71 Co 128/2025-428 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 178 600 Kč. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že , jméno FO, a , jméno FO, koupili dne 4. 5. 2010 nemovitosti, a to budovu č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemky par. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, za 1 400 000 Kč od , jméno FO, . Ke dni 12. 3. 2025 je žalobkyně zapsána jako výlučný vlastník nemovitostí.3. Žalobkyně, dříve i s , jméno FO, , se opakovaně domáhali náhrady důlní škody i prostřednictvím soudních sporů. V průběhu let 2010 až 2012 mezi žalobkyní a žalovanou byly vypořádány důlní škody na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, . Konkrétně se jednalo o trhliny na soklu a fasádě domu, praskliny v omítkách a vlhnutí obvodového zdiva, když popis škod odpovídal důlním škodám. V přítomnosti žalované a žalobců byly za účelem vypořádání důlních škod provedeny od roku 2012 další prohlídky nemovitosti rodinného domu č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, včetně prohlídky sklepa. Při prohlídce dne 25. 2. 2014 bylo zaznamenáno, že rovněž v roce 2013 bylo ze strany těžební společnosti provedeno odškodnění vnějších omítek stěn, jejíž oprava byla v témže roce provedena a následně finančně vypořádána. Obnova trhlin v místech původního poškození zjištěna nebyla. Prohlídkou celého objektu však bylo jištěno, že hlavním problémem z hlediska stavebně technického stavu domu nadále zůstává řešení důvodnosti nadměrného zavlhčování domu. Dlouhodobým působením zemní vlhkosti však byly zjištěny projevy rozkladu obvodového zdiva suterénu, který je proveden z prostého betonu. Jiné poruchy na konstrukcích suterénu zjištěny nebyly. Při prohlídce sklepa dne 1. 4. 2016 upozorňovala žalobkyně na neustálou vlhkost ve sklepě. Při prohlídce nemovitosti dne 6. 9. 2019 bylo zjištěno, že jedna trhlina osazená sádrovým terčíkem je neporušená. Neporušenost sádrového terčíku při místním šetření pro zpracování znaleckých posudků potvrdili i oba znalci Solař a Dumal. Z hydrogeologického posudku z února 2014 žalovaná jistila, že vlivem poklesů terénu při hornické činnosti nedošlo ke změně vodního režimu podzemní vody v zájmové oblasti. V roce 2020 došlo k ukončení aktivní těžby na , místo, . Žádný z dobývaných porubů se nenacházel pod domem žalobců. Poruby dobývacího prostoru , adresa, leží mimo výseč mapy poklesů, tedy bez jakéhokoli vlivu na dům č. p. , Anonymizováno, , adresa, . V porubu č. , hodnota, v dobývacím prostoru , adresa, se černé uhlí dobývalo v letech 2005–2006. Z odborného vyjádření společnosti , Anonymizováno, ., ze dne 13. 11. 2013, bylo zjištěno, že pro všechny uvedené seizmologické jevy v dané lokalitě odpovídá rychlost kmitání povrchu v místě objektu (rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , adresa, ) stupni poškození „0“, tedy bez poškození. Znalec , Anonymizováno, označil za závažnou svislou trhlinu patrnou v obvodové stěně suterénu o šířce cca 170 až 300 mm, která vede od podlahy přes celou výšku místnosti a zasahuje i krátkou část stropní konstrukce a pokračuje v nadzemní části zdiva v 1. nadzemním podlaží. Trhlina je podle znalce zapříčiněna v důsledku účinků poddolování od vodorovného poměrného přetvoření terénu (působením tahových sil). K otázce doby vzniku trhliny se znalec nebyl schopen vyjádřit. Znalec dospěl k závěru o příčině trhliny bez dostatečných podkladů (báňského vyjádření ani podrobné seismologické údaje). Znalec tedy připustil, že kromě důlní činnosti mohly k vzniku a rozšíření této trhliny v suterénu přispět i jiné faktory. Znalec , Anonymizováno, uvedl, že rodinný dům č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, je ve špatném stavebně-technickém stavu, což je důsledkem zanedbané údržby a neodborné výstavby. Trhliny a poškození konstrukcí nejsou způsobeny důlní činností, ale lidskou činností a vlivem povrchové a dešťové vody. Dům není zasažen důlní činností ani důlními poklesy. Trhlina v suterénu nemá vliv na statiku domu.4. