Stručně: Paragraf 36 zákona č. 44/1988 Sb. definuje, co se považuje za důlní škody, včetně škod na hmotném majetku a vodních zdrojích, a stanovuje, že za tyto škody odpovídá organizace, která je způsobila.
§ 36 DŮLNÍ ŠKODY A JEJICH NÁHRADA
(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry.
(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.
(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.
Paragraf 36 zákona č. 44/1988 Sb. definuje, co se považuje za důlní škody, včetně škod na hmotném majetku a vodních zdrojích, a stanovuje, že za tyto škody odpovídá organizace, která je způsobila.
Co to znamená v praxi
Za důlní škody se považují škody na hmotném majetku způsobené činnostmi jako je vyhledávání a průzkum ložisek, dobývání, zřizování a likvidace důlních děl, a také úpravou a zušlechťováním nerostů.
Důlní škodou je i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení její vydatnosti nebo zhoršení jakosti, pokud k tomu došlo v důsledku výše uvedených činností.
Odpovědnost za důlní škodu nese organizace, která ji způsobila, s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7.
Organizace se může zprostit odpovědnosti za důlní škodu pouze tehdy, prokáže-li, že škoda nebyla způsobena její činností, ale jinou okolností.