ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:8.Co.176.2025.1 Datum: 2025-10-30 Předmět: o zaplacení částky 35.478 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 220 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["náhrada nákladů""odvolání""peněžité plnění""smlouva o úvěru""náklady řízení""lhůty"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 35.478 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 160 (99/1963 Sb.), § 212 (99/1963 Sb.), § 212a (99/1963 Sb.), § 219 (99/1963 Sb.).
1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27.499 Kč v 30ti pravidelných měsíčních splátkách po 916,63 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky nebo její nezaplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o 8 procentních bodů. Dále zamítl žalobu na zaplacení částky 7.979 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím, jakož i o zaplacení úroku z prodlení jdoucí z částky 27.499 Kč od 28. 8. 2024 do splatnosti jednotlivých splátek, v níž byl dluh žalovanému uložen zaplatit žalobkyni ve výroku I. rozsudku. Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.898 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Proti tomuto rozsudku, a to proti odst. I. a III. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, ve kterém se domáhala jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku ve splátkách, ale pod ztrátou výhody těchto splátek. Namítala, že soud I. stupně neodůvodnil, jak dospěl k výši měsíční splátky 916,63 Kč, a to nejen početně, ale i z čeho čerpal a jak dospěl k jeho výpočtu, kdy v tomto směru chybí jakékoliv skutkové i právní úvahy soudu a není ani zřejmý důvod beneficia soudu spočívající v nestanovení povinnosti k placení ve splátkách a pod ztrátou výhody těchto splátek. Závěr okresního soudu uvedený v bodu 14. rozsudku je dle žalobkyně nepřezkoumatelný, má za to, že soud by mohl zrušit i celý napadený rozsudek, čehož se však žalobkyně nedomáhá.3. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.5. Odvolací soud přejímá zjištění okresního soudu, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 27.500 Kč, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu ve výši 30.000 Kč, jakož i úplatu za poskytnutí úvěru (úrok) v částce 10.000 Kč, a to v 25 měsíčních splátkách po 1.600 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce se splatností první splátky dne 20. 6. 2024. Z důvodu prodlení se splněním těchto splátek žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne 27. 8. 2024. Jelikož žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, okresní soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou a byly-li žalovanému fakticky poskytnuty žalobkyní peněžní prostředky v celkové výši 27.500 Kč, je žalovaný povinen tuto částku vrátit poníženou o to, co již žalobkyni zaplatil, když byla zaplacena pouze částka 1 Kč. Tuto částku uložil žalovanému zaplatit ve splátkách, když pokud nesplácel žalovaný řádně dohodnuté splátky ve výši 1.600 Kč, pak logicky lze těžko usuzovat na to, že by byl schopen splácet jakoukoliv částku vyšší, v rámci ochrany spotřebitele pak okresní soud stanovil splátky ve výši 916,63 Kč.6. Žalobkyně svým odvoláním brojí proti stanovení splatnosti dlužné částky ze strany okresního soudu. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení pak vzniká podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. o. s. ú.7. V dané věci okresní soud určil splatnost dosud nesplacené jistiny, neboť k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo. Uvedenými splátkami okresním soudem nedošlo ke stanovení lhůty k plnění již dříve splatného dluhu ve smyslu § 160 o. s. ř., ale byla určena splatnost samotného dluhu ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí z. o. s. ú. Nebyly-li splátky dlužné jistiny úvěru stanoveny jakožto pariční lhůta ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., ale okresní soud pravomocně rozhodl, že přiznaná dlužná jistina úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 z. o. s. ú. se stane z hmotněprávního hlediska splatnou postupně ve stanovených splátkách, když úhrada jistiny úvěrového dluhu najednou neodpovídá možnostem spotřebitele, pak ani nelze stanovit splatnost dlužné jistiny úvěru ve splátkách pod ztrátou jejich výhody. V takovém případě by se totiž jistina stala splatnou najednou, což odporuje smyslu ust. § 87 odst. 1 z. o. s. ú. Pro případ, že se změní možnosti spotřebitele ve vztahu ke splácení dluhu, ust. § 87 odst. 3 z. o. s. ú. umožňuje stranám, aby na návrh některé z nich soud sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnil.8. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.9. V odst. II. výroku odvolací soud rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil, když okresní soud pochybil při stanovení jeho výše. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, není vyloučeno poměřovat úspěch účastníka při rozhodování o náhradě nákladů řízení též rozsahem přiznaného příslušenství. Žalobkyně se včetně úrokového příslušenství domáhala zaplacení částky 42.384,66 Kč, přiznána byla žalobkyni částka 27.499 Kč. Úspěšná tak byla v rozsahu 65 %, neúspěšná v rozsahu 35 % a náleží jí tak náhrada nákladů řízení ve výši 30 %. Okresní soud nepochybil při stanovení výše náhrady nákladů řízení, když tyto činí 3.516 Kč, 30 % z této částky činí částku 1.054,80 Kč. Tuto částku pak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.10. V odvolacím řízení byla žalobkyně neúspěšná, žalovanému žádné náklady nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků na ně nemá právo.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.