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 36 odst. 1, 2 a 3 a § 37 odst. 1, 5 a 7 zákona č. 44/1988 Sb., (dále jen „horní zákon“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. Okresní soud vzal za prokázáno, že nemovitost byla před rokem 2010 ovlivněna důlní činností žalované. Jednotlivé nároky na náhradu škody, které manželé , jméno FO, u žalované uplatňovali po koupi nemovitostí, tj. v letech 2010 až 2012 (zejména praskliny vnitřních omítek a vlhnutí obvodového zdiva) žalovaná odškodňovala až do roku 2014. V době, kdy manželé , jméno FO, dům koupili (r. 2010), byly vlivy poklesů z dobývání již odezněné a území stabilizované. Zaznamenané seizmické jevy vyvolané hornickou činností žalované neměly vliv na nemovitost žalobkyně. Závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že trhlina v suterénu, která se rozšířila na 170 až 300 mm vznikla v důsledku účinků poddolování od vodorovného poměrného přetvoření terénu, byl zpochybněn závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Trhlina v suterénu nevznikla po důlním otřesu dne 18. 10. 2013. Nemovitost žalobkyně byla osazena alespoň jedním sádrovým terčíkem, který zůstal neporušený nejméně v období od 28. 2. 2018 do 2. 5. 2024. Tím vyvrátila tvrzení žalobkyně, že vlivem seizmických jevů v lednu 2022 či říjnu 2022 došlo ke zhoršení prasklin či k jejich dalšímu rozevření. Žalovaná vyvrátila tvrzení žalobkyně, že nemovitost žalobkyně je výrazně poškozena vlivem důlní činnosti žalované a že bude důlní činností ovlivněna i do budoucna.6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. Zdůraznila, že okresní soud se nepřidržel závazného pokynu odvolacího soudu v jeho zrušujícím rozhodnutí, provedl nedostatečné dokazování, jedná se zejména o posudek znalce , Anonymizováno, , proti tomuto znalci žalobkyně vznášela od samého počátku námitky, ke kterým okresní soud nepřihlédl, tyto námitky se ukázaly důvodné, což se nakonec projevilo i v jeho absurdním závěru, že trhlinu ve sklepě měla způsobit buď sama žalobkyně nebo její předchůdci. Okresní soud přes návrh žalobkyně neprovedl revizní znalecký posudek, ač v řízení měl dva znalecké posudky s rozdílnými závěry, vyšel toliko z posudku znalce , Anonymizováno, , který nijak neodůvodnil a v tomto směru je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Žalobkyně od počátku tvrdila, že trhlina vznikla 18. 10. 2013 po otřesu, který zaznamenala řada občanů a byl i komentován tiskem. Nelze tak souhlasit se závěry znalce , Anonymizováno, . V době, kdy tento znalec prováděl zkoušku betonu, příhodně žalobkyni poslal pro smetáček. Oproti tomu znalec , Anonymizováno, trhlinu monitoruje od roku 2016 a jen to, že se tato trhlina rozšiřuje, musí být dáno důlními vlivy.7. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že okresní soud se v dalším řízení přidržel právního názoru odvolacího soudu a v tomto směru provedl i dokazování. Základní otázkou bylo, co je příčinou špatného stavu rodinného domu, zda důlní vlivy a pak v kladném případě posouzení, zda se tyto vlivy budou projevovat i do budoucna a zda je dům v důsledku poškození neobyvatelný. To okresní soud vyřešil, když dospěl k závěru, že trhlina ve sklepě není důlní škodou. Není pravdou, že by posudky dvou znalců, a to , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , byly protichůdné, neboť znalecký posudek znalce , Anonymizováno, vykazuje zásadní nedostatky. V průběhu řízení vyšlo najevo, že jeho jediným podkladem pro vypracování znaleckého posudku byla mapa poklesu, kterou však ke svému posudku ani nedoložil a nepodložil ani jiné v posudku učiněné závěry. Oproti tomu znalec , Anonymizováno, provedl šetření na místě samém, provedl rozbor kvality betonu, a právě o tento rozbor opřel svůj závěr, že u tohoto typu betonu by nemohla vzniknout trhlina, která se ve sklepě nachází, nýbrž pokud by beton praskl v důsledku důlních vlivů, měla by trhlina jiný vzhled. K namítané podjatosti se již žalovaná vyjádřila. Je pravdou, že znaleckých posudků se zpracovává větší množství a znalců je málo, tudíž žalovaná spolupracuje a zadává posudky znalcům všem. Znalec , Anonymizováno, byl dokonce jejím zaměstnancem. Provedení revizního znaleckého posudku nebylo na místě, když znalec , Anonymizováno, svůj znalecký posudek obhájil a jeho závěry pak byly v souladu i s dalšími důkazy, a to odbornými vyjádřeními. I revizní znalecký posudek by musel vycházet ze stejných podkladů, tedy dat a hodnot, které byly v minulosti naměřeny. Pokud žalobkyně tvrdí, že zjistila ve sklepě trhlinu, bylo její procesní povinností říct, kdy pravděpodobně trhlinu zjistila, přičemž nemusí uvést přesný den či to, zda byla způsobena otřesem či poklesem, ale je její povinností vymezit vznik trhliny alespoň rámcově tak, aby na tato tvrzení mohla žalovaná reagovat i s ohledem na případná měření důlních vlivů. To, že se důlní vlivy neprojevily, v současné době svědčí i to, že terčík