57 Co 260/2025-111 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 6 781 Kč spolu s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z 2 554 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení a z 4 227 Kč od 17. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 15 500 Kč spolu s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z 15 500 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení (výrok II) a konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Soud prvního stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu věci – vymezeném v rozsahu nezbytném pro odvolací přezkum –, že účastníci dne , datum, uzavřeli písemnou smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, , a to na dobu určitou do 31. 12. 2025 s možností automatické prolongace, na základě které žalobkyně započala dodávat žalovanému elektrickou energii, kterou žalovaný odebíral a měl za tuto platit ceny sjednané ceníkem žalobkyně. Fakturou č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jako sankci za nedodržení nespecifikovaných smluvních podmínek 15 500 Kč se splatností 22. 7. 2024, kteroužto částku jí žalovaný doposud neuhradil.3. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně podřadil pod § 2079 a násl. a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že nárok na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 15 500 Kč není důvodný. Zdůraznil, že uplatnění smluvní pokuty vůči žalovanému bylo ze strany žalobkyně zcela neurčité, ve výzvě k její úhradě nebylo uvedeno, za jaké konkrétní porušení smluvních podmínek má žalovaný smluvní pokutu platit, pročež žalobu ve vztahu k 15 500 Kč byl zamítnut, když již při uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti musí být jednoznačně uveden konkrétní důvod porušení smluvních povinností vázané strany.4. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. Rozsudek napadla toliko ve výrocích II a III. Předně soudu prvního stupně vytkla, že tento nesprávně vyhodnotil, že vyúčtování smluvní pokuty žalovanému bylo zcela neurčité. Faktura, kterou žalobkyně smluvní pokutu vůči žalovanému uplatnila, důvod vyúčtování smluvní pokuty za nedodržení smluvních podmínek jednoznačně specifikovala, když u jejího vyčíslení (nad červeným řádkem s nedoplatkem, nalevo od vyúčtované částky „Celkem bez DPH“) stanovila, že se jedná o sankci za předčasné ukončení smlouvy. Nemůže tak být pochybnost o tom, že se jedná o sankcionované porušení smluvních podmínek dle čl. „Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy, v němž je tato povinnost přesně specifikována včetně sankce za její porušení, a to ve spojení s čl. 2.2 Obchodních podmínek dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí, které účastníci učinili nedílnou součástí smlouvy. Pokud měl okresní soud za to, že ve skutkových tvrzeních žalobkyně nebo v jí předložených důkazech, jsou nesrovnalosti nebo nedostatky, měl žalobkyni nejprve vyzvat k jejich odstranění, což neučinil. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobě i v tomto rozsahu vyhoví a žalovanému uloží povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.5. Žalovaný se k odvolání, ačkoliv mu bylo doručeno, nevyjádřil.6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích II a III, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 500 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 13. 12. 2023 na dobu určitou do 31. 12. 2025, když žalovaný v době trvání smluvního vztahu uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny do stejného odběrného místa s jiným dodavatelem.8. Žalovaný svoji procesní obranu soudu nepředestřel.9. Skutková zjištění soudu prvního stupně ve vztahu k okamžiku uzavření smlouvy o dodávce energie, odběrnému místu a vyúčtování smluvní pokuty fakturou ze dne 8. 7. 2024 může odvolací soud jako správná akceptovat, obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, kdy rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz].10. Doplnit, resp. korigovat je však třeba jeho zjištění ohledně obsahu kupní smlouvy na dodávku elektřiny, jakož i skutečné výše odebrané energie v rozhodném období a obsahu vyúčtování smluvní pokuty, které odvolací soud považoval za podstatné pro právní posouzení dané věci. Z listinných důkazů v podobě smlouvy o dodávce energie, včetně obchodních podmínek a ceníku pro dané období, jakož i předložených faktur č. , hodnota, ze dne 4. 6. 2024 a č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 totiž vyplývá, že smlouva o dodávce elektřiny v kategorii „domácnost“ byla mezi stranami uzavřena na dobu určitou od 12/2023 do 31. 12. 2025, žalobkyně v ní vystupovala jako osoba podnikající, zatímco žalovaný jako fyzická osoba nepodnikající. Roční předpokládaná spotřeba byla stanovena na 1,4 MWh, avšak podle faktury vystavené za období skutečného odběru elektřiny (od 7. 2. 2024 do 22. 5. 2024) spotřeboval žalovaný celkem 0,21 MWh elektřiny. Dle smlouvy byla sjednána sazba DO2d a produktová řada Klasik s tím, že podle ceníku žalobkyně pro dané období se jednalo o produktovou řadu Komplet elektřina MAX PRO s klesající cenou: pro r. 2024 3 784 Kč/MWh a pro r. 2025 3 580 Kč/MWh. Elektřina začala být žalobkyní do odběrného místa ve skutečnosti dodávána od 7. 2. 2024, dodávka byla ukončena již dne 22. 5. 2024. Dle smlouvy činila výše sjednaných záloh 1 200 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl i oddíl označený „Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“, v jehož rámci je ujednání o smluvní pokutě za porušení povinnosti odebírat elektřinu od dodavatele po dobu účinnosti smlouvy a za porušení povinnosti poskytnout nezbytnou součinnost pro zahájení dodávky, podle něhož v případě takového porušení povinností je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu sestávající z fixní části ve výši 500 Kč a z flexibilní části, která se stanoví násobkem částky 750 Kč pro odběrné místo při sazbě D02d a počtem kalendářních měsíců, a to i neúplných, zbývajících do konce doby trvání smlouvy. V tomto oddílu bylo dále mimo jiné ujednáno i právo dodavatele jednostranně změnit cenu za dodávku elektřiny, a to zejména z důvodu změny cen na velkoobchodním trhu s energiemi, cen nakupovaných služeb, devizového kurzu, legislativy, nebo z důvodu změny v rozsahu poskytovaných služeb. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny měla být oznámena zákazníkovi alespoň jedním z následujících způsobů: zasláním dopisu, e-mailu nebo SMS, prostřednictvím zákaznického portálu dodavatele nebo jiným prokazatelným způsobem, a to nejpozději 30. den před účinností takové změny. V případě nesouhlasu se zvýšením ceny za dodávku elektřiny měl zákazník právo smlouvu vypovědět do 10. dne přede dnem účinnosti takové změny, a to ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti takové změny. V oddílu smlouvy označeném „Závěrečná ustanovení“ je dále výslovně dohodnuto, že ujednáním smluvních pokut není dotčen nárok žalobkyně na náhradu majetkové újmy. Ve faktuře č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 15 500 Kč za nedodržení smluvních podmínek v podobě předčasného ukončení smlouvy. Tyto listinné důkazy přitom odvolací soud hodnotil jako věrohodné a pravdivé, když byly ve vzájemném souladu a poskytovaly ucelený obraz skutkového děje, navíc k jejich pravosti ani správnosti nebyly v řízení vzneseny jakékoli námitky.11. Na základě takto provedeného dokazování tak lze vyslovit jiný (oproti soudu okresnímu) skutkový závěr spočívající v tom, že žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení sankce sjednané ve smlouvě za jeho porušení povinnosti odebírat po sjednanou dobu elektřinu od žalobkyně.12. S ohledem na povahu subjektů smlouvy má odvolací soud předně za to, že jde o smlouvu spotřebitelskou, neboť na jedné straně vystupuje žalobkyně jako podnikatelka, na straně druhé žalovaný jako spotřebitel, pročež je nutno nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty z úřední povinnosti (v souladu se závěry přijatými Nejvyšším soude