71 Co 102/2025-216 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na úhradu částky 40.000 Kč s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), na uveřejnění omluvy žalobci uvedeného znění (odstavec II. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že , tituly před jménem, , jméno FO, – ošetřující , podezřelý výraz, žalobce označil v lékařské zprávě ze dne 10. 2. 2003 duševní onemocnění žalobce jako , Anonymizováno, (dále jen formulace). Tuto zprávu předložil žalobce svému praktickému lékaři , tituly před jménem, , jméno FO, , který tento text uvedl do osobní anamnézy žalobce v lékařské zprávě ze dne 16. 11. 2011, určené k předoperačnímu vyšetření žalobce u žalované. Tuto zprávu žalobce předložil žalované, která toto označení duševního onemocnění zanesla do své databáze a uváděla jej v dalších lékařských zprávách týkajících se žalobce. Žalobce je léta sledován na , podezřelý výraz, , právnická osoba, , adresa, s diagnózou , Anonymizováno, , poslední roky do ambulance dochází maximálně jedenkrát za rok, neužívá žádné léky. Jeho stav je relativně stabilizován, naposledy byl hospitalizován v roce 1994.3. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok žalobce dle ust. § 11, § 13 obč. zák. platného do 31. 12. 2013, dle § 1 odst. 1 písm. j) vyhlášky o zdravotnické dokumentaci a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Uvedenou informaci o duševním onemocnění žalovaná zavedla do svého systému na základě lékařské zprávy, která jí byla předložena žalobcem. Následně byla tato diagnóza uváděna v lékařských zprávách vydávaných při ošetření či vyšetření žalobce, převážně v rámci anamnézy. Zpráva , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, z 15. 5. 2015 svým obsahem onemocnění žalobce nevyvrací, naopak jej potvrzuje s tím, že žalobce neužívá léky, je relativně stabilizován a poslední hospitalizace byla v roce 1994. Po roce 2015 nebyla ze strany žalobce předložena aktuálnější zpráva jeho , podezřelý výraz, , která by něco měnila na žalovanou uchovávané , podezřelý výraz, diagnóze žalobce. Žalovaná tak předmětné informace zaevidovala, uchovává a dále zpracovává a užívá právem předpokládaným a dovoleným způsobem v souvislosti se svými povinnostmi. Nemůže se tak jednat o jednání objektivně způsobilé porušit osobnostní práva žalobce.4. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny tak, že bude žalobě vyhověno, popř. zrušení rozsudku a vrácení věci zpět okresnímu soudu k dalšímu řízení. Namítal, že formulace uváděná v databázi žalované není legitimní a v souladu s právními předpisy a nemá oporu v řádně a správně vedené lékařské evidenci o osobních údajích pacientů. V celé své podobě je až dehonestující, a proto žalobce poškozuje. Označení onemocnění by mělo vycházet z Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů a u žalobce by měl být u jeho onemocnění uveden pouze příslušný kód jeho onemocnění, čímž by žalovaná řádně a správně vedla evidenci a záznamy o onemocnění žalobce a taktéž by byly chráněny jeho osobní údaje. Řádným by bylo rovněž označení , Anonymizováno, . Formulace užívaná žalovanou je však mnohem širší, jde již o popis či charakteristiku onemocnění žalobce. Obrana žalované, že označení převzala z jiné lékařské zprávy, je irelevantní, neboť žalovaná jako odborník má povinnost posoudit, zda je uvedená formulace řádná a správná. Okresní soud bez odůvodnění neprovedl žalobcem navrhované důkazy. Poukazoval na skutečnost, že v jednotlivých lékařských zprávách vydávaných na různých odděleních žalované, byly k uvedené informaci přidávány dodatky, které s onemocněním nemají již nic společného a do lékařské dokumentace vůbec nepatří.5. Žalobce sám ve svém doplnění odvolání uvedl, že poškozením dobrého jména je vinna právě žalovaná, která hanlivý výrok zveřejňovala, ačkoliv patřil do utajené dokumentace , podezřelý výraz, . Pokud by žalovaná do osobní anamnézy žalobce místo popisu nemoci z doby, kdy byl žalobce v , Anonymizováno, , uvedla pouze číselné označení diagnózy, nic by se nestalo. Tak je žalobce od roku 2010, co se soudí, vysmíván, že je vše v pořádku, že se jedná pouze o podrobněji zapsanou diagnózu. Vlivem této pomluvy byl žalobce vyloučen z družstva, kde bydlel, narušilo se mu psychické zdraví, vedlo to ke konci výhodného podnikání.6. