jen pohledávkou na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž dle zástavní smlouvy jsou zástavním právem zajištěny jen pohledávky ze smlouvy o zápůjčce, a nikoliv pohledávky vzniklé z titulu z bezdůvodného obohacení. Jako zápůjčka tedy bylo poskytnuto jen 3 mil. Kč, z toho 2,7 mil. Kč bylo ke dni 28. 11. 2024 již vráceno. Zástavní smlouvou zajištěná pohledávka tak na jistině činí jen 300 000 Kč a nikoliv 7 300 000 Kč s příslušenstvím, jak tvrdí zástavní věřitelka a jak nesprávně ve výroku rozhodnutí uvedl okresní soud. Zástavní věřitel tedy neosvědčil zajištěnou pohledávku a ani existenci zástavního práva k zástavě. Dále se okresní soud dopustil jiné vady řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí o věci. Smlouva o zápůjčce a zástavní smlouva byly zástavním věřitelem předloženy jako kopie soukromých listin.