57 Co 301/2025-71 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost vyklidit byt č. , hodnota, , sestávající ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházející se v domě č. p. , hodnota, , stojící na pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, v kat. území , adresa, – město, obec , adresa, , na , adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům a), b) k rukám společným a nerozdílným na náhradě nákladů řízení 16 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců (výrok II).2. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, který se (posouzeno dle obsahu) domáhal jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta s tím, že rozhodnutí bylo vydáno v jeho nepřítomnosti u jednání, kterého se chtěl zúčastnit, ale zdravotní stav mu to nedovolil.3. Žalobci ve vyjádření k odvolání navrhovali potvrzení rozsudku jako správného.4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek v celém rozsahu dle § 212 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že odvolání žalovaného není důvodné.5. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a obstojí i pro odvolací řízení. Pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní].6. Okresní soud věc posoudil podle § 1040 odst. 1 a § 2292 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Odvolací soud souhlasí s jeho závěry uvedenými odůvodnění napadeného rozsudku, na které pro stručnost odkazuje.7. Ani odvolací námitka žalovaného ohledně krácení jeho procesních práv není důvodná. Žalovaný byl k jednání soudu prvního stupně dne 24. 7. 2025 předvolán řádně a včas. Podáním ze dne 19. 7. 2025 se žalovaný omluvil z jednání ze zdravotních důvodů a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.8. Protože rozsudek soudu prvního stupně, jde-li o řízení o žalobě, je ve věci samé, tj. ve výroku I, správný, byl v tomto výroku (I) podle § 219 o. s. ř. potvrzen.9. Za dané situace se odvolací soud nákladovým výrokem, tj. výrokem II, nezabýval, jde-li o výši náhrady nákladů řízení, neboť žalovaný se jeho změny (nesprávnosti) nedomáhal; nepředestřel k tomu žádnou argumentaci (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, bod 30).10. Odvolací soud však podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II o náhradě nákladů řízení, a to z toho důvodu, že postavení žalobců v řízení nelze podřadit ustanovení § 91 odst. 2 o. s. ř., ale pod ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř.11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., dle kterých mají procesně úspěšní žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které jsou představovány odměnou za 1 úkon právní služby, a to účast u jednání odvolacího soudu, která dle § 9 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“) činí 4 140 Kč (2 300 Kč za první zastupovanou osobu + 1 840 Kč za druhou zastupovanou osobu) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT za tento úkon ve výši 450 Kč, celkem 4 590 Kč.12. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. s tím, že je tak povinen učinit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejich zástupkyně.