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. Tvrzení, že v lékařské dokumentaci má být uveden pouze kód onemocnění bez slovního vyjádření z důvodu ochrany citlivých osobních údajů pacienta, nemá oporu v žádném právním předpise. Veškeré údajevedené o pacientovi jsou považovány za přísně důvěrné, u žalované je nastaven systém jejich vysoké ochrany a přístup do systému mají pouze zdravotničtí pracovníci. Všichni zaměstnanci žalované jsou pak zavázáni povinnou mlčenlivostí.7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. V rámci svých podání žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Uvedl, že stejně jako žalovaná nerespektovala zákaz poskytování informací o zdravotním stavu žalobce a v odůvodnění rozsudku uvádí, jakými chorobami by měl žalobce trpět. Soudkyně nemůže vyvozovat jeho současný zdravotní stav z 30 let starých záznamů. Uvedením toho, čím žalobce trpí, se soudkyně dopustila záměrné pomluvy, poškození dobrého jména, a dokonce ohrozila jeho pobyt na svobodě. Tím šíří pomluvu, že žalobce trpí neexistující diagnózou. Uvedl, že převrací důkazy v neprospěch žalobce a zamítá provádění důkazů navrhovaných žalobcem. Tímto jednáním prokazuje svou podjatost a zaujatost.9. Soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, k námitce podjatosti uvedla, že k účastníkům řízení a k projednávané věci nemá žádný vztah, zástupce účastníků zná pouze z úředního styku. Nejsou ji známy žádné skutečnosti, pro které by byla vyloučena z projednání a rozhodnutí ve věci.10. Odvolací soud se nejprve zabýval uplatněnou námitkou podjatosti soudkyně a dospěl k závěru, že soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, není podjatá a důvody uváděné v této souvislosti žalobcem, jsou irelevantní.11. Žalobce napadá postup soudkyně v dané věci, a to v souvislosti s hodnocením provedených důkazů, popř. že neprovedla veškeré navrhované důkazy. Povinností soudu není provést veškeré, ze strany účastníků navrhované, důkazy. O tom, jaké důkazy budou provedeny a jaké nikoliv rozhoduje vždy soud, který je také povinen skutečně provedené důkazy řádně zhodnotit, a to každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Tyto úvahy jsou pak předmětem odůvodnění rozsudku. Jedná se tak o procesní postup, který vyplývá přímo z občanského soudního řádu. Z ust. § 14 odst. 4 o. s. ř. pak vyplývá, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Skutečnost, že v rámci odůvodnění rozsudku jsou uvedeny i výrazy a formulace, které žalobce učinil předmětem řízení, nemohou být rovněž důvodem pro vyloučení soudkyně a nemůže se v žádném případě jednat o šíření pomluvy. S ohledem na tyto skutečnosti zde nejsou důvody pro vyloučení soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, z projednání a rozhodnutí v této věci.12. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.13. Odvolací soud se v dané věci shoduje se závěrem okresního soudu, že v dané věci nebyl naplněn předpoklad neoprávněného zásahu a žalobci tak nemohla vzniknout žádná tvrzená nemajetková újma.14. Zákonnými předpoklady vzniku odpovědnosti za neoprávněný zásah do osobnostních práv fyzické osoby jsou a) existence neoprávněného zásahu do chráněného všeobecného osobnostního práva fyzické osoby, který je objektivně způsobilý porušit či jen ohrozit osobnost fyzické osoby, b) vznik nemajetkové újmy fyzické osoby v její osobní, fyzické a psychicko-morálně-sociální integritě a c) příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a nemajetkovou újmou.15. Jak vyplývá ze zákonné úpravy týkající se vedení zdravotnické dokumentace, jakož i z ustálené judikatury soudů (např. usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 1563/2025, 25 Cdo 1423/2024 a rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 517/2022), její vedení je jednou ze základních právních povinností poskytovatelů zdravotních služeb. Jedná se o soubor osobních a diagnostických údajů o pacientovi a má význam nejen pro indikaci zdravotního stavu, preskripci léčivých přípravků či plánování léčebného postupu do budoucna, ale i jako možný důkazní materiál v případě sporů z poskytovaných zdravotních služeb. Z uvedeného je zřejmé, že se předpokládá, že obsahuje kromě samotné diagnózy také okolnosti související s postupem při poskytování zdravotních služeb, například